Blog

Vinetou..

29.08.2022 15:11

Tak vám tedy nevím, kam tahle doba spěje. Místo, aby se řešily problémy, které k řešení jsou, a užívali jsme si spokojený život, když můžeme, vždycky přijde někdo s nějakou pitomostí, a ostatní ze strachu, aby nebyli taky za pitomce mu to odsouhlasí. A protože je taková skupina lidí dostatečně uřvaná a agresivní, ostatní se jim bojí oponovat. Já tomu prostě nerozumím. Co mi vyrazilo dech je, že Německé nakladatelství stahuje z prodeje některé knihy o Vinetouovi. Cituji: " Německé nakladatelství Ravensburger oznámilo stažení několika dětských knih na motivy příběhů o Vinnetouovi. Učinilo tak po kritice a obvinění z rasových stereotypů o původních obyvatelích Severní Ameriky a nevhodném přivlastňování jejich kultury, píší německá média". A tak si říkám proč? Komu to prospěje? karel may přeci nikdy v Americe nebyl, indiány neznal, vše si vymyslel. Naopak indiány měl rád -jinak by Vinetou nebyl kladný hlavní hrdina. Tolik generací s knihami a filmy o Vinetouovi vyrostlo a vštípilo si do hlavy, že přátelství je důležité a zlo je potrestáno! Tak proč teď takové blbé nápady? Já tedy nevím, jak to vnímáte vy, ale mě to doslova vyrazilo dech.

—————

O rajčatech - zamyšlení.

05.08.2022 12:56

Dneska bych tak trochu chtěla rozvířit diskuzi na téma rajčata. Mám moc ráda rajčata. Jako malá holka jsem byla spokojená, když jsem měla k svačině rohlík a rajče - byla to svačina, která mě zasytila, díky rajčeti osvěžila -a hlavně mi moc chutnala. Pamatuju se, že jsem vždycky musela dávat velký pozor, protože když se do rajčete kouslo, vytekla z něj spousta šťávy a semínek. Rajčata byla krásně červená a sladká. A tím jsem se dostala k problému dnešní doby. Mám velký problém s tím, koupit dobré rajče. Je to daň za to, že rajčata jsou k dostání celoročně, a ne jen v létě. Ale klidně bych to oželela. z mého pohledu jsou totiž rajčata ze super a hyper marketů prostě kyselá. Oranžová a kyselá. Vůbec mi nechutnají. Pokud z těchto rajčat udělám salát, nebo lečo - je to kyselé a pálí mě žáha. A taky jsou tvrdá. Takže je radši nekupuju. když chci cítit rajčatovou chuť, koupím si ta malá, cherry rajčata. Jenže co si budeme povídat - u těch je cena taková, že si je kupuji spíš výjimečně, jako laskominu. Na tenhle stav nadávám dost často. Prostě mě to štve. Alespoň v létě bych chtěla v obchodě krásně zralá, červená, dobrá a sladká rajčata. Přesně taková jako mi včera donesl manžel od kolegy, který je má na zahradě. Když jsem ta rajčata viděla, skoro jsem tleskala nadšením. Když jsem pak do něj kousla, vytekla šťáva, vyvalila se zrníčka a já zase cítila tu skvělou rajčatovou chuť. Hned jsem si udělala lečo -a paráda -žádné pálení žáhy, jen skvělá chuť. Lidi, jakou já měla radost. Tím mi ale došlo, že pokud budu chtít dobré rajče, musím chodit škemrat u zahrádkářů. V obchodě je ani za drahý peníz nekoupím -tam mi připadají nezralá, kyselá a nedobrá. A tak se ptám- mám to tak jen já? Vám rajčata ze supermarketu chutnají (myslím klasické rajče, ne ta malá cherry rajčátka za spoustu peněz)?

—————

Praní prádla v 70. letech 20 století - v době mého dětství.

09.07.2022 13:04

Když jsem dnes dávala prát povlečení, vzpomněla jsem si na ty "manévry", které byly kolem praní povlečení když jsem byla malá. Automatickou pračku jsme tehdy neměli, jen malou vířivku. Proto se chodilo do prádelny ve sklepě - tam byla ohromná bubnová pračka (vlastně taková jakoby automatka). Nejdřív se ale den předem do kovových nádrží na kolečkách v "máčírně" namočilo přes noc prádlo. To se pak i s nádrží převezlo do prádelny. Přendalo se do pracího bubnu, napustila se voda a nastavil se jeden cyklus. Po vyprání se prádlo velkou vařečkou vytahovalo do kamenných nádrží s kohoutky na vodu na máchání. Po několika mácháních se prádlo přendalo do ždímačky. Řeklo by se že hotovo, ale omyl. Ještě bylo třeba vypustit vodu. To jsme jako děti milovali - dostali jsme rýžová košťata a maminka začala vypouštět vodu na betonovou podlahu a my jsme ji košťaty směrovali k odtokovým kanálkům. Na praní se psaly pořadníky, takže po pověšení prádla se hned maminka zapisovala do pořadníku na praní další. Uf. Nechtěla bych to dnes absolvovat. Láskyplně koukám na automatku. Kdo si to taky pamatuje?

—————

Volno v lese

06.07.2022 18:11

Jak jste si užili volno? Já se přiznám, že jsem všechno nechala a vyrazila si do lesa. Vždycky když mi docházejí baterky, stačí přijít na kraj lesa a je mi fajn. Nadechnu se a hned je lépe. Tentokrát jsme koukali i pod nohy, jestli nerostou houby, když v televizi říkali... a pršelo... našli jsme tak na 2 bramboračky (a to jen na jednom místě), většinu už nalezli před námi slimáci nebo divočáci. V lese je tak rozryto, že chvílemi mám trochu strach, jestli nějaké prasátko na mě nevykoukne z houští. Potkali jsme dost lidí, kteří měli sebou psa. Někteří na volno. Prosím, nenechávejte v lese pejsky na volno. Je doba, kdy je v lese spousta mláďat (jen zdánlivě opuštěných) - a pes je vyděsí, nebo vyděsí jejich rodiče. Fakticky to není dobrý nápad. A jak jste se měli vy?

 

—————

Vyšetření na mamografu

02.05.2022 12:31

Dnes vyšetření na mamografu. Dámy, neodkládejte to, a nezanedbávejte. Vyšetření nebolí, je jen trochu nepříjemné. S dnešními vyšetřovacími metodami lze nádor prsu odhalit včas a vyléčit. když to zanedbáte, může být pozdě. Rakovina totiž nebolí.. Zrovna dnes jsem byla svědkem paní, která s pláčem odcházela z ordinace, byl problém.. Tak šup, objednat se co nejdřív. Máte nárok každé dva roky na vyšetření mamografem hrazené pojišťovnou.

—————

Bramborová brigáda

03.04.2022 11:28

Včera jsem v televizi zase nechala puštěné zpravodajství- někdy si říkám, proč to dělám, vždycky mě to totiž naštve. Tentokrát to byla zpráva o tom, že budou drahé brambory, protože je na Ukrajině válka.. a ony by jako jinak drahé nebyly? Když se skokem zdražilo úplně všechno? Naštvalo mě to o to víc, že pocházím z Vysočiny, kde vždycky byly brambory na polích hlavní plodinou. Byla to bramborářská oblast - v produkci brambor jsme byli soběstační. Na gymplu jsme jezdili každý podzim na bramborovou brigádu. Byli jsme nadšení - nemuseli jsme se učit a ještě jsme si přivydělali. Kdo tuhle fotku tehdy fotil už nevím - foťáky byly celkem drahé, a fotky uměl vyvolat doma málokdo, takže se trochu divím, ale ano - na té fotce jsem já na bramborové brigádě. Není to ilustrační fotka, opravdu je to důkaz mé pracovitosti. Jezdili jste také se školou na brigády pomáhat do zemědělství?

—————

Jak snášíte čekání v čekárně u lékaře?

23.03.2022 14:12

Uf. Tak bych jedním výrazem shrnula dnešní dopoledne. Byla jsem na plicním. Tam to vždycky trvá, dnes to bylo ale obzvláště "výživné". Rentgen a spirometrii jsem odbavila celkem tychle a pak jsem hodinu a půl čekala, než na mne přijde řada. Za tu dobu byli v ordinaci přede mnou 4 lidi. Fakt nekecám, ale jen 4. Pak mezitím paní doktorka pobíhala, přebírala si balíček od PPL, vařila si čaj a ještě nevím co dalšího. Já mám z čekáren kopřivku jen tam vlezu - natož když tam stojím a je tam deset kašlajících lidí na 3 metrech. Už jsem myslela, že na ni zaťukám a něco řeknu. Ale já to nějak neumím. Jsem vychovaná v tom, že mám čekat a pana doktora nedráždit. Vždyť ho potřebuju (u nás v okolí jiné plicní prostě není). Mám strach, že když ho naštvu, tak mě nevezme, nebo bude nepříjemný a nebude mne léčit .. Taky je super elektronická krabička, kam vložíte kartu pojištěnce a zvolíte, na jakou vec jste objednaní. Pro staré lidi to byl celkem mazec pochopit a byli z toho upřímně zoufalí. Tak jsem si krátila čas tím, že jsem jim radila jak se zaregistrovat. Tak se ptám. Je mezi vámi někdo, kdo nemá strach se ozvat, a klidně doktora upozorní, že by měl pracovat rychleji, nebo třeba že je na ředě, a nebojí se důsledků. Já jsem poseroutka. je tu nějaká hrdinka, nebo hrdina? Na fotce je jediné prázdnější místo na celém plicním- ostatní prostor přecpán

—————

Měli jste jako děti rádi lízátka?

16.03.2022 12:50

Měli jste jako děti rádi lízátka? Já moc. nejčastěji jsme dostávali lízátka - takový stromeček na dřevěné tyčce - byla to moc dobrá lízátka, byla malá, takže jsme je snědli najednou -ale já jsem se vždycky bála, že si do rtu nebo jazyka zadřu třísku. Ty tyčky leckdy nebyly úplně opracované. Mnohem raději jsem pak měla lízátka placatá s kytičkou, nebo obličejem -ta už pak měla tyčku z plastu a to byla paráda. Co jsme ale milovali všichni byla lízátka Roks tyčka. Byla dlouhá. Za 1 korunu to bylo spousta lízání. Až jsme měli odřenou pusu a jazyk. Lízali jsme je do špičky -kdo bude mít nejšpičatější. Když nás bylo víc -prostě jsme si lízátko rozlomili, nebo ukousli a každý měl dílek jako bonbon. To byla paráda. je tu ještě někdo, kdo měl tahle dlouhá lízátka rád, a cucal je do špičky? :-D

—————

Malování na kamínky

14.03.2022 12:14

Znáte malování na kamínky? Mě se ten nápad moc líbí. Jen tak někde pro radost někomu druhému položit kamínek pro štěstí. Najít ho je pak moc fajn pocit. Já jsem tedy venku ještě takový kamínek nenašla, ale na facebooku je skupina, kde si lidé sdílejí fotky nalezených kamínků - ten pak přemístí někam jinam, aby dělal radost dál. Já jsem takové kamínky pro radost dostala od kamarádky Kačky (Kači děkuju ještě jednou) - aby mne nemrzelo, že jsem žádný nenašla. Tedy ten s kočkou si položím do sbírky koček, a ten a andělem si nechám - pro štěstí a radost. To je v téhle divné době prostě potřeba. Našli jste už nějaký kamínek s obrázkem venku? Nebo sami na kamínky malujete? Pochlubte se na facebooku Život v pohodě...

 

—————

8. březen - Mezinárodní den žen

07.03.2022 10:51
Milé ženy, přeji vám všechno nejlepší k zítřejšímu Mezinárodnímu dni žen. Udělejte si se svými milými hezký den,a oslavujte svoje ženství.Nenechte si namluvit od škarohlídů, že je to socialistický svátek.Není to pravda. Je to mezinárodně uznávaný svátek, stanovený OSN na 8. března k výročí stávky newyorkských švadlen.Poprvé byl slaven už v roce 1909. Od roku 1975 je svátek oficiálně uznán Organizací spojených národů, je připomínán jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.
Já jsem dostala od partnera krásnou malou kytičku, no a samozřejmě čokoládu (jsem mlsoun). A co vy? Slavíte MDŽ, nebo jste zarytí odpůrci?
 

 

—————


Střelba na sídlišti

Bydlím v klidné části na okraji města. Tedy doposud celkem klidné- konec města a rovná silnice svádí některé řidiče k rychlé jízdě,a kdo to tu nezná, a nečeká křižovatku, je občas nemile překvapen a bourá. Ale převážně BUM!, rána a pomačkané plechy, nic víc. Také na sousedství nemocnice jsem si zvykla. Houkání sanitek nás tak už neruší, je to zvuk, který čekáme. A tak si tu v poklidu žiju už skoro 30 let. Jenže blízkost Prahy a pole, které asi připadalo devenloperům nevyužité i sem přivedly stavaře a vyrostlo tu o pár paneláků navíc. A tím i spousta nových lidí. A tak se v naší bezpečné klidné čtvrti včera střílelo, pár ran z pistole, houkačky, sanitky, hasiči, policie a...koroner.. A tak mám pocit, že s nově přistěhovavšími se lidmi klid skončil. Přiznám se, že jsem pak večer měla strach jít po tmě vynést koš a dnes jsem objednala pro dcery baterky s paralyzérem, abych neměla takový strach, až se po tmě budou vracet z práce domů. Bezpečně se ale asi dlouho cítit nebudu.Jak to je s bezpečností ve vašem městě?


Požár

Život není vždycky fér, a ve vteřině se může změnit úplně všechno. Myslela jsem když jsem vstávala, jaký je dnešek krásný den,a těšila jsem se, jak vám tu napíšu něco krásného, nebo pozitivního. Ve vteřině jsem ale byla úplně jinde - v noci, nebo tedy spíš k ránu mé dceři a její kamarádce vyhořel byt. Shořelo úplně všechno - vlastně stihly holky z bytu vynést jen to co měly na sobě a psa. Zatím nevíme, proč hořelo - jestli od závady na elektrice,nebo jestli kamna, komín - byl to takový fofr, že musíme počkat na zprávu od hasičů. A já jako máma jsem z toho možná v ještě větším šoku než dcera. A tak pokud máte pocit, že se vám nedaří všechno jak si představujete, rozhlédněte se kolem sebe - vždyť ono to zas tak špatné není, že? Přeju vám všem krásný den. Já doufám, že i u nás bude líp. Po odražení ze dna se dá totiž jít jen nahoru..


První jarní den,a den štěstí

Tak jsem se dočkala, je první jarní den. A taky je dnes mezinárodní den štěstí. Takže jdo chce začít nějakou novou životní etapu, nebo se k něčemu rozhodnout, zkuste to. Na jaro se těším vždycky opravdu moc. Zima je pro mě jen nutné zlo a taková čekárna na jaro. Miluji když se začne zelenat jarní tráva . je tak svěží a krásná. Mám strašně ráda i pampelišky. Zahrádkáři mi asi moc za pravdu nedají,ale z mého pohledu jsou nádherné. Jako malá sluníčka, co popadala do trávy. A já nikdy neodolám a alespoň malý věneček si z nich udělám. V tu chvíli jsem jako malá holka a vůbec mi nevadí, že od pampelišek budu mít špinavé prsty. Taky začínají kvést stromy - to je nádhera, nad kterou se tají dech. Vždycky si říkám, že tu nádheru mohla příroda nechat na trochu delší dobu. A tak se procházím a nasávám tu krásu a ty vůně kolem a jsem opravdu šťastná. Užijte si dnešní jarní -šťastný den co nejlépe. Ať se vám všechno daří podle vašich představ -prostě -buďte v pohodě ..

Foto zdroj: pexels.com Tomáš Kouba


O dětských knížkách

Narazila jsem při brouzdání po internetu na ofocený obrázek stránky z knížky. A tak nějak mi vyrazil dech. Myslela jsem že po knážce O krtkovi, který chtěl vědět,kdo se mu vykakal na hlavu už mne nepřekvapí nic. Překvapilo.A pořádně. nejsem žádný poritámn,a s dětmi jsem i o sexu mluvila otevřeně,ale podávala jsem jim jen informace, které jsem předpokládala, že v jejich věku stačí. A bylo to vždyckly v pohodě. Když jsem viděla ale list z knížky, tak si říkám - je tohle fakt potřeba: nestačí info od maminky? Musí děti mít na takovéhle věci knížky: Ano, vždycky byly knihy pro pubertální děti, jak se vyznat ve vlastním těle a asexualitě.Ale puberťáci se prostě stydí. Nějak si neumím představit, že bych tuhle knížku šla číst dětem na dobrou noc. Zlatý Kája Mařík, a Honzíkova cesta..Koupili byste tuhle knížku svým dětem?: jaký na tohle téma knih pro děti máte názor (myslím tuhle erotickou, nebo O krtkovi a hovínkách, případně o prdění kdo si prdnul u dvora a podobné...)


Oslavy Sametové revoluce

Oslavy Sametové revoluce jsou za námi. Byla jsem v Praze a ta atmosféra byla báječná. I když přiznávám, že z toho velikého davu jsem byla trošku unavená. Přesto když slyšíte zpívat hymnu a Motlitbu pro Martu tolik lidí, až vás z toho zamrazí. je to nádhera. Když jsem před 30 lety studovala 2. ročník VŠ, vůbec mne nenapadlo, čeho budu svědkem. Tehdy jsem měla malinkou dcerku,takže jsem na demonstraci nejela, i když mne spolužáci zvali. Bylo mi úzko, když jsem zjistila co se na Národní třídě stalo - mezi zmlácenými bylo i spousta mých spolužáků. Jsem ráda, že tehdy se povedlo to, co nikdo netušil a čemu se nám ani nechtělo věřit - padl režim. jestli je to dnes lepší, nebo horší nebudu polemizovat, ani se mi nechce zaplétat se do nějakých politických diskuzí. Jsem ráda, že jsme se mohli včera demokraticky sejít a zavzpomínat, co bylo kdysi.A doufat, že bude líp ... (obrázek zdroj : megapixel.cz)



Kontakt

Jana v pohodě


Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: