Proč máme v listopadu takovou chuť na sladké? Může za to podzim, nebo naše mlsná?

Nevím, jak to máte vy, ale já mám pocit, že s příchodem listopadu se ve mně probouzí nějaký zvláštní mlsací skřítek. Co skřítek - skřet je to!
Člověk se ráno podívá z okna, venku šedo, sluníčko nikde, odpoledne je tma pomalu dřív, než si stihnu pořádně vypít kávu, a najednou mám chuť na něco dobrého. A nemyslím tím zrovna mrkev nebo okurku. Spíš nějakou tu čokoládu, sušenku, kousek buchty nebo pořádný zákusek.
A víte, co jsem zjistila? Právě dnes, 4. listopadu, se v Americe slaví National Candy Day, tedy Národní den sladkostí.
Není to sice žádný oficiální mezinárodní svátek, ale jako důvod připomenout si všechny ty sladké dobroty je to docela milé. A tak mě napadlo, proč vlastně máme v tomto období takovou chuť na sladké? Je to jen naše mlsná, nebo za tím stojí něco víc?

Podzim a zima totiž dokážou s naším tělem i náladou pěkně zamávat. Dny se krátí, přirozeného světla máme méně a někteří z nás se cítí unavenější, bez energie a občas i trochu pod psa. Změny světla ovlivňují náš spánek i biologické hodiny a není divu, že se nám někdy nechce vůbec nic. A právě v takových chvílích často saháme po něčem sladkém. Čokoláda nám přináší příjemný pocit, sladká chuť je pro mozek odměnou a na chvíli nám dokáže zlepšit náladu. Samozřejmě tím nevyřešíme všechny listopadové starosti, ale přiznejme si, že kousek dobré čokolády někdy potěší víc než pohled na další deštivý den.

Svoji roli hraje také počasí. V létě jsme pořád někde venku, máme chuť na lehčí jídla a osvěžení. Jenže jakmile se ochladí, začíná období horkého čaje, kávy, domácího pečení a večerů pod dekou. Najednou nám voní skořice, jablečný štrúdl, perník nebo čerstvě upečená buchta. A když už si k tomu uvaříme kafe, něco malého na zub se přece přímo nabízí.

Možná je to také tím, že sladké máme spojené s příjemnými chvílemi. Vzpomínáte si, jak nám jako dětem voněla kuchyně, když se peklo? Nebo jak jsme se těšily na nedělní koláč nebo buchtu? Možná si i dnes podvědomě spojujeme sladké s pohodou, bezpečím a chvílí, kdy nemusíme nic řešit.

Samozřejmě tím nechci nikoho nabádat, aby každý večer spořádal tabulku čokolády. Všechno je hlavně o množství a celkovém jídelníčku. Ale myslím, že občas si dopřát něco dobrého nemusí být žádná tragédie. Vždyť život není jen o povinnostech, uklízení, vaření a odškrtávání úkolů. Někdy je potřeba si také sednout, uvařit si dobrou kávu a dát si něco, co nám udělá radost.

A teď jsem zvědavá, jak to máte vy. Máte také s příchodem podzimu a zimy větší chuť na sladké? Co u vás vítězí? Čokoláda, bonboniéra, domácí buchty, nebo pořádný zákusek ke kávě? A hlavně, dokážete zůstat jen u jednoho kousku?