V pátek na mne mrklo oznámení, že Johnovi Lennonovi by už bylo 80 let. Trošku mne to překvapilo - protože už není dlouho, tak nějak jsme ho neviděli stárnout a v naší paměti zůstává tak pořád mladý. Hudba Beatles mne dost ovlivnila, i když nejsem z generace, kterou zasáhla jejich hudba nejvíc. Ty písničky byly a jsou tak fajn, že se mi líbí i po těch dlouhých letech. Moje sestra měla nad postelí jejich plakát, takže jsem na ně koukala opravdu každý den, a v takových těch holčičích představách jsem si vysnila, jak by asi probíhalo setkání s nimi. Protože jsem vždycky ráda zpívala, nakonec představa vždycky byla o tom, že sedím s Johnem, nebo Paulem u klavíru a zpíváme. John byl vždycky takový ten kluk s rošťáckým pohledem, co přitahoval moji pozornost. prostě se mi líbil. I když přiznávám, že v té hippie éře, kdy měl dlouhé vlasy a problémy s drogami už tak přitažlivý nebyl. Jeho písničky ale byly krásné vždycky. Takže pro mne navždycky zůstane tím klikem s veselým úsměvem z plakátu nad postelí. Tak jsem si celý víkend pouštěla písničky Beatles i jeho samotného. Nejradši mám asi Imagine. Jakou písničku od Johna lennona, nebo Beatles máte rádi vy? nebo vás tahle hudna úplně minula? (zdroj foto https://www.evropa2.cz/clanky/muzika/paul-mccartney-prozradil-z-ceho-mel-john-lennon-nejvetsi-strach-a-kterou-skladbu-mu-jako-jedinou-pochvalil)

písničku Imagine si můžete pustit zde: Imagine

dasffgosdgion

1. září - datum dětmi neoblíbené, rodičům se uleví. Tedy pokud budou moci děti do školy a nebudou se učit doma. Já jsem dnes objevila tenhle vtip, a opravdu mne rozesmál. A hodně. Berte ten obrázek prosím opravdu jako vtip - já sama jsem bývalá učitelka a musím říct, že děti někdy umí lézt na nervy,ale jindy jsou zas par´táci k pohledání. Doba kdy jsem učila patří k těm nejhezčím, na které vzpomínám. I u mých dětí jsem měla celkem štěstí na dobré učitelky. jen u jedné dcery jsem se setkala s takovou neprofesionalitou, že jsem byla z paní učitelky na nervy. Ona totiž opravdu neměla ráda děti.tedy některé a dala jim to pořádně najevo (což mne vytáčelo do běla). Takže přeju všem školákům - ať malým, nebo velkým šťastné vykročení do školního roku a štěstí jen na super učitele.

Dneska jsem podstoupila jeden menší,ale dost nepříjemný zákrok. Měla jsem štěstí na velmi příjemnou sestřičku a paní doktorku,ale přesto jsem se moc dobře necítila. Zákrok urologický vám nebudu popisovat, jen pocity- ten první byla dezinfekce. Asi dost silná, protože jsem si okamžitě vybavila ten obrázek, co jsem vám tu nedávno dávala - papriky a u nich nápis pálí a "pálí jako kráva". Teda fakt to pálilo jak kráva. Pak už jsem jen koukala na díru, co byla vyříznutá ve strpu - nevím proč, třeba tam na některého pacienta přede mnou spadlo světlo a už tam jiné nestihli namontovat (haha..). Pak už jsem si jen říkala: Tak za tohle si zasloužím dortík..velký..se šlehačkou..tahle vize dortíku mi pomohla přečkat všechno nepříjemné. Teď už je mi líp, i když ještě bolest cítím. Dortík jsem si nedala,ale radost mi dělá pohled na kytku od přítele: je nádherná, nejsou to luční květy ale kytice tak působí. Moc se mi líbí, takže konec dne už je sbnad v pohodě.

Dnešek mi začal úplně skvěle. nějak jsem se poslední dobou necítila ve své kůži. Práce mi nešla od ruky, nápady na články skoro žádné a tak nějak jsem byla bez nálady. Asi k tomu přispívá i to divné letošní počasí - buď je vedro k padnutí, nebo je zima a leje a leje..nic mezi. Představa o ideálním létě letos vzala za své. Ono známé pořekadlo - tento způsob léta zdá se být poněkud nešťastným letos platí opravdu na sto procent. A tak jsem se dneska dopoledne vydala do lesa. Ani tak ne na houby, jako dobít si energii. I když donést houby by bylo fajn, protože houbová jídla miluji, tak tentokrát to bylo opravdu spíš pro energii. Les miluji. Už když do něj vkročím, tak se cítím jako znovuzrozená, všechno ze mne spadne a vnímám jen tu pohodu kolem. Jako mladá holka jsem to tak nevnímala. V lese jsem byla hodně často, měla jsem ho vždycky ráda - dokonce jsem jako malá holka tvrdila, že budu hajný jako děda a strejda, ale to mi rozmluvili, že to není pro holky. Dnes toho trochu lituji. Čím jsem starší, tím víc les miluju. A opět slovy klasikovými: "Příroda, to je chrám"... prostě si tam chodím dobíjet baterky. Co pomáhá dobít baterky vám? Budu ráda, když se pochlubíte v komentáři - je to příroda, děti, nebo zvířátka? Klidně dejte i fotku, ať jsme všichni nabití energií hned od pondělí.

Komentáře k článku na facebooku zde: facebook příspěvek o lese

video Příroda, to je chrám z filmu Ecce homo Homolka najdete zde: Příroda, to je chrám...

Dnes je den hlavolamů. Slaví se na počest Ernő Rubika. Pamatuji se jako by to bylo včera na to šílenství kolem Rubikovy kostky. Nejdřív ji mělo jen pár z dětí, které měly rodiče, co jezdili do ciziny, a my ostatní děti jsme čekaly až nám ji půjčí. To bylo štěstí. Ale málokdo ji uměl složit, a tak jsme seděli a vymýšleli. Pak už byla na trhu kostka dostupnější, tak jsme si ji vyprosili od rodičů skoro všichni. A všichni jsme seděli venku před panelákem a točili, a kombinovali. Až pak někdo přišel s tím, že už ví, jak ji složit. Bylo několik postupů, které musely následovat po sobě. Naučili jsme se je celkem rychle, a pak už šlo jen o to, kdo ji složí rychleji. Rubikova kostka nás bavila celkem dlouho, byla to v té době nevídaná věc, byli jsme nadšení. Je ale fakt, že žádný další hlavolam už nás tolik nechytil. Rubikova kostka byla nová a originální. Nedávno se mi dostala do ruky znovu, když ji přinesl domů vnuk. A musím přiznat, že jsem ji nesložila, už jsem prostě ty postupy zapomněla. Máte rádi hlavolamy? Umíte, nebo uměli jste složit Rubikovu kostku? Baví vás logické hry a hlavolamy? Pak si tenhle den určitě užijete :-)

Na internetu jsem našla obrázek, který mne zaujal na první pohled. Jsou na něm 3300 let staré sandály Egyptského faraona Tutanchamona. Vypadají tak báječně, že bych si je klidně koupila i dnes, a odchodila v nich pohodlně celou dovolenou. Smutně se dívám do botníku, kde jsou moje sandály z loňského roku. Střídala jsem se s pantoflemi, přesto vypadají, jako staré alespoň 4 000 let. Ty Tutanchamonovy vypadají rozhodně lépe. materiálem, tvarem, vzorem a hlavně kvalitou. Docela bych byla ráda, kdybycho se zase naučili vyrábět boty, které nám vydrží. A stačí mi klidně i kratší dobu. Takové moje povzdechnutí před cestou do obchodu - jdu si totiž koupit sandály :-D

Tak se k nám na balkon dnes přišel podívat šneček. Takové milé tiché stvoření by člověk řekl. Jako děti jsme je na louce před panelákem sbírali a pak s nimi pořádali šnečí závody, svoje favority jsme měli v krabici od bot vystlané trávou. Bavilo nás to dost dlouho. Teď jako dospělá už z nich tak nadšená nejsem. Trendu francouzské kuchyně a jezení šneků jsem nikdy nepropadla (ani jsem je neochutnala, nějak mi ta představa nedělá dobře), závody už nepořádám, beru je tedy jen jako škůdce, co dokáží na zahrádce sežrat na co přijdou. naposledy to byly komplet všechny afrikány. A protože je nějak neumím zničit - jsem asi příliš velký dobrák na to, abych zabila šneka, ptám se vás na radu. Máte prosím někdo nějaký osvědčený prostředek proti šnekům, slimákům a jim podobným škůdcům (kromě těch kachen, co je žerou, na ty nemáme prostor a možnost se o ně starat). Dejte prosím vědět na facebooku

příspěvek k diskuzi je zde: šneci a slimáci diskuze