Rodinu si člověk nevybírá...

Dnes jsem při čekání ve frontě v obchodě nechtěně vyslechla rozhovor dvou žen.
Zřejmě byly kamarádky. Jedna z nich si stěžovala na svého sourozence, se kterým se už léta nestýká.
Vyprávěla, jak se podle ní snažil využít jejich staré rodiče a připravit je o majetek. Na závěr jen smutně pronesla větu: „Rodinu si člověk nevybírá.“
Ta slova mi zůstala v hlavě.
A čím déle jsem o nich přemýšlela, tím víc jsem si uvědomovala, kolik pravdy v sobě nesou.
Přátele si vybíráme. Partnera si vybíráme. Ale rodina nám byla daná, tu jsme takříkajíc "nafasovali se vším dobrým i zlým".
Narodili jsme se do ní, aniž bychom mohli ovlivnit povahy, hodnoty nebo charaktery lidí, se kterými nás spojuje krev.
Někdy máme štěstí. Sourozenci jsou zároveň nejlepšími přáteli, rodiče oporou a rodinná setkání jsou plná smíchu a pohody. Jindy je to ale úplně jinak. V rodinách vznikají křivdy, závist, nevyřčené výčitky, spory o majetek i dlouhá léta ticha. Lidé, kteří by nám měli být nejbližší, se mohou stát těmi nejvzdálenějšími.
A právě v tom spočívá jeden z paradoxů života.
Cizí člověk nám někdy dokáže být bližší než vlastní sourozenec. Přítel může projevit více porozumění než někdo, s kým sdílíme stejné příjmení. Příbuzenské pouto samo o sobě totiž nezaručuje lásku, úctu ani vzájemný zájem.
Pokud máte rodinu, ve které panují dobré vztahy, važte si toho. Není to samozřejmost. Obyčejné společné obědy, telefonáty, návštěvy nebo možnost zavolat si o pomoc jsou cennější, než si často uvědomujeme. Žijeme totiž tady a teď.
A pokud vaše rodina ideální není, netrapte se pocitem viny.
Ne každý spor lze napravit a ne každé příbuzenství znamená blízkost.
Někdy je zdravější přijmout, že někteří lidé zůstanou pouze našimi příbuznými, ale nikdy se nestanou skutečnou rodinou v tom nejkrásnějším slova smyslu.
Protože rodinu netvoří jen společná krev. Rodinu tvoří láska, úcta, vzájemná podpora a ochota stát při sobě. A tyto hodnoty se nedědí automaticky.
Pokud máte ve svém životě lidi, se kterými se cítíte bezpečně, vyslyšeni a přijímáni takoví, jací jste, pečujte o tyto vztahy. Ať už jsou spojeni pokrevně, nebo ne.
Protože skutečná blízkost nevyrůstá z příjmení, ale ze srdce.
A co vy, jaké máte v rodině vazby?
Co vás napadne, když uslyšíte větu: Rodinu si člověk nevybírá?