Veverky.

Miluju veverky.
Od první třídy, kdy jsem jako malá holka jako první svou knížku dostala do ruky Dobrodružství veverky Zrzečky.
Ten příběh mě okouzlil, a veverky jsou od té doby kámošky.
Většinou jsou u nás zrzavé, ale u babi v Malči na chalupě k nám z parku chodí i černé.
Dneska jsem v parku v Brandýse seděla a asi půl hodiny pozorovala jak se dvě veverky honily po stromě a po zemi.
Seděla jsem tiše, jako myška, a jen se dívala. Ani pro foťák jsem nesahala, abych je nevyplašila (tahle fotka je od pana fotografa Václava Kampase).
Takže mám dnes plnou hlavu a srdce veverčího kouzla. A asi mám pro rezavá zvířata slabost, protože se mi strašně líbí i lišky. Dneska je ale "veverčí den".