Sny a snění...

Sny jsou taková tichá řeč naší mysli.
Každou noc zavřeme oči a vstoupíme do světa, který nemá pevná pravidla.
Létáme, padáme, mluvíme s lidmi, které už jsme roky neviděli, nebo se ocitneme v situacích, které by se ve dne nikdy nestaly.
Nesníme jen v noci, sníme i ve dnech o něčem, co bychom si přáli. Já teď ale budu psát spíš o těch nočních snech.

Sny!
Někdo je miluje, někdo je ignoruje, někdo se jich bojí. Ale jedno mají společné: patří k životu stejně přirozeně jako dýchání nebo spánek.
Proč vlastně sníme?
Snění je činnost mozku, který ani v noci „nevypíná“.
Naopak – třídí zážitky, ukládá vzpomínky, zpracovává emoce.
Přes den na sebe bereme spoustu podnětů: slova, obrazy, pocity, stres, radost, obavy.
V noci si to všechno mozek jakoby přehrává, míchá, propojuje.
A výsledek? Sen.

Některé sny jsou klidné a příjemné, jiné chaotické nebo děsivé. Noční můry často souvisí se stresem, strachem, únavou nebo nevyřešenými problémy.
Hezké sny zase mohou odrážet pohodu, radost, blízkost nebo splněná přání.
Podvědomí hodně často mluví v našich snech.
Sny jsou vlastně takové dopisy z podvědomí.
Neříkají věci přímo, ale v obrazech, symbolech, pocitech.
To, co si přes den nechceme přiznat, co potlačujeme nebo přehlížíme, si v noci klidně řekne o slovo, protože ve spánku si myšlenky nemůžeme vybírat.
Někdy sen upozorní, že jsme unavení.
Jindy, že nás něco trápí.
A někdy nám jen dovolí prožít to, co si ve dne nedovolíme – svobodu, odvahu, bláznivé nápady.
Proč jsou sny důležité?
Sny nejsou zbytečný bonus ke spánku. Pomáhají zpracovávat emoce, uvolňovat napětí, třídit vzpomínky, podporovat psychickou rovnováhu.
Když člověk dlouhodobě špatně spí nebo má narušený spánkový cyklus, často se to projeví i na jeho psychice.
Snění je známka toho, že mozek pracuje tak, jak má.
Sny a snáře ke snění taky dlouhodobě patří.

S nimi ale opatrně - mají sny vykládat, ale někdy se to lidem vymkne, a berou výklady ze snářů moc vážně.
Mnoho lidí sahá po snáři hned ráno. Viděli hada? Smrt? Vodu? A hned hledají význam.
Jenže problém je, že sny nejsou univerzální jazyk.
To, co pro jednoho znamená strach, může pro druhého znamenat klid.
Voda může být pro někoho hrozba, pro jiného bezpečí.
Když se sny berou doslova podle snáře, může to spíš uškodit než pomoct.
Člověk se začne bát něčeho, co vlastně žádný smysl nemá.
Mnohem důležitější je pocit.
Jak jsem se v tom snu cítila? Co mi to připomíná z mého života?
Sny nejsou věštba. Jsou spíš zrcadlo, odraz naší mysli a podvědomí.
Řešíš sny, nebo ne?
Někdo si sny pamatuje každý den. Jiný ráno řekne: „Nevím, mně se nic nezdálo.“
Pravda je, že sny má každý – jen si je ne každý pamatuje.
Záleží na typu člověka, citlivosti, vnímání i kvalitě spánku.
Někdo si o snech rád povídá s partnerem nebo rodinou.
Jiný to považuje za zbytečnost.
Obojí je v pořádku.
Důležité je jen to, aby sny nebyly zdrojem strachu, ale spíš zajímavým doplňkem života.

Sny jsou prostě součást života.
Sny nemusíme analyzovat do posledního detailu.
Nemusíme v nich hledat osud ani varování.
Stačí je brát jako přirozenou součást toho, že jsme lidé s emocemi, vzpomínkami a představivostí.
Někdy nás pobaví, někdy vyděsí, někdy dojmou.
A někdy nám jen tiše ukáže, co se v nás odehrává.
A to je vlastně víc než dost :-)