Těžká rána v pondělí...

Babi, víkend byl asi jenom dvě hodiny, že jo?…“

Nevím, jak je to možné, ale víkend uteče vždycky strašně rychle. Člověk sotva trochu zpomalí, uklidí po týdnu, dá si něco dobrého, chvíli posedí s rodinou… a najednou je pondělí ráno. Pondělní ráno není úplně moje nejoblíbenější chvíle. Strašně nerada vstávám a v pondělí je to ještě nějak těžší než jiné dny.

A děti mají na tohle úplně nejlepší komentáře:

„Nemůžeme dneska zůstat doma?“

„Já jsem ještě nestihl odpočívat.“

„Pondělí by mělo začínat až od oběda.“

„Když zavřu oči, bude zase sobota?“

Někdy mám pocit, že bych některé jejich hlášky nejradši podepsala.

Tak držím palce všem, kdo dnes ráno hledali druhou ponožku, svačinu, klíče nebo trochu energie - jako já.

Ať je ten nový týden aspoň trochu v pohodě.