Blog

Nejdepresivnější den v roce

20.01.2020 13:42

Dnes je údajně nejdepresivnější den v roce - Modré pondělí. S depresemi mám své zkušenosti. Není to o smutku a špatné náladě, jak si někteří představují, a špatnou náladu obecně nazývají ůdepkou". Deprese vás úplně "vypne", nejste schopni nic - ani základní činnosti, všechno dělátte jen ze setrvačnosti a s velkým vypětím sil, a z vlastní zkušenosti mohu říct, že deprese i bolí - bolely mne svaly, klouby, celé tělo. I vstát z postele byl problém. Jela jsem dlouho nad svůj limit, a tělo mi vypovědělo službu. Spouštěč byl velmi drsný rozvod a to, že jsem se sama starala o 4 děti. To bych bývala ještě zvládla - na to jsem byla zvyklá, ale když na mne padly ještě dluhy, co bývalý manžel nadělal, už toho prostě bylo moc. Chodila jsem dlouho k lékařům s fyzickými projevy - bolest, únava a podobně. Až po celkem dlouhé době, kdy jsem si připadala jako hypochondr, kterému nemohou nic najít a já hubla, nemohla jsem jíst, spát, chodit, někoho napadla deprese. A bingo. S antidepresivy se začalo vše měnit. Proto vím, že deprese se nemá podceňovat. Je to potvora, co dokáže pořádně otrávit život. Setkali jste se vy, nebo někdo z vašich blízkých s depresí? pokud ne, buďte šťastní. Jak jste na tom v tenhle den vy? Jste v pohodě, nebo tam nějaká ta "depka" je?

diskuze na fb po kliknutí zde: diskuze nejdepresivnější den

foto:istock

—————

Matika na základních školách

13.01.2020 14:39

Tenhle obrázek mne opravdu pobavil.  Možná i proto, že jsem jako učitelka pracovala. Nechci samozřejmě srovnávat s dobou, kdy jsem chodila do školy já -v socialismu byla úplně jiná pravidla, seděli jsme v tichosti a neustále v hodinách pracovali. pokud byl státní svátek, nahradil se pracovní sobotou - a pokud jsme měli výlet, většinou bylo domů víc úkolů- Učitelé se každého volna báli, měli strach, že nebudou stíhat vysvětlit a procvičit látku. A troufám si říct, že i velmi průměrný žák svými vědomostmi díky procvičování v pohodě stačil dnešním premiantům. V podstatě nechápu, jak dnes mohou učitělky stíhat učit - je s dětmi spousta výletů, sportovních a jiných aktivit, projektů a různých dalších aktivit, které děti možná hravou formou upozorní na nějakou věc, látku je ale nenaučí. Chápu, že si spoustu věcí najdou na internetu - ony je ale následně neumí použít a to je problém. A o chování nemluvě - učitelky se leckdy bojí napomínat zlobivce, protože tomu stojí za zády rodič, který útočně půjde vysvětlit do školy, že jeho dítě potřebuje volnou výchovu aby z něj byla osobnost. Tahle tabulka - obrázek byla na internet dána jako vtip, je v ní ale spousta hořké pravdy. Samozřejmě bych nechtěla,aby děti byly vyučovány socialistickými metodami.Ale určité mantinely a pravidla chování by pro děti měly platit. A o nutnosti naučit znova děti pořádně číst, psát a počítat ani nemluvím. Je to samozřejmě jen můj subjektivní názor. nechci se nikoho dotknout, ani nikoho naštvat - jen si prostě myslím, že je škoda, že děti umí dnes opravdu málo - najdou na netu,ale neumí použít.

pokud chcete, napište svůj názor k diskuzi na facebooku zde: matika na ZŠ 

 

—————

Dáváte si Novoroční předsevzetí?

06.01.2020 13:44

Po oslavách nového roku se všichni ptají, jestli si dávám nějaké předsevzetí. No, upřímně - přímo předsevzetí si nedávám. Spíš si tak nějak rovnám v hlavě, co bych chtěla, nebo nechtěla. Ona všechna naše předsevzetí jsou právě o tom, co máme v hlavě - jestli to opravdu chceme, nebo jen prostě vyslovíme nahlas něco, co bychom jindy neřekli. Já například když jsem byla mladá - tedy mladší (abych si nepřipadala jakoé stařena), jsem si dávala předsevzetí časi -každý rok. Třeba kouřit jsem přestávala pokaždé po Silvestru. Říkali to všichni, tak já taky..Ale nikdy jsem nepřestala. Týrala jsem se, a měla strašnou chuť na cigaretu. nebyla jsem o tom totiž pevně přesvědčená. Kouřit jsem přestala před 13 lety, prostě jsem k tomu dozrála a došla.A pak to šlo - bez potíží, a bez absťáku. Ne naráz, ale postupně a nenásilně. A tak by to mělo být se vším. Postupně a nenásilně. Ta mediální masáž, a motivační knihy, citáty a statusy mne vůbec neberou, naopak mne trochu štvou. Vnucují mi totiž, že něco dělám špatně. A to se mi nelíbí - všechno co dělám, se přece snažím dělat dobře. A co vy? Dáváte si předsevzetí? Podléháte tomu novoročnímu tlaku, že je třeba začít s novým rokem vše nově, a to staré je úplně špatně?

—————

Hezké svátky všem

26.12.2019 13:51

Nevím, jaký byl "Ježíšek" u vás,ale u nás byl štědrý a dostala jsem všechno, co jsem si přála. Nejvíc jsem si ale užila to, že přijely všechny moje děti, vnuk, a byl ten milý rodinný chaos plný vyprávění a smíchu.A taky cukroví.Myslím, že po vánocích si moje zažívací orgány upřímně oddechnou.Neumím projít kolem cukroví, aniž bych si alespoň jeden kousek nevzala, a o řízku a salátu ani nemluvím. Ale jednou za rok se to prostě smí.Abych neměla výčitky, je až do Nového roku váha nemilosrdně odstraněna z dohledu všem. Vánoce si užívám, ještě mne čeká pár návštěv, na které se opravdu upřímně těším. Co jste dostali pod stromeček? Byli jste spokojení: Já jsem kromě jiného dostala kávovar, kabelku a parfém. Pochlubte se, co jste dostali pod stromeček vy - sdílená radost je přece ještě o něco větší.

příspěvek s komentáři je na facebooku po kliknutí zde: Co jste dostali pod stromeček?

 

—————

Můj obdiv v předvánočním chaosu mají prodavačky - nákupní šílenství vrcholí..

19.12.2019 11:56

Tak jsem dnes zažila obchod před vánoci. Nechtěla jsem nic zvláštního, chtěla jsem jen chlěba,a brambory na oběd, a možná bych si ráda i zeleninu na salát k večeři. Když jsem viděla to šíleně narvané parkoviště před obchodem, pochopila jsem, že dnes to asi nebude až tak úplně jednoduché. Ale říkala jsem si naivně, že púopadnu těch svých pár věcí, a za chvíli jsem venku. já totiž nesnáším narvané vydýchané prostory, kde do sebe lidi vrážejí. Hluboký nádech a vešla jsem do obchodu. Tam vládlo šílenství, jako by mělo být měsíc zavřeno. Lidi do sebe strkali, košíky narvané tak, že jsem se modlila, abych za nějakým takovým nákupním maniakem nestála ve frontě. Musím říct, že mne překvapilo to množství jídla v košících - to jako fakt chtějí sníst? Během těch 3 svátečních dnů? Ale ty jsou přece až za 5 dní.. Do té doby ještě do obchodu přece půjdou. Nějak tohle šílenství nechápu. Doufám, že pro chleba mi před vánoci dojde syn ( já už tohle absolvovat fakt nechci) a musím říct, že prodavačky mají můj obdiv, a hluboce před nimi smekám. bez přestávky stále na kase, jsou milé,a když si představím, kolik zboží jim projde za směnu rukama - opravdu se před nimi hluboce skláním. Já bych měla ruce bolavé a vytahané, a pak přijít domů a péct cukroví a starat se o rodinu - prodavačky v předvánočním chaosu mají můj obdiv.

—————

Pátek 13 - šťastný, nebo nešťastný den?

13.12.2019 11:17
Pátek 13 . Tohle datum je pro většinu lidí tak výjimečné, že by bylo škoda si ho nevšimnout. Proč je pátek 13 považován za nešťastný den? Právě tento den začal král Filip IV pronásledovat, mučit a vraždit templáře. Od toho dne následníci templářů považovali toto datum ta nešťastné a ďábelské. A také byl na Velký pátek ukřižován Ježíš, u stolu sedělo 13 lidí, a právě třináctý Jidáš Ježíše zradil. Někteří lidíé mají z tohoto data až chorobný strach, přímo fobii -nazývá se paraskavedekatriafobie (to zní skoro jako zaklínadlo Saxany) a nebo taky friggatriskaidekafobie.
Já tenhle den moc neřeším. Sama mám 13 spíš ráda. Většinou to byl můj šťastný den ( i 3 moje děti se narodily 13-tého). Nic špatného se mi neděje, naopak se snažím hledat šťastné sihnály. I když dnes se mi povedlo připálit sukroví. Musím popřemýšlet, jaký šťastný signál bych v tom měla hledat :-). A co vy? Jste pověrčiví? Nahání vám tohle datum hrůzu, nebo ho ignorujete?

 

—————

Podzimní únava, nebo lenost?

26.11.2019 18:53

Venku je tak nějak poslední dny pořád tma, a mě se stýská po sluníčku. Ne po letním vedru,ale po světle, a hřejivém slunci. Mám slunce ráda, a vždycky říkám, že funguji na solární baterky. Takže v tyhle dny, kdy je tma v podstatě nefunguju. Nechce se mi vůbec nic. Problém je úplně všechno - od zvednutí ruky na zamáčknutí budíku, až po nadzvednutí peřiny při večerním ulehnutí do postele. zajímavé je, že ta lenost-únava- nefunguje na všechno stejně. Zjistila jsem dlouhodobým průzkumem, že například dojít si 2x za sebou pro čokoládový bonbon mi problém nedělá ) vezmu si vždycky jen jeden - nechci být přece tlustá, a jeden mi úplně stačí - tahle představa mi vydrží jen do chvíle, než dojím první bonbon a zjistím, že bez druhého to prostě nepůjde). Ale pokud vím, čokoláda je energie, a tu vlastně potřebuji, že? A tak se snažím vyhýbat všem činnostem, co vyžadují větší množství energie a strašně se těším na sluníčko .. nebo alespoň na návštěvu vnoučka, který na mne působí stejně blahodárně jako sluneční paprsky

(obrázek zdroj https://www.abicko.cz/clanek/dzouky/24965/lenost-nebo-silna-vule.html)

—————

Oslavy Sametové revoluce

18.11.2019 12:55

Oslavy Sametové revoluce jsou za námi. Byla jsem v Praze a ta atmosféra byla báječná. I když přiznávám, že z toho velikého davu jsem byla trošku unavená. Přesto když slyšíte zpívat hymnu a Motlitbu pro Martu tolik lidí, až vás z toho zamrazí. je to nádhera. Když jsem před 30 lety studovala 2. ročník VŠ, vůbec mne nenapadlo, čeho budu svědkem. Tehdy jsem měla malinkou dcerku,takže jsem na demonstraci nejela, i když mne spolužáci zvali. Bylo mi úzko, když jsem zjistila co se na Národní třídě stalo - mezi zmlácenými bylo i spousta mých spolužáků. Jsem ráda, že tehdy se povedlo to, co nikdo netušil a čemu se nám ani nechtělo věřit - padl režim. jestli je to dnes lepší, nebo horší nebudu polemizovat, ani se mi nechce zaplétat se do nějakých politických diskuzí. Jsem ráda, že jsme se mohli včera demokraticky sejít a zavzpomínat, co bylo kdysi.A doufat, že bude líp ... (obrázek zdroj : megapixel.cz)

—————

Před 60 lety vzniko Divadlo Semafor

30.10.2019 15:05
Před 60 lety v tento den vznikl Semafor - ne ten světelný, ale divadlo Semafor.
Když jsem pře spoustou let přišla studovat do Prahy z malého městečka, byl Semafor první divadlo, do kterého jsem chtěla jít. Milovala jsem povídky pánů Šimka a Grossmanna , a písničky Suchého s Šlitra mne taky bavily. Nevěděla jsem tehdy, že kamarádi ze školy na lístky do divadla stáli dlouhou dobu frontu, aby je mohli hned jakmile otevře pokladna koupit. Povedlo se a já šla poprvé do Semaforu. Tehdy to bylo představení Jonáš a Melicharová, my studenti stáli vzadu na bidýlku (i když jsme občas volili, jestli Semafor nebo jídlo v Menze, volba byla jasná). A já jsem byla okouzlená a do Jonáše a melicharové opravdu zblázněná. neskutečně jsem se bavila, bylo mi skvěle, pan Suchý a Jitka Molavcová mají od té doby v mém srdci čestnou lóži. Divadlo Semafor samozřejmě nebyli jen tito herci, bylo tam spousta super představení, herců. Divadlem prošlo spousta úžasných herců a zpěváků a za ta léta odehráli spoustu představení a za to jim veliký dík. Pro mne Semafor byl,je a bude i nadále "srdcovkou" mezi divadly, protože to byla moje první návštěva divadla.
foto zdroj supraphon.cz

 

—————

Krásný sváteční den přeji. Dnes je ideální den na pouštění draka..

28.10.2019 10:03
Krásný sváteční den přeju.
Počasí se vydařilo, venku je krásně, škoda být doma. Prostě den na draka - tedy ne v tom smyslu slova špatný den,ale skvělý den na pouštění draka. Dnešní draci už nepotřebují,aby foukal silný vítr, stačí jim slabý větřík a krásně se vznášejí. Já si vzpomínám, jak jsme byli pouštět draka s tatínkem když jsem byla malá. měli jsme dva draky - jednoho jsme s tatínkem vyráběli,ale byl moc těžký a do vzduchu se nedostal - no, vůbec se nedivím, když jsme na něj se sestrou nanesly tolik barev,a navěsily tolik bábrlat na ocas -a nic se nesmělo sundat. Byl to drak jen na ozdobu. Druhého koupil tatínek v papírnictví, byl nádherný - dodnes si ho pamatuji - žlutá barva, ohromné oči a velikánská červená pusa rozesmátá od ucha k uchu. Byl nádherný,ale taky moc nelétal. Tatínek běhal po poli , takže musel domů přijít úplně schvácený (až dnes jako dospělá ho za to obdivuji, protože běh po brázdách s drakem ,rychle aby se vznesl - to bych prostě nedala) - přesto drak nic moc nelétal. A my tam stály a dychtivě čekaly jestli poletí. Což se moc často nestalo, takže nás to brzo přestalo bavit. Dnes koupíte draka lehoučkého, vyváženého, co krásně létá, takže ho zvládnou pouštět i děti, a to bez maratónského běhu. I náš Vojta to v pohodě zvládá,a tím že může draka držet a řídit sám, tak ho to i moc baví. Takže neseďte doma. Vezměte draka a běžte si užít krásný podzimní den.

 

—————


Střelba na sídlišti

Bydlím v klidné části na okraji města. Tedy doposud celkem klidné- konec města a rovná silnice svádí některé řidiče k rychlé jízdě,a kdo to tu nezná, a nečeká křižovatku, je občas nemile překvapen a bourá. Ale převážně BUM!, rána a pomačkané plechy, nic víc. Také na sousedství nemocnice jsem si zvykla. Houkání sanitek nás tak už neruší, je to zvuk, který čekáme. A tak si tu v poklidu žiju už skoro 30 let. Jenže blízkost Prahy a pole, které asi připadalo devenloperům nevyužité i sem přivedly stavaře a vyrostlo tu o pár paneláků navíc. A tím i spousta nových lidí. A tak se v naší bezpečné klidné čtvrti včera střílelo, pár ran z pistole, houkačky, sanitky, hasiči, policie a...koroner.. A tak mám pocit, že s nově přistěhovavšími se lidmi klid skončil. Přiznám se, že jsem pak večer měla strach jít po tmě vynést koš a dnes jsem objednala pro dcery baterky s paralyzérem, abych neměla takový strach, až se po tmě budou vracet z práce domů. Bezpečně se ale asi dlouho cítit nebudu.Jak to je s bezpečností ve vašem městě?


Požár

Život není vždycky fér, a ve vteřině se může změnit úplně všechno. Myslela jsem když jsem vstávala, jaký je dnešek krásný den,a těšila jsem se, jak vám tu napíšu něco krásného, nebo pozitivního. Ve vteřině jsem ale byla úplně jinde - v noci, nebo tedy spíš k ránu mé dceři a její kamarádce vyhořel byt. Shořelo úplně všechno - vlastně stihly holky z bytu vynést jen to co měly na sobě a psa. Zatím nevíme, proč hořelo - jestli od závady na elektrice,nebo jestli kamna, komín - byl to takový fofr, že musíme počkat na zprávu od hasičů. A já jako máma jsem z toho možná v ještě větším šoku než dcera. A tak pokud máte pocit, že se vám nedaří všechno jak si představujete, rozhlédněte se kolem sebe - vždyť ono to zas tak špatné není, že? Přeju vám všem krásný den. Já doufám, že i u nás bude líp. Po odražení ze dna se dá totiž jít jen nahoru..


První jarní den,a den štěstí

Tak jsem se dočkala, je první jarní den. A taky je dnes mezinárodní den štěstí. Takže jdo chce začít nějakou novou životní etapu, nebo se k něčemu rozhodnout, zkuste to. Na jaro se těším vždycky opravdu moc. Zima je pro mě jen nutné zlo a taková čekárna na jaro. Miluji když se začne zelenat jarní tráva . je tak svěží a krásná. Mám strašně ráda i pampelišky. Zahrádkáři mi asi moc za pravdu nedají,ale z mého pohledu jsou nádherné. Jako malá sluníčka, co popadala do trávy. A já nikdy neodolám a alespoň malý věneček si z nich udělám. V tu chvíli jsem jako malá holka a vůbec mi nevadí, že od pampelišek budu mít špinavé prsty. Taky začínají kvést stromy - to je nádhera, nad kterou se tají dech. Vždycky si říkám, že tu nádheru mohla příroda nechat na trochu delší dobu. A tak se procházím a nasávám tu krásu a ty vůně kolem a jsem opravdu šťastná. Užijte si dnešní jarní -šťastný den co nejlépe. Ať se vám všechno daří podle vašich představ -prostě -buďte v pohodě ..

Foto zdroj: pexels.com Tomáš Kouba


O dětských knížkách

Narazila jsem při brouzdání po internetu na ofocený obrázek stránky z knížky. A tak nějak mi vyrazil dech. Myslela jsem že po knážce O krtkovi, který chtěl vědět,kdo se mu vykakal na hlavu už mne nepřekvapí nic. Překvapilo.A pořádně. nejsem žádný poritámn,a s dětmi jsem i o sexu mluvila otevřeně,ale podávala jsem jim jen informace, které jsem předpokládala, že v jejich věku stačí. A bylo to vždyckly v pohodě. Když jsem viděla ale list z knížky, tak si říkám - je tohle fakt potřeba: nestačí info od maminky? Musí děti mít na takovéhle věci knížky: Ano, vždycky byly knihy pro pubertální děti, jak se vyznat ve vlastním těle a asexualitě.Ale puberťáci se prostě stydí. Nějak si neumím představit, že bych tuhle knížku šla číst dětem na dobrou noc. Zlatý Kája Mařík, a Honzíkova cesta..Koupili byste tuhle knížku svým dětem?: jaký na tohle téma knih pro děti máte názor (myslím tuhle erotickou, nebo O krtkovi a hovínkách, případně o prdění kdo si prdnul u dvora a podobné...)


Oslavy Sametové revoluce

Oslavy Sametové revoluce jsou za námi. Byla jsem v Praze a ta atmosféra byla báječná. I když přiznávám, že z toho velikého davu jsem byla trošku unavená. Přesto když slyšíte zpívat hymnu a Motlitbu pro Martu tolik lidí, až vás z toho zamrazí. je to nádhera. Když jsem před 30 lety studovala 2. ročník VŠ, vůbec mne nenapadlo, čeho budu svědkem. Tehdy jsem měla malinkou dcerku,takže jsem na demonstraci nejela, i když mne spolužáci zvali. Bylo mi úzko, když jsem zjistila co se na Národní třídě stalo - mezi zmlácenými bylo i spousta mých spolužáků. Jsem ráda, že tehdy se povedlo to, co nikdo netušil a čemu se nám ani nechtělo věřit - padl režim. jestli je to dnes lepší, nebo horší nebudu polemizovat, ani se mi nechce zaplétat se do nějakých politických diskuzí. Jsem ráda, že jsme se mohli včera demokraticky sejít a zavzpomínat, co bylo kdysi.A doufat, že bude líp ... (obrázek zdroj : megapixel.cz)


Kontakt

Jana v pohodě


Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: