Blog

Jak jsem nakupovala šperky

25.11.2021 10:07

Původně jsem to sem nechtěla psát. Ale ono mi to nedá. Včera se do mne jeden zážitek zapíchl jako tříska a pořád o tom přemýšlím. Šli jsme s manželem kupovat dárek k vánocům. S předstihem, abychom nebyli ve stresu a taky tak trochu když by bylo zas všechno zavřené, abychom měli nakoupeno. Chtěli jsme šperk, ten je lépe vidět na živo. Teda to jsem si myslela. Příště budu nakupovat on line a budu v klidu. Přišli jsme do klenot - nádherná, velká, krásně osvícená prodejna. První dojem úžasný. Prodavačka okamžitě zareagovala s dotazem na přání. Aby ne-byli jsme tam jediní. Manžel vznesl přání na náušnice. Moc výběr ve žlutém zlatě teda nebyl. Alespoň ne v mém vkusu. A pak to přišlo. prodavačka nás zkoukla a zahlásila. No, v té levnější kategorii kterou asi chcete moc výběr není. Pokud přejdu to, že ani v té vyšší kategorii není moc na výběr, tak musím říct, že se do mne ta věta úplně zapíchla. Jak jako v levnější? Podle čeho to vyhodnotila? Ani já,ani manžel nechodíme rozhodně v oblečení z vietnamské tržnice. Ano, máme rádi sportovní módu,ale kvalitní. Teda to jako abych dostala na výběr z lepších šperků musím na sobě mít Armaniho, nebo Pradu? Já hodně reaguji na tón hlasu a obsah sdělení, a tohle se mne fakt dotklo. Nicméně jsem to přešla, nechtěla jsem tam dělat rozruch. Z náušnic jsem nevybrala, přešli jsme k prstýnkům. A ono se to opakovalo. Zase nám začala ukazovat ty levnější. To jsem nevydržela a trochu se ohradila,ale radost z nákupu už byla ten tam. Nakonec jsem váhala mezi 2 prstýnky. manžel koupil oba. Byli jsme odkázáni na výběr dárkových krabiček - to jsem nechtěla, protože už jich pár doma mám. Řekla jsem že mi stačí obyčejná plastová. A co myslíte? Paní prodavačka nám dala oba prstýnky do jedné. Ještě se zeptala, jestli nám to nevadí. manžel viděl, že začínám být nastartovaná, tak řekl že ne a zmizeli jsme. Lidi už se vám to někdy stalo? Že vás prodavač vyhodnotil jako - slušně řečeno - nemajetného a tak s vámi jednal? Podle mne by měl být profesionál - i kdybych přišla v tričku Hello Kity a mašlí ve vlasech, mělo by mu to být jedno. Fakt o tom od včerejška přemýšlím.

—————

Ponožkožrout...

18.09.2021 18:45

Lidi, taky vám pračka žere ponožky? Já jsem se tomu vždycky smála, ale pak jsem jednou udělala pokus, a ponožky, které byly po jedné jsem začala dávat do igelitky. Všechny 4 děti byly poučeny, že si musí ponožky hlídat. Přesto se za rok nasbírala - a to nekecám - skoro plná igelitka ponožek, ke kterým jsem nikdy nenašla tu druhou. Ani pod postelemi, i matrace jsem zvedala. Fakt nikde. Nevím, jak to ty moje děti dokázaly. Takže variantě se žraním ponožek věřím. Je to kromě ufo jediné možné reálné vysvětlení. A protože tii moji 4 drobečkové produkovali neskutečné množství špinavých ponožek, často jsem je párovala celý večer. Jak je to s Ponožkožrouty u vás?

—————

Paní Hana Zagorová slaví 75. narozeniny

04.09.2021 10:45

V těchto dnech slaví 75. narozeniny paní Hana Zagorová. Její písničky znám, a mám je ráda. Když jsem byla malá, hráli je v rádiu hodně často, takže jsme si je pozpěvovali všichni. Nevím, kterou vybrat, abych řekla, která je nejlepší. Z nejstarších mám strašně ráda Asi Asi, Studánko stříbrná, Rýmy a Kdyby se vrátil čas. No a těch dalších krásných je taky spousta - Maluj zase obrázky, Proč nejsi větší, Nešlap nelámej a spousta dalších. Miluji písničky z období s Petrem Rezkem. Skvěle jim to spolu sedělo. A když zpívala s Drupim, bylo to jedinečné. Z Drupiho se tehdy podlamovala kolena spoustě holek. A tak bych mohla pokračovat do nekonečna. Těch písniček, co se mi líbí je prostě spousta. Je to báječná zpěvačka, která umí stárnout s grácií. A co vy? Máte paní Hanku rádi? Tak "Nedělejte Zagorku" a napište, která písnička se vám líbí

diskuze na facebooku zde: paní Hana Zagorová

—————

První školní den.

01.09.2021 12:02

První školní den. Nějak ty prázdniny utekly..Jako malá jsem úplně nesnášela otázky typu: "Už se těšíš do školy?" - odpověď zněla buď ano, nebo nevím. Ale copak jsem mohla upřímně říct: "ne, škola mě nebaví, je to vopruz, učitelky mě štvou a miluju jen tělocvik a přestávky?" Další super otázka byla: A nezlobí tě paní učitelka?. Co na tohle může dítě odpovědět.. Jasně že mě štvala - hlavně proto, že v socialismu byly učitelky většinou přísné a dbaly na přísnou kázeň. Teda kromě paní učitelky v první třídě. Ta byla báječná. Milá, laskavá a trpělivá. věčně s úsměvem na tváři, když si tak vzpomínám, nikdy nezvýšila na nikoho hlas. Jmenovala se Olga Brabencová -nikdy její jméno nezapomenu - měla přirozenou autoritu a my děti jsme ji milovaly. Protože učila hlavně prvňáčky (byla prostě skvělá), dostali jsme do druhé třídy učitelku Líbu Němcovou. Ani na tu nikdy nezapomenu, protože ta zas naopak řvala tak, že se mi dělalo špatně od žaludku, když jsem měla jít do školy, nebo když na mě začala mluvit. některé chvíle prostě nezapomenete. A co vy? pamatujete si, jak se jmenovala vaše paní učitelka z první třídy? Nebo vzpomínáte na nějaké jiné učitele?

—————

Moje láska k lesu.

25.08.2021 14:31

Jsou dny, kdy mám všeho plné zuby. Takové ty dny, kdy ráno vstanu a mám pocit, že jsem unavená, jako bych nespala. Protože nechci na okolí vrčet a bručet, většinou si musím někde dobít baterky. Na dobíjení baterek je pro mne nejlepší les. Jakmile vejdu mezi stromy, mám pocit, jako by mě objaly větve a jemným pohlazením ze mě sejmuly starosti. Nadechnu se a najednou je všechno zase krásné. Do lesa se chodím kochat. Miluju stromy, lesní trávu a palouky, miluju jak krásně to v lese voní. Ač nemám ráda brouky, v lese se mi líbí i takoví ti velcí černí lesklí brouci (říkám jim Májka, ale nevím, jestli to je opravdu Májka), dokonce i mraveniště vydržím pozorovat dlouho. Les je prostě super. Pokud rostou houby, je to ještě lepší. I když já houby neumím hledat, z legrace vždycky říkám, že na mne by musela houba zakukat, abych ji viděla. Dneska jsem hned po vkročení do lesa objevovala samé pýchavky. Bylo to jako kdyby les někdo zaklel do pýchavkového království. Celý les byl porytý od divočáků, takže jsem klopýtala zrytou půdou, všude ostružiní -omotalo mi nohy tak, že jsem si říkala, že mě ten les snad dneska nechce. A pak jsem to uviděla. Srdce lesa. Les mi dal najevo, že jsem v něm vítána,. a že moji lásku k němu vnímá. Tohle srdce lesa jsem si musela vzít domů - vždycky když mi bude ouvej mi připomene, že je na světě místo, kde je prostě krásně. Můj les.

—————

Pátek 13....

12.08.2021 12:06

Víte, co je to Friggatriskaidekafobie? Kromě toho, že je to slovo, které nám nejde skoro ani přečíst, natož pak vyslovit, je to po našem strach z pátku 13. Spousta lidí je pověrčivých, a má pocit, že v pátek 13 se prostě děje tolik špatného, že radši ani nevyjdou ven. Vezmou si dovolenou a doma pěkně čekají, až tenhle den přejde. Já to mám trochu jinak. 13 je obecně moje celkem šťastné datum, a je mi jedno, jestli je pondělí, nebo pátek. Tak nějak jsem si vždycky říkala, že pověrčivá nejsem. Když se ale rozbije zrcadlo, přeběhne mi přes cestu černá kočka, nebo nějaká podobná věc, zjistila jsem, že se úplně komfortně necítím. Radši přejdu naproti, kde kočka nebyla, nebo alespoň udělám něco, co smůlu odkloní. Takže pod tlakem okolí jsem si asi do podvědomí uložila, že mám prostě dávat bacha. Takže si dávějme zítra bacha, a nepodléhejme tlaku okolí. Pátek 13 je prostě jen pátek jako každý jiný. Naopak bych to otočila do pozice:šťastná 13. Jak říkávala moje babička: Na pověru vezmi hůl, kdo jí věří, ten je .... A jak vy? Prožíváte pátek 13? nebo vůbec ani neregistrujete, že je takový den

—————

Jen takové malé zamyšlení..

13.07.2021 10:05

Mám ráda staré filmy a herce z dob minulých. Líbí se mi Sophia Loren, Brigitte Bardot, Alain Delon, Steve McQuenn a další a další. Někdy si jen tak projíždím jejich fotografie abych si navodila náladu na nějaký fajn film. Jsou to filmy jiné - jinak natáčené, a mě se to moc líbí. Jasně, mám ráda i současné akčńáky, ale u těch starých se tak nějak vypínám a házím se do pohody. Nedávno jsem narazila na tuhle fotku Sophie Loren - nádherné ženy, po které toužila většina mužů na světě a dali by cokoliv za chvíle s ní strávené. Jasně, byla nádherná, mě ale při pohledu na tu fotku napadlo ještě něco jiného - má krásně ženské tělo. Dnes by měla pod takovou fotkou tisíce komentářů o tom, že my měla zhubnout ( když někdy takové komentáře zaznamenám, je fakt, že ty nejvíc útočné bývají od žen), a nabídky výživových poradců, co by jí pomohli zhubnout alespoň 10 kg. V té posedlosti hubeností jsme zašli občas dost daleko. Každá žena nemusí být hubená jako Twiggy, aby byla krásná. Krása je i v ženskosti. A tahle žena krásná je. P.S. jsem strašně ráda, že tady ve skupině máme samé pohodáře, co do nikoho nerýpou a nedávají sem nenávistné zprávy, za to vám velký dík

—————

Pamatujete si staré bankovky? Jaké se vám líbily nejvíc?

03.07.2021 15:52

Dnes jsem měla v ruce bankovky, a protože většinou platím kartou, trošku jsem se zasnila a zavzpomínala na dobu, kdy jsem v ruce držela jako malá holka zmuchlanou desetikorunu, nebo dvacetikorunu - byly papírové a byly moc hezké. Dokonce jsem nedávno četla článek, že naše stará stokoruna- zelená, na které je žena s obilím a svářeč -byla hodnocena jako jedna z nejhezčích bankovek všech dob. Mě se teda taky moc líbila. Myslím, že jsme měli moc hezké bankovky. Je tu nějaký pamětník? Jaká bankovka se nejvíc líbila vám?

—————

Vyhlašuji "Líný týden"

29.06.2021 12:22

Teda to je vedro. Vždycky v neděli si naplánuji, co chci udělat v následujícím týdnu. je úterý a já jsem pořád u seznamu. Jak to tak vidím, tenhle týden moc aktivní nebudu. Ano, jsem sice ve skluzu, ale cítím se v pohodě. To je důležité. A tak jsem se rozhodla, že vyhlásím líný týden. Líný týden je takový, kdy prostě budu v pohodě, a nebudu si vyčítat, že jsem něco neudělala nebo nestihla. Prostě týden v pohodě. Vyhlašuju ho i pro vás. Takže tenhle týden jezte jahody, meruňky, a vůbec nic si nevyčítejte

—————

Sekání městské zeleně...

03.06.2021 15:24

Dneska si jdu trošku postěžovat. Před balkonem mi v trávě rostly krásné pomněnky. Jaro bylo letos hodně vlhké a chladné, takže se jim dařilo, a já jsem se na ně chodila moc ráda dívat. Dokonce se povedlo, a nikdo je neutrhl a neodnesl domů, takže každý den, když mi bylo smutno, jukla jsem na pomněnky a zas byla nálada fajn. Dnes ale chodili sekáči a všechno posekali. Já chápu, že je to potřeba, že se v trávě drží klíšťata. Ale to, že dnes se neseká kosou, ale sekačkami -tedy spíš křovinořezem, nebo strunovkou, je všechno vymlácené až na kořeny. Uf. To je pohled. ještě že kousek od domu je malá louka s nádhernými máky. Budu to mít na krásné pokoukání o něco dál. Doufám, že až sem sekáči nedorazí...

—————


Střelba na sídlišti

Bydlím v klidné části na okraji města. Tedy doposud celkem klidné- konec města a rovná silnice svádí některé řidiče k rychlé jízdě,a kdo to tu nezná, a nečeká křižovatku, je občas nemile překvapen a bourá. Ale převážně BUM!, rána a pomačkané plechy, nic víc. Také na sousedství nemocnice jsem si zvykla. Houkání sanitek nás tak už neruší, je to zvuk, který čekáme. A tak si tu v poklidu žiju už skoro 30 let. Jenže blízkost Prahy a pole, které asi připadalo devenloperům nevyužité i sem přivedly stavaře a vyrostlo tu o pár paneláků navíc. A tím i spousta nových lidí. A tak se v naší bezpečné klidné čtvrti včera střílelo, pár ran z pistole, houkačky, sanitky, hasiči, policie a...koroner.. A tak mám pocit, že s nově přistěhovavšími se lidmi klid skončil. Přiznám se, že jsem pak večer měla strach jít po tmě vynést koš a dnes jsem objednala pro dcery baterky s paralyzérem, abych neměla takový strach, až se po tmě budou vracet z práce domů. Bezpečně se ale asi dlouho cítit nebudu.Jak to je s bezpečností ve vašem městě?


Požár

Život není vždycky fér, a ve vteřině se může změnit úplně všechno. Myslela jsem když jsem vstávala, jaký je dnešek krásný den,a těšila jsem se, jak vám tu napíšu něco krásného, nebo pozitivního. Ve vteřině jsem ale byla úplně jinde - v noci, nebo tedy spíš k ránu mé dceři a její kamarádce vyhořel byt. Shořelo úplně všechno - vlastně stihly holky z bytu vynést jen to co měly na sobě a psa. Zatím nevíme, proč hořelo - jestli od závady na elektrice,nebo jestli kamna, komín - byl to takový fofr, že musíme počkat na zprávu od hasičů. A já jako máma jsem z toho možná v ještě větším šoku než dcera. A tak pokud máte pocit, že se vám nedaří všechno jak si představujete, rozhlédněte se kolem sebe - vždyť ono to zas tak špatné není, že? Přeju vám všem krásný den. Já doufám, že i u nás bude líp. Po odražení ze dna se dá totiž jít jen nahoru..


První jarní den,a den štěstí

Tak jsem se dočkala, je první jarní den. A taky je dnes mezinárodní den štěstí. Takže jdo chce začít nějakou novou životní etapu, nebo se k něčemu rozhodnout, zkuste to. Na jaro se těším vždycky opravdu moc. Zima je pro mě jen nutné zlo a taková čekárna na jaro. Miluji když se začne zelenat jarní tráva . je tak svěží a krásná. Mám strašně ráda i pampelišky. Zahrádkáři mi asi moc za pravdu nedají,ale z mého pohledu jsou nádherné. Jako malá sluníčka, co popadala do trávy. A já nikdy neodolám a alespoň malý věneček si z nich udělám. V tu chvíli jsem jako malá holka a vůbec mi nevadí, že od pampelišek budu mít špinavé prsty. Taky začínají kvést stromy - to je nádhera, nad kterou se tají dech. Vždycky si říkám, že tu nádheru mohla příroda nechat na trochu delší dobu. A tak se procházím a nasávám tu krásu a ty vůně kolem a jsem opravdu šťastná. Užijte si dnešní jarní -šťastný den co nejlépe. Ať se vám všechno daří podle vašich představ -prostě -buďte v pohodě ..

Foto zdroj: pexels.com Tomáš Kouba


O dětských knížkách

Narazila jsem při brouzdání po internetu na ofocený obrázek stránky z knížky. A tak nějak mi vyrazil dech. Myslela jsem že po knážce O krtkovi, který chtěl vědět,kdo se mu vykakal na hlavu už mne nepřekvapí nic. Překvapilo.A pořádně. nejsem žádný poritámn,a s dětmi jsem i o sexu mluvila otevřeně,ale podávala jsem jim jen informace, které jsem předpokládala, že v jejich věku stačí. A bylo to vždyckly v pohodě. Když jsem viděla ale list z knížky, tak si říkám - je tohle fakt potřeba: nestačí info od maminky? Musí děti mít na takovéhle věci knížky: Ano, vždycky byly knihy pro pubertální děti, jak se vyznat ve vlastním těle a asexualitě.Ale puberťáci se prostě stydí. Nějak si neumím představit, že bych tuhle knížku šla číst dětem na dobrou noc. Zlatý Kája Mařík, a Honzíkova cesta..Koupili byste tuhle knížku svým dětem?: jaký na tohle téma knih pro děti máte názor (myslím tuhle erotickou, nebo O krtkovi a hovínkách, případně o prdění kdo si prdnul u dvora a podobné...)


Oslavy Sametové revoluce

Oslavy Sametové revoluce jsou za námi. Byla jsem v Praze a ta atmosféra byla báječná. I když přiznávám, že z toho velikého davu jsem byla trošku unavená. Přesto když slyšíte zpívat hymnu a Motlitbu pro Martu tolik lidí, až vás z toho zamrazí. je to nádhera. Když jsem před 30 lety studovala 2. ročník VŠ, vůbec mne nenapadlo, čeho budu svědkem. Tehdy jsem měla malinkou dcerku,takže jsem na demonstraci nejela, i když mne spolužáci zvali. Bylo mi úzko, když jsem zjistila co se na Národní třídě stalo - mezi zmlácenými bylo i spousta mých spolužáků. Jsem ráda, že tehdy se povedlo to, co nikdo netušil a čemu se nám ani nechtělo věřit - padl režim. jestli je to dnes lepší, nebo horší nebudu polemizovat, ani se mi nechce zaplétat se do nějakých politických diskuzí. Jsem ráda, že jsme se mohli včera demokraticky sejít a zavzpomínat, co bylo kdysi.A doufat, že bude líp ... (obrázek zdroj : megapixel.cz)



Kontakt

Jana v pohodě


Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: