Blog

Podzimní únava, nebo lenost?

26.11.2019 18:53

Venku je tak nějak poslední dny pořád tma, a mě se stýská po sluníčku. Ne po letním vedru,ale po světle, a hřejivém slunci. Mám slunce ráda, a vždycky říkám, že funguji na solární baterky. Takže v tyhle dny, kdy je tma v podstatě nefunguju. Nechce se mi vůbec nic. Problém je úplně všechno - od zvednutí ruky na zamáčknutí budíku, až po nadzvednutí peřiny při večerním ulehnutí do postele. zajímavé je, že ta lenost-únava- nefunguje na všechno stejně. Zjistila jsem dlouhodobým průzkumem, že například dojít si 2x za sebou pro čokoládový bonbon mi problém nedělá ) vezmu si vždycky jen jeden - nechci být přece tlustá, a jeden mi úplně stačí - tahle představa mi vydrží jen do chvíle, než dojím první bonbon a zjistím, že bez druhého to prostě nepůjde). Ale pokud vím, čokoláda je energie, a tu vlastně potřebuji, že? A tak se snažím vyhýbat všem činnostem, co vyžadují větší množství energie a strašně se těším na sluníčko .. nebo alespoň na návštěvu vnoučka, který na mne působí stejně blahodárně jako sluneční paprsky

(obrázek zdroj https://www.abicko.cz/clanek/dzouky/24965/lenost-nebo-silna-vule.html)

—————

Oslavy Sametové revoluce

18.11.2019 12:55

Oslavy Sametové revoluce jsou za námi. Byla jsem v Praze a ta atmosféra byla báječná. I když přiznávám, že z toho velikého davu jsem byla trošku unavená. Přesto když slyšíte zpívat hymnu a Motlitbu pro Martu tolik lidí, až vás z toho zamrazí. je to nádhera. Když jsem před 30 lety studovala 2. ročník VŠ, vůbec mne nenapadlo, čeho budu svědkem. Tehdy jsem měla malinkou dcerku,takže jsem na demonstraci nejela, i když mne spolužáci zvali. Bylo mi úzko, když jsem zjistila co se na Národní třídě stalo - mezi zmlácenými bylo i spousta mých spolužáků. Jsem ráda, že tehdy se povedlo to, co nikdo netušil a čemu se nám ani nechtělo věřit - padl režim. jestli je to dnes lepší, nebo horší nebudu polemizovat, ani se mi nechce zaplétat se do nějakých politických diskuzí. Jsem ráda, že jsme se mohli včera demokraticky sejít a zavzpomínat, co bylo kdysi.A doufat, že bude líp ... (obrázek zdroj : megapixel.cz)

—————

Před 60 lety vzniko Divadlo Semafor

30.10.2019 15:05
Před 60 lety v tento den vznikl Semafor - ne ten světelný, ale divadlo Semafor.
Když jsem pře spoustou let přišla studovat do Prahy z malého městečka, byl Semafor první divadlo, do kterého jsem chtěla jít. Milovala jsem povídky pánů Šimka a Grossmanna , a písničky Suchého s Šlitra mne taky bavily. Nevěděla jsem tehdy, že kamarádi ze školy na lístky do divadla stáli dlouhou dobu frontu, aby je mohli hned jakmile otevře pokladna koupit. Povedlo se a já šla poprvé do Semaforu. Tehdy to bylo představení Jonáš a Melicharová, my studenti stáli vzadu na bidýlku (i když jsme občas volili, jestli Semafor nebo jídlo v Menze, volba byla jasná). A já jsem byla okouzlená a do Jonáše a melicharové opravdu zblázněná. neskutečně jsem se bavila, bylo mi skvěle, pan Suchý a Jitka Molavcová mají od té doby v mém srdci čestnou lóži. Divadlo Semafor samozřejmě nebyli jen tito herci, bylo tam spousta super představení, herců. Divadlem prošlo spousta úžasných herců a zpěváků a za ta léta odehráli spoustu představení a za to jim veliký dík. Pro mne Semafor byl,je a bude i nadále "srdcovkou" mezi divadly, protože to byla moje první návštěva divadla.
foto zdroj supraphon.cz

 

—————

Krásný sváteční den přeji. Dnes je ideální den na pouštění draka..

28.10.2019 10:03
Krásný sváteční den přeju.
Počasí se vydařilo, venku je krásně, škoda být doma. Prostě den na draka - tedy ne v tom smyslu slova špatný den,ale skvělý den na pouštění draka. Dnešní draci už nepotřebují,aby foukal silný vítr, stačí jim slabý větřík a krásně se vznášejí. Já si vzpomínám, jak jsme byli pouštět draka s tatínkem když jsem byla malá. měli jsme dva draky - jednoho jsme s tatínkem vyráběli,ale byl moc těžký a do vzduchu se nedostal - no, vůbec se nedivím, když jsme na něj se sestrou nanesly tolik barev,a navěsily tolik bábrlat na ocas -a nic se nesmělo sundat. Byl to drak jen na ozdobu. Druhého koupil tatínek v papírnictví, byl nádherný - dodnes si ho pamatuji - žlutá barva, ohromné oči a velikánská červená pusa rozesmátá od ucha k uchu. Byl nádherný,ale taky moc nelétal. Tatínek běhal po poli , takže musel domů přijít úplně schvácený (až dnes jako dospělá ho za to obdivuji, protože běh po brázdách s drakem ,rychle aby se vznesl - to bych prostě nedala) - přesto drak nic moc nelétal. A my tam stály a dychtivě čekaly jestli poletí. Což se moc často nestalo, takže nás to brzo přestalo bavit. Dnes koupíte draka lehoučkého, vyváženého, co krásně létá, takže ho zvládnou pouštět i děti, a to bez maratónského běhu. I náš Vojta to v pohodě zvládá,a tím že může draka držet a řídit sám, tak ho to i moc baví. Takže neseďte doma. Vezměte draka a běžte si užít krásný podzimní den.

 

—————

Konflikt v supermarketu

22.10.2019 19:42

Dnes jsem zažila hodně zvláštní věc. Pracovník ostrahy v supermarketu si vybral starou paní v hodně ošuntělém oblečení a začal na ní křičet, že krade a musí ukázat tašku. Podotýkám, že paní byla ve starém oblečení,ale čistá,a bylo vidět, že se o sebe stará, jen prostě nemá asi peníze na oblečení, nebo má prostě ty svoje věci ráda,tak je nosí do roztrhání. Po útoku pracovníka ostrahy - ano, nebylo to slušné vyzvání ,ale útok- se paní rozklepala a bylo vidět že nemá daleko do pláče. Ochotně ukazovala tašku i stvrzenku, hlídač neustoupil a pokřikoval cosi, že tyhle špinavý zloděje nemá rád. To už jsme se paní zastali všichni kolem. Přišla i vedoucí prodejny a paní se omluvila, nabídla jí slevu na příští nákup a myslím, že onen hlídač bude mít co vysvětlovat. Nemyslím si, že to bylo z přemíry horlivosti vykonávat dobře svou práci.Byl to prostě arogantní hlupák,a zkazil den jedné staré paní i nám všem okolo. Tak si říkám, jak by se asi tvářil, kdyby místo té paní byla na tom místě jeho babička a někdo ji takhle ponižoval...a ještě byl hrubý a arogantní, když jsme se začali paní zastávat. jedna jediná věc na tom všem byla pozitivní a potěšila mne -ještě na tom nejsme tak špatně, jak se tvrdí - na pomoc paní přispěchalo hned několik lidí,a snažili se ji utěšit a ostrahu uklidnit. není tedy pravda, že jsou dnes lidi k sobě lhostejní a to je fajn. A opět se potvrdilo, že není na světě nic horšího, než srážka s blbcem...

—————

"holky" z domova seniorů mají svoje finty.

15.10.2019 12:32
Dneska mám celkem dobrý den. Mám moc ráda tyhle dny, kdy vstanu a všechno jde tak, jak má, všechno je v pohodě. Cesta k lékaři - provoz skoro žádný, místa na parkování dost - to už se rovná přímo zázraku. V čekárně jen dva lidi, paní dokrtorka už v ordinaci - paráda. Tak jsem si sedla vypnula se do "úsporného režimu". Nikdy jsem se nenaučila v čekárnách si číst, nebo se sluchátky poslouchat mobil ( co kdyby mne volali do ordinace,a taky mne ze sluchátek bolí uši). Naučila jsem se sedět "vypnutá", nechat jen tak plynout čas, o ničem nedumat a odpočívat. Vtom mne vyrušil hlas. Už podle hlasu dost stará paní , špatně slyšící se dohadovala se sestřičkou - hned vedle je zubní ordinace.
Paní: "jsem tady objednaná k paní doktorce na vytržení jedového zubu" (smích v celé čekárně)
Sestra: s úsměvem v hlase: "ale vy tu máte být až za hodinu"
Paní:"zavedli nám do domova taxi pro babky a přijel dřív"
Sestra. "to budete muset počkat"
Paní: "no, to ten mladík z taxíku nebude mít radost"
Sestra: "tak já řeknu paní doktorce, třeba vás někam vmáčkne"
sestra zalezla do ordinace a paní si pro sebe povídá (protože je špatně slyšící tak dost nahlas): Měly holky pravdu, ta finta s taxíkem zabírá, najednou mě někam vmáčknou a předtím nebyl čas..."
Paní si tam ještě povídala s ostatními pacienty, byla milá, povídavá a v čekárně ze všech najednou spadl strach,a kdo mohl, ten se usmíval. Škoda, že takových milých bábinek není víc.
Rozesmálo nás to všechny. Holky z domova seniorů měly prostě pravdu. A tak jsem si vzpomněla na Babovřesky a říkám si, že si to musím pamatovat, až za nějaký ch 20 - 30 let půjdu k zubaři, bude třeba finfta se senior taxi ještě fungovat :-)

foto:moviezone.cz

—————

Když je venku sychravo, čokoláda zlepší náladu

10.10.2019 14:12

Já tyhle podzimní plískanice opravdu nemám ráda. Venku fouká vírt a drobně prší, takže se před tím deštěm neschováte - vítr ho na vás žene ze všech stran,a deštník radši ani nevyndávám, stejně by byl během chvíle obrácený a ještě by mě štvalo, že se musím prát s děštníkem. A tak jsem ráda, když jsem doma,a jdiu di pro čokoládu )a doufám, že mi ji někdo nesnědl, což se často stává). Čokoláda je takový můj "vyprošťovák" ze špatné nálady a splínů. Stačí kousek a je mi lépe. měla jsem ji ráda už jako malá holka. i když je mi jasné, že socialistická čokoláda byla šizena, mě chutnala. Nejradši mám oříškovou, nejlépe s celými oříšky. Na tu úplně hořkou s hodně vysokým procentem kakaa jsem se nikdy nenaučila, nepochutnám si na ní. i když je prava, že dneska už si vybírám z těch lepších čiokolád, a upřednostňuji kvalitu před kvantitou. Což ovšem neznamená, že když mě něco hodně naštve, nesním klidně půlku tabulky. jak to máte vy? Chutná vám čokoláda? nebo máte jiný "vyprošťovák" ze špatné nálady? Jaká čokoláda vám chutná, A věděli jste, že: "že „hořká čokoláda musí obsahovat nejméně 43 % celkové kakaové sušiny a nejméně 26 % kakaového másla a mléčná čokoláda musí obsahovat nejméně 30 % celkové kakaové sušiny a nejméně 18 % mléčné sušiny a nejméně 4,5 % kakaového másla“. - tedy sopiusta čokolád musí být označena jako pochoutka, a nikoliv čokoláda..a že ty nejlepší čokolády mají ve Švýcarsku? čokoládě zdar :-).

obrázek foto zdrojwikipedie

—————

Dáváte děti vždycky do sedačky? Nebo jim někdy povolíte jet na předním sedadle?

07.10.2019 12:57
Od včerejška mi v hlavě vrtá příhoda z parkoviště u supermarketu. Tatínek šel z nákupu se dvěma malými holčičkami. Odhaduji věk cca 2 a 5 let. Tatínek černé brýle, drahé auto Volvo a holky se pošťuchovaly, hádaly a praly. u auta se strkaly a ječely -proto jsem si jich všimla. A pak najednou tatínek něco řekl té starší princezně, tu malou vzal, otevřel zadní dveře a posadil mrně do sedačky. Jen ji tam posadil, nijak nepřipásal, zabouchl dveře. V tu chvíli si starší slečna otevřela přední dveře a řup na sedačku. Začala tam hopsat, ručičkama matlat palubku a tatínek si sedl a rozjel se pryč. Naprosto to nechápu. Už jen výjezd od supermarketu na hlavní je nebezpečný, a o dalších křižovatkách ani nemluvím. Představa, že by do nich někdo ťuknul, co by udělal s tou malou airbag si nechci ani domyslet.To samé ta druhá malá holčička - vyletěla by při nárazu jako torpédo a buď by se polámala o sedačku před sebou, nebo prolétla předním sklem. Bylo vidět, že tak jezdí s tatínkem často. A mě z toho od včerejška mrazí v zádech. Tatínek je přesvědčený o vlastní dokonalosti,a proč by holkám neudělal radost, že? Vždyť se přece nic nestalo. A tak se chci zeptat - poutáte děti do autosedaček, nebo je někdy necháte být,a a nebo je taky vozíte na předním sedadle (airbag neairbag? )
 
 

video zde: nemyslíš, zaplatíš

 

—————

O dětských knížkách

28.09.2019 11:37

Narazila jsem při brouzdání po internetu na ofocený obrázek stránky z knížky. A tak nějak mi vyrazil dech. Myslela jsem že po knážce O krtkovi, který chtěl vědět,kdo se mu vykakal na hlavu už mne nepřekvapí nic. Překvapilo.A pořádně. nejsem žádný poritámn,a s dětmi jsem i o sexu mluvila otevřeně,ale podávala jsem jim jen informace, které jsem předpokládala, že v jejich věku stačí. A bylo to vždyckly v pohodě. Když jsem viděla ale list z knížky, tak si říkám - je tohle fakt potřeba: nestačí info od maminky? Musí děti mít na takovéhle věci knížky: Ano, vždycky byly knihy pro pubertální děti, jak se vyznat ve vlastním těle a asexualitě.Ale puberťáci se prostě stydí. Nějak si neumím představit, že bych tuhle knížku šla číst dětem na dobrou noc. Zlatý Kája Mařík, a Honzíkova cesta..Koupili byste tuhle knížku svým dětem?: jaký na tohle téma knih pro děti máte názor (myslím tuhle erotickou, nebo O krtkovi a hovínkách, případně o prdění kdo si prdnul u dvora a podobné...)

—————

Dnes mám od rána pocit, že jsem na něco zapomněla.Snad ne na Kevina :-D

24.09.2019 10:44

Taky někdy míváte pocit, že jste na něco zapomněli? Občas mám den, kdy se vzbudím,a od rána mne pronásleduje myšlenka, že jsem někde měla být, nebo něco udělat - prostě , že jsem na něco důležitého zapomněla. A tak chodím,a dumám, kontroluju kalendář (kam jsem si to určitě zapomněla napsat), nenápadně se ptám dětí a kamarádek, jestli jsme neměli něco domluveného...a nic.Zatím jsem na nic nepřišla, tak doufám, že je to opravdu jen pocit.I když minule, když jsem měla tenhle zvláštní pocit jsem si pak vzpomněla, že jsem měla být na očním :-D. Taky se vám někdy stává, že máte pocit, že jste měli něco udělat, nebo někde být a vzpomenout si prostě nejde? Prostě že jste jako ve filmu Sám doma "zapomněli na Kevina" ? :-D

 

—————


Střelba na sídlišti

Bydlím v klidné části na okraji města. Tedy doposud celkem klidné- konec města a rovná silnice svádí některé řidiče k rychlé jízdě,a kdo to tu nezná, a nečeká křižovatku, je občas nemile překvapen a bourá. Ale převážně BUM!, rána a pomačkané plechy, nic víc. Také na sousedství nemocnice jsem si zvykla. Houkání sanitek nás tak už neruší, je to zvuk, který čekáme. A tak si tu v poklidu žiju už skoro 30 let. Jenže blízkost Prahy a pole, které asi připadalo devenloperům nevyužité i sem přivedly stavaře a vyrostlo tu o pár paneláků navíc. A tím i spousta nových lidí. A tak se v naší bezpečné klidné čtvrti včera střílelo, pár ran z pistole, houkačky, sanitky, hasiči, policie a...koroner.. A tak mám pocit, že s nově přistěhovavšími se lidmi klid skončil. Přiznám se, že jsem pak večer měla strach jít po tmě vynést koš a dnes jsem objednala pro dcery baterky s paralyzérem, abych neměla takový strach, až se po tmě budou vracet z práce domů. Bezpečně se ale asi dlouho cítit nebudu.Jak to je s bezpečností ve vašem městě?


Požár

Život není vždycky fér, a ve vteřině se může změnit úplně všechno. Myslela jsem když jsem vstávala, jaký je dnešek krásný den,a těšila jsem se, jak vám tu napíšu něco krásného, nebo pozitivního. Ve vteřině jsem ale byla úplně jinde - v noci, nebo tedy spíš k ránu mé dceři a její kamarádce vyhořel byt. Shořelo úplně všechno - vlastně stihly holky z bytu vynést jen to co měly na sobě a psa. Zatím nevíme, proč hořelo - jestli od závady na elektrice,nebo jestli kamna, komín - byl to takový fofr, že musíme počkat na zprávu od hasičů. A já jako máma jsem z toho možná v ještě větším šoku než dcera. A tak pokud máte pocit, že se vám nedaří všechno jak si představujete, rozhlédněte se kolem sebe - vždyť ono to zas tak špatné není, že? Přeju vám všem krásný den. Já doufám, že i u nás bude líp. Po odražení ze dna se dá totiž jít jen nahoru..


První jarní den,a den štěstí

Tak jsem se dočkala, je první jarní den. A taky je dnes mezinárodní den štěstí. Takže jdo chce začít nějakou novou životní etapu, nebo se k něčemu rozhodnout, zkuste to. Na jaro se těším vždycky opravdu moc. Zima je pro mě jen nutné zlo a taková čekárna na jaro. Miluji když se začne zelenat jarní tráva . je tak svěží a krásná. Mám strašně ráda i pampelišky. Zahrádkáři mi asi moc za pravdu nedají,ale z mého pohledu jsou nádherné. Jako malá sluníčka, co popadala do trávy. A já nikdy neodolám a alespoň malý věneček si z nich udělám. V tu chvíli jsem jako malá holka a vůbec mi nevadí, že od pampelišek budu mít špinavé prsty. Taky začínají kvést stromy - to je nádhera, nad kterou se tají dech. Vždycky si říkám, že tu nádheru mohla příroda nechat na trochu delší dobu. A tak se procházím a nasávám tu krásu a ty vůně kolem a jsem opravdu šťastná. Užijte si dnešní jarní -šťastný den co nejlépe. Ať se vám všechno daří podle vašich představ -prostě -buďte v pohodě ..

Foto zdroj: pexels.com Tomáš Kouba


O dětských knížkách

Narazila jsem při brouzdání po internetu na ofocený obrázek stránky z knížky. A tak nějak mi vyrazil dech. Myslela jsem že po knážce O krtkovi, který chtěl vědět,kdo se mu vykakal na hlavu už mne nepřekvapí nic. Překvapilo.A pořádně. nejsem žádný poritámn,a s dětmi jsem i o sexu mluvila otevřeně,ale podávala jsem jim jen informace, které jsem předpokládala, že v jejich věku stačí. A bylo to vždyckly v pohodě. Když jsem viděla ale list z knížky, tak si říkám - je tohle fakt potřeba: nestačí info od maminky? Musí děti mít na takovéhle věci knížky: Ano, vždycky byly knihy pro pubertální děti, jak se vyznat ve vlastním těle a asexualitě.Ale puberťáci se prostě stydí. Nějak si neumím představit, že bych tuhle knížku šla číst dětem na dobrou noc. Zlatý Kája Mařík, a Honzíkova cesta..Koupili byste tuhle knížku svým dětem?: jaký na tohle téma knih pro děti máte názor (myslím tuhle erotickou, nebo O krtkovi a hovínkách, případně o prdění kdo si prdnul u dvora a podobné...)


Oslavy Sametové revoluce

Oslavy Sametové revoluce jsou za námi. Byla jsem v Praze a ta atmosféra byla báječná. I když přiznávám, že z toho velikého davu jsem byla trošku unavená. Přesto když slyšíte zpívat hymnu a Motlitbu pro Martu tolik lidí, až vás z toho zamrazí. je to nádhera. Když jsem před 30 lety studovala 2. ročník VŠ, vůbec mne nenapadlo, čeho budu svědkem. Tehdy jsem měla malinkou dcerku,takže jsem na demonstraci nejela, i když mne spolužáci zvali. Bylo mi úzko, když jsem zjistila co se na Národní třídě stalo - mezi zmlácenými bylo i spousta mých spolužáků. Jsem ráda, že tehdy se povedlo to, co nikdo netušil a čemu se nám ani nechtělo věřit - padl režim. jestli je to dnes lepší, nebo horší nebudu polemizovat, ani se mi nechce zaplétat se do nějakých politických diskuzí. Jsem ráda, že jsme se mohli včera demokraticky sejít a zavzpomínat, co bylo kdysi.A doufat, že bude líp ... (obrázek zdroj : megapixel.cz)


Kontakt

Jana v pohodě


Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: