Blog

Tutanchamonovy sandály - vypadají lépe než ty současné, nemyslíte?

25.06.2020 11:38

Na internetu jsem našla obrázek, který mne zaujal na první pohled. Jsou na něm 3300 let staré sandály Egyptského faraona Tutanchamona. Vypadají tak báječně, že bych si je klidně koupila i dnes, a odchodila v nich pohodlně celou dovolenou. Smutně se dívám do botníku, kde jsou moje sandály z loňského roku. Střídala jsem se s pantoflemi, přesto vypadají, jako staré alespoň 4 000 let. Ty Tutanchamonovy vypadají rozhodně lépe. materiálem, tvarem, vzorem a hlavně kvalitou. Docela bych byla ráda, kdybycho se zase naučili vyrábět boty, které nám vydrží. A stačí mi klidně i kratší dobu. Takové moje povzdechnutí před cestou do obchodu - jdu si totiž koupit sandály :-D

 

—————

Šneci a slimáci...

11.06.2020 17:39

Tak se k nám na balkon dnes přišel podívat šneček. Takové milé tiché stvoření by člověk řekl. Jako děti jsme je na louce před panelákem sbírali a pak s nimi pořádali šnečí závody, svoje favority jsme měli v krabici od bot vystlané trávou. Bavilo nás to dost dlouho. Teď jako dospělá už z nich tak nadšená nejsem. Trendu francouzské kuchyně a jezení šneků jsem nikdy nepropadla (ani jsem je neochutnala, nějak mi ta představa nedělá dobře), závody už nepořádám, beru je tedy jen jako škůdce, co dokáží na zahrádce sežrat na co přijdou. naposledy to byly komplet všechny afrikány. A protože je nějak neumím zničit - jsem asi příliš velký dobrák na to, abych zabila šneka, ptám se vás na radu. Máte prosím někdo nějaký osvědčený prostředek proti šnekům, slimákům a jim podobným škůdcům (kromě těch kachen, co je žerou, na ty nemáme prostor a možnost se o ně starat). Dejte prosím vědět na facebooku

příspěvek k diskuzi je zde: šneci a slimáci diskuze

 

—————

Šťastný konec...

04.06.2020 09:57

Každé ráno vídám v naší ulici starého dědečka s babičkou. Chodí pomalu, protože dědeček má zjevné potíže s chůzí, a opírá se o hůlku. Že na tom není nic divného? Ale je..oni se totiž vždycky drží za ruce, vždycky se usmívají na sebe i na okolí a vždycky si spolu povídají - a někdy je slyšet jak se babička směje. Je to strašně moc příjemné, a krásně se na ně dívá. Je v tom tolik lásly, štěstí, pohody a pozitivní energie, že je tak trochu i vyhlížím. Dnes už si lidi moc najevo city nedávají..natož takhle kouzelně. Jsem moc ráda, že vím, že takoví lidé existují. A tak nějak ve skrytu duše doufám, že jednou až budu tak stará, budu tenhle pocit taky zažívat :-) .

—————

Někdy se daří, někdy se nedaří...

03.06.2020 14:44

Někdy se daří, někdy se nedaří. Přestože nejsem žádná nešika, občas se mi "povede" nějaký úraz. Naštěstí všechny celkem v pohodě. Pamatuju si například dodnes odřená kolena po pádu z kola, naneštěstí na cestě plné malých kamínků, které mi maminka vymývala kartáčkem. Au. Dodnes si to pamatuji. Větší úraz jsem měla když do mne narazila v 9 letech krosová motorka - naštěstí nejela moc rychle,ale byla v místech kde neměla co dělat. Řídil ji mladý kluk, co s ní chtěl jet závody. Nejel. Dostal pár facek od mé maminky a ta jeho mu motorku sebrala. Já měla štěstí, protože mi hlava skončila těsně vedle kola, mohlo to dopadnout hodně špatně, naštěstí z toho tehdy byla jen sádra na noze na měsíc. Připadala mi ta doba doma na posteli bez pohybu tehdy jako věčnost. Jako jediné rozptýlení (kromě knížek) jsem si pouštěla celou dobu písničky Ivana Mládka na kazeťáku - jediná kazeta co jsme tehdy měli. Texty všech těch písniček si pamatuji nazpaměť dodnes :-D. V televizi běžně ve všední den pohádky nebyly - v dnešní době internetu bych se zabavila určitě lépe. No a pak už jen drobné úrazy, jako dnes (Naštěstí!) . Nešikovností. Chtěla jsem umýt škrabku na sýr a jak byla mokrá , sjela mi přes dlaň. Pořádné řízutí. Už je to dobré, jen to cuká. A článek, co jsem chtěla pro vás psát odložím o pár dní. A co vy? Jste šikovní, nebo vás také provázení drobné nehody?

—————

Mám ráda filmy pro pamětníky..

25.05.2020 13:48

Konečně trošku povolují opatření,která nás kvůli koronaviru omezovala. Všichni ale buďme opatrní, ještě není úplně vyhráno. V něčem nám karanténa udělala dost nepříjemností, v něčem byla někdy i fajn. Já jsem se třeba tak trochu zastavila, mnohem častěji jsme si volali s rodiči, konečně jsem přečetla některé z hory knížek, které jsem měla připravené na "až jednou bude čas", a taky jsem viděla spoustu filmů. Jsem ráda, že žijeme v době, kdy už si na internetu můžeme najít film podle nálady a pustit si ho kdykoliv, kdy máme chuť, čas a náladu. Protože násilí, chaosu a rychlosti je kolem nás pořád hodně, tak nějak jsem potřebovala přibrzdit, zastavit se, popřemýšlet a odpočinout si. Takže žádné akční filmy, pěkně jsem si udělala pár dní s filmy pro pamětníky. A to vám byla paráda a pohodička. Ta doba, kdy nebylo všechno přetechnizované, lidé se setkávali, měli na sebe čas a byli tak nějak víc spolu. A muži byli gentlemani a ženy dámy. Pohoda, smích a odpočinek. Nevím, které filmy mám radši, jestli ty s Hugo Haasem, nebo s Adinou Mandlovou, mojí oblíbenkyní natašou Gollovou ( tak jsem si vždycky přála vypadat, krásná, laskavá a oči se jí smějí, je v nich tisíc jiskřiček), nebo s Vlastou Burianem. A kromě filmů jsem si sem tam o těch prvorepublikových hercích něco přečetla. Třeba právě Vlasta Burian, u jehož filmů se tak smějeme to ke konci života neměl vůbec lehké - ač se snažil pomáhat v boji proti fašistům, musel v jejich filmech hrát, chtěl-li přežít,a nakonec byl prohlášen za kolaboranta a vězněn. A nebyl jediný. Z některých osudů prvorepublikových herců docela mrazí. Ale nedočetla jsem se jen špatné věci. Překvapilo mne například, když jsem zjistila, že jeden z mých oblíbených herců je tatínek herečky Jany Paulové, na jejíž divadelní představení s Pepou Dvořákem S Pydlou v zádech jsem šla snad 5x. Máte rádi filmy pro pamětníky, nebo nějaké herce z té donby? Budu ráda, když se o oblíbeného herce, nebo film s námi podělíte. nebo ty filmy nesnášíte-a proč?

foto zdroj:FDb.cz

diskuze na facebooku po kliknutí zde: filmy pro pamětníky

—————

O jarním hubnutí

07.03.2020 19:17

Zima končí a já čekám, kdy začne na internetu a na všech titulkách časopisů mediální masáž typu :Zhubněte do plavek, Jarní hubnutí, Ztloustly jste přes zimu, Hubněte, Změňte jídelníček, Jezte jen papír, po něm se nepřibírá -a to skloňované ve všech pádech. Nesnáším to skoro stejně, jako články o virech, koronavirech a pandemiích..No, je fakt, že někdy přes zimu trošku naberu,ale ne moc. Přeci jen vánoce a méně pohybu dělají své. Ale ja jaře to v pohodě jde dolů, protože chodím na delší procházky a kochám se tím, jak všechno kvete. Pokud jste ale trochu přibraly po zimě a chcete s tím něco dělat, nepodléhejte tomu co teď letí po internetu: Zhubněte pitím kávy a zázračných nápojů na bázi kofeinu, není třeba měnit jídelníček a cvičit. Je to drahé a účinek? Fakt moc ne. Ono hubnutí bez cvičení a úpravy jídelníčku fakt nejde.Pokud by to fungovalo, už dávno by na světě byli jen samí štíhlí a krásní lidé. Takže neblázněte, ženy..a pokud jste trochu přibraly- tak si prostě udělejte radost něčím novým, hezkým na sebe -a je po problému :-)

—————

Jak se mi rozbila pračka

21.02.2020 14:03

Pračka. V dnešní době už tu automatickou považujeme za samozřejmost. Já jsem ale jako malá holka zažila praní na celé dopoledne - večer se "velké prádlo" došlo namočit do takových kovových vozíků na kolech, a z těch se pak přemístilo druhý den do ohromných praček v prádelně v paneláku. Po vyprání prádlo maminka vytahovala do velkých kamenných umyvadel, tam máchala a nakonec přemístila do ždímačky. Prádelna voněla mydlinami z vypouštěné vody - to jsme milovaly my, děti.Dostali jsme rýžové koště a vypouštěnou vodu naháněli z betonu do odtokových kanálků. Praní byla dřina. A do malé vířivé pračky by se tolik povlečení, prostěradel a ručníků nevešlo. Takže jsem byla za automatickou pračku vděčná.Moje první byla takzvaná "Tanečnice" Prádlo se v ní občqas nahrnulo na jednu stranu a pak při ždímání skákala po celé koupelně - jednou mi dokonce uštípla i kus umyvadla. Druhá moje pračka byla Whirpool. Vrchem plněná. Ta mi sloužila skvěle a dlouho - vyprala prádlo velké rodiny se 4 dětmi a psem opravdu báječně, a sloužila dlouhých 19 let. Je dobu odchodu si nevybrala nejlépe. Přesně když jsem dostala chřipku a horečky se záchvaty kašle se rozhodla, že už vyprala dost a prát už nechce. Dala jsem si vyprat prádlo,a nějak se mi nezdál zvuk vycházející z koupelny - divné bručení. Tak jsem pračku vypla, otevřela a zůstala zírat.Byla úplně plná vody a pěny. Vůbec nevypouštěla, jen přidávala další vodu. A tak po několika marných pokusech o vypuštění jsem musela vodu vybírat miskou do kbelíku a vylévat.Nevěřili byste, kolik vody se do pračky vejde. A protože každé ohnutí vyvolalo záchvat kašle, vybírala jsem vodu s přestávkami celý večer.Zákon schválnosti - všichni byli v práci. A v pračce jsem vodu nechtěla nechávat - co kdyby se v noci rozhodla někudy vytéct. Takže tahle činnost s vodou mne úplně odrovnala. A protože vybírat pračku s horečkou nejde, musel nákup počkat skoro týden. Naštěstí už mám pračku novou. Prádla se za tu dobu nakupilo spopusta,ale alespoň pračka projde zatěžkávací zkouškou. Tentokrát jsem si vybrala pračku s předním plněním.Vždycky jsem se ráda dívala jak se prádlo v pračce točí, tak konečně budu moct i já koukat doma. Tak doufám, že mi bude pračka sloužit stejně dobře jako ta předchozí. A co vy? měli jste nějaký zážitek s pračkou nebo praním?

obrázek:bejvavalo.cz

—————

Jsem ráda, že jsem nevyrostla v éře mobilů

17.02.2020 19:54

Dnes jsem byla opět na kontrole u doktora.Antibiotika moc nezabírají, takže jsem fakt unavená a necítím se v pohodě. proto jsem vždycky v čekárně jako na trní a doufám, že přijdu brzy na řadu. Proto mne překvapilo, kolika mladým lidem je to jedno.Přijdou, sednou si, skloní hlavu k telefionu a nic nevnímají. Jestli tam sedí hodinu, nebo dvě - to je pro ně šumák, hlavně když mají wi-fi nebo dostatek dat na internet. Chápu, je to dobou. Já, když mi není dobře nemám chuť mobil ani vytahovat, unavuije mne i koukání do něho.Radši jsem vždycky pozorovala lidi - pána, co sedí a má hezký vzor na svetru, tak si hned představím, jak mu ho s láskou manželka nebo babička pletly, nebo paní, co mi připadá povědomá,tak přemýšlím, kde jsme se už potkaly a podobně. A nebo jsme si v čekárně povídali- třeba o počasí, nebo o čemkoliv jiném. Asi se nám bez těch mobilů žilo lépe, zažila jsem to nedávno právě v jedné čekárně, kde vypadla wifina a někteří neměli data. Tak trošku je mi jich líto.Když jim řeknete, že už kvetou sněženky, nejdou se podívat - oni si tu sněženku "vygooglí". A běda, když jim partner neodpoví na zprávu do pár vteřin - to jsou nervy na pochodu.Neustále kontrolují mobily a zprávy a jsou tak trochu otroky těch svých černých placek. Za nás jsme jako mesenger na sebe volali z okna - "Pepoooo, jdeš ven?" ..."Jen co dopíšu úkol..." a bylo to fajn.

—————

Hezký den sv. Valentýna

14.02.2020 12:17
Přeji vám všem krásného Valentýna.
I když já sama nemám vůbec ráda tu mediální masáž vnucující mi, že musím připravit dokonalý večer s dary za spoustu peněz. Já to vnímám úplně jinak - jako den, kdy si prostě uděláme hezký večer, který je něčím výjimečný.Čímkoliv, třeba upečenou bábovkou, kterou má můj muž rád. Není třeba velká gesta. Prostě jen dát najevo svou lásku. Láska je totiž něco, co bychom měli oslavovat každý den. Obzvláště, pokud potkáme tu pravou. Mě se to povedlo až na druhý pokus,a jsem ráda, že jsem poznala jaké to je milovat,a být miloován. Takže hodně lásky přeju všem , a hlavně - nenechte se manipulovat a buďte v pohodě. Krásný večer si představuje každý jinak, a je jen na vás, jaký je ten váš

 

—————

Tlakový hrnec

12.02.2020 15:14

Být nemocná má jednu jedinou výhodu - máte spoustu času na brouzdání internetem a sledování filmů a seriálů. Tak jsem si znova pustila můj oblíbený film Zápisník jedné láísky. A jako vždy mne dojal a poplakala jsem si. A tak jsem hledala něco, co by mne rozesmálo, a projížděla vtipné obrázky. A docela se fakt bavím. Nejvíc mne rozesmál tenhle. Jooo, tlakový hrnec, to je věc. Moje babička se ho bála používat, a nevařila v něm nikdy.mamka ano, ale měla taky strach a kontrolovala. Tenkrát se objevily maďarské tlakové hrnce jako novinka, a s nimi samozřejmě i děsivé story a roztrhaných hrncích, pístem zabitých kuchařkách a podobně. Takže spousta žen tlakové hrnce radši nepoužívala, aby náhodou... Já "papiňák" používám ráda, na každé hovězí, nebo když chci mít maso uvařené rychle a doměkka. I když se mi taky stalo, že píst byl špatně nasazený, pára vyrazila pojistný ventil a po celé kuchyni a sporáku byla spousta horké vývarové vody. Řekla bych, že jsem do hrnce dala asi 2 litry vody, a vyteklo jich snad šest. Stalo se mi to za celou dobu používání tak třikrát, a je fakt, že už si na to dávám bacha. A co vy? používáte tlakové hrnce? Staklo se vám někdy, že vám vytekl? Nebo jste se setkali s nějakou vtipnou "papiňákovou" historkou?

Diskuze na facebooku po kliknutí zde: článek o tlakovém hrnci

—————


Střelba na sídlišti

Bydlím v klidné části na okraji města. Tedy doposud celkem klidné- konec města a rovná silnice svádí některé řidiče k rychlé jízdě,a kdo to tu nezná, a nečeká křižovatku, je občas nemile překvapen a bourá. Ale převážně BUM!, rána a pomačkané plechy, nic víc. Také na sousedství nemocnice jsem si zvykla. Houkání sanitek nás tak už neruší, je to zvuk, který čekáme. A tak si tu v poklidu žiju už skoro 30 let. Jenže blízkost Prahy a pole, které asi připadalo devenloperům nevyužité i sem přivedly stavaře a vyrostlo tu o pár paneláků navíc. A tím i spousta nových lidí. A tak se v naší bezpečné klidné čtvrti včera střílelo, pár ran z pistole, houkačky, sanitky, hasiči, policie a...koroner.. A tak mám pocit, že s nově přistěhovavšími se lidmi klid skončil. Přiznám se, že jsem pak večer měla strach jít po tmě vynést koš a dnes jsem objednala pro dcery baterky s paralyzérem, abych neměla takový strach, až se po tmě budou vracet z práce domů. Bezpečně se ale asi dlouho cítit nebudu.Jak to je s bezpečností ve vašem městě?


Požár

Život není vždycky fér, a ve vteřině se může změnit úplně všechno. Myslela jsem když jsem vstávala, jaký je dnešek krásný den,a těšila jsem se, jak vám tu napíšu něco krásného, nebo pozitivního. Ve vteřině jsem ale byla úplně jinde - v noci, nebo tedy spíš k ránu mé dceři a její kamarádce vyhořel byt. Shořelo úplně všechno - vlastně stihly holky z bytu vynést jen to co měly na sobě a psa. Zatím nevíme, proč hořelo - jestli od závady na elektrice,nebo jestli kamna, komín - byl to takový fofr, že musíme počkat na zprávu od hasičů. A já jako máma jsem z toho možná v ještě větším šoku než dcera. A tak pokud máte pocit, že se vám nedaří všechno jak si představujete, rozhlédněte se kolem sebe - vždyť ono to zas tak špatné není, že? Přeju vám všem krásný den. Já doufám, že i u nás bude líp. Po odražení ze dna se dá totiž jít jen nahoru..


První jarní den,a den štěstí

Tak jsem se dočkala, je první jarní den. A taky je dnes mezinárodní den štěstí. Takže jdo chce začít nějakou novou životní etapu, nebo se k něčemu rozhodnout, zkuste to. Na jaro se těším vždycky opravdu moc. Zima je pro mě jen nutné zlo a taková čekárna na jaro. Miluji když se začne zelenat jarní tráva . je tak svěží a krásná. Mám strašně ráda i pampelišky. Zahrádkáři mi asi moc za pravdu nedají,ale z mého pohledu jsou nádherné. Jako malá sluníčka, co popadala do trávy. A já nikdy neodolám a alespoň malý věneček si z nich udělám. V tu chvíli jsem jako malá holka a vůbec mi nevadí, že od pampelišek budu mít špinavé prsty. Taky začínají kvést stromy - to je nádhera, nad kterou se tají dech. Vždycky si říkám, že tu nádheru mohla příroda nechat na trochu delší dobu. A tak se procházím a nasávám tu krásu a ty vůně kolem a jsem opravdu šťastná. Užijte si dnešní jarní -šťastný den co nejlépe. Ať se vám všechno daří podle vašich představ -prostě -buďte v pohodě ..

Foto zdroj: pexels.com Tomáš Kouba


O dětských knížkách

Narazila jsem při brouzdání po internetu na ofocený obrázek stránky z knížky. A tak nějak mi vyrazil dech. Myslela jsem že po knážce O krtkovi, který chtěl vědět,kdo se mu vykakal na hlavu už mne nepřekvapí nic. Překvapilo.A pořádně. nejsem žádný poritámn,a s dětmi jsem i o sexu mluvila otevřeně,ale podávala jsem jim jen informace, které jsem předpokládala, že v jejich věku stačí. A bylo to vždyckly v pohodě. Když jsem viděla ale list z knížky, tak si říkám - je tohle fakt potřeba: nestačí info od maminky? Musí děti mít na takovéhle věci knížky: Ano, vždycky byly knihy pro pubertální děti, jak se vyznat ve vlastním těle a asexualitě.Ale puberťáci se prostě stydí. Nějak si neumím představit, že bych tuhle knížku šla číst dětem na dobrou noc. Zlatý Kája Mařík, a Honzíkova cesta..Koupili byste tuhle knížku svým dětem?: jaký na tohle téma knih pro děti máte názor (myslím tuhle erotickou, nebo O krtkovi a hovínkách, případně o prdění kdo si prdnul u dvora a podobné...)


Oslavy Sametové revoluce

Oslavy Sametové revoluce jsou za námi. Byla jsem v Praze a ta atmosféra byla báječná. I když přiznávám, že z toho velikého davu jsem byla trošku unavená. Přesto když slyšíte zpívat hymnu a Motlitbu pro Martu tolik lidí, až vás z toho zamrazí. je to nádhera. Když jsem před 30 lety studovala 2. ročník VŠ, vůbec mne nenapadlo, čeho budu svědkem. Tehdy jsem měla malinkou dcerku,takže jsem na demonstraci nejela, i když mne spolužáci zvali. Bylo mi úzko, když jsem zjistila co se na Národní třídě stalo - mezi zmlácenými bylo i spousta mých spolužáků. Jsem ráda, že tehdy se povedlo to, co nikdo netušil a čemu se nám ani nechtělo věřit - padl režim. jestli je to dnes lepší, nebo horší nebudu polemizovat, ani se mi nechce zaplétat se do nějakých politických diskuzí. Jsem ráda, že jsme se mohli včera demokraticky sejít a zavzpomínat, co bylo kdysi.A doufat, že bude líp ... (obrázek zdroj : megapixel.cz)



Kontakt

Jana v pohodě


Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: