Poslední sliby (Eugen Satran) - recenze: Silný příběh lásky z nacistického Německa.

Poslední sliby – Eugen Satran

Zimu a předjaří moc ráda nemám, jediné, co mi vyhovuje na tomto období, jsou dlouhé večery, které mohu věnovat četbě.

Čtu ráda, a ráda si představuji sebe v roli některé z postav. Je to takový bezva „průnik“ do děje knížky, protože si pak uvědomím, jak která postava vnímá děj.

Jediné knihy, u kterých si sebe v roli postavy z knihy nepředstavuji, jsou knihy z války.

 Mám knihy z období válek moc ráda, ale přiznávám, že je to období, které zažít prostě nechci. Nikdy. Ani jako postava v knize.

Většina válečných knih se věnuje prostředí koncentračních táborů, nebo nějakých událostí s těmito tábory spojenými. To by zažít nechtěl nikdo z nás, ani v představách.

Válečné historické romány mne ale baví.

Jak žili vojáci? Jak obyčejní lidé? Jak se válka dotýkala osudů všech, kteří s ní nikdy nechtěli mít nic společného?

Proto jsem s chutí sáhla po knize Eugena Satrana s názvem Poslední sliby, která je právě takovou knihou popisující osudy lidí na samém začátku války.

Tahle knížka je poměrně čerstvá česká novinka – a podle obálky i anotace přesně míří na čtenářky, jako jsem já - co mají rády silné emoce a historické pozadí.

Je to válečná kniha, ale není vůbec o koncentračních táborech.

Věnuje se dvěma konkrétním osobám, které žily v Berlíně kolem roku 1939 – tedy na úplném začátku 2. světové války.

Hlavními postavami jsou Hans Bittner, důstojník Allgemeine SS, a Hilda Weissová, mladá sekretářka na radnici ve Spandau.

Pokud se dá říct, že v době válek se dá prožít romance, pak bych tuto knihu nazvala válečnou romancí.

Hilda je dívka s českými kořeny, která má celkem jasný názor na nacismus a fašismus.

 Je přesvědčená, že by si nikdy nic s vojákem „nezačala“.

Nemá je ráda, chce žít v míru s přítelkyněmi. Chce žít úplně normální mírový život – láska, svatba, děti. Až do chvíle, kdy pozná Hanse.

Hans je důstojník SS, který úplně nesouzní s režimem.

V podstatě se dostal do armády, protože žil v bídě a armáda byla jistota, že bude mít co jíst a kde žít. Přesto je to voják, který musí poslouchat a vydávat rozkazy, a protože je v SS, vyhovují mu tak trochu ta privilegia, která důstojníci SS mají.

Láska si ale nevybírá dobu ani prostředí, a někdy je silnější hlas srdce, než hlas rozumu.

Jejich vztah je od začátku problém: ideologie je rozděluje, společnost je proti nim, a každé jejich rozhodnutí může mít fatální následky. A oni to oba vědí.

Není to jen romantika.

Je to spíš psychologické drama o morálce, strachu a volbách v extrémní době.

Je to poměrně silný příběh. Takové to „zakázané prostředí“, střet svědomí x loajalita a rozhodně i tlak režimu.

Kniha má super nápad na děj, silnou atmosféru, klidně bych brala, kdyby byla víc rozvinutá do detailu.

Je čtivá, takže bych si klidně dovedla představit, že by měla víc stránek a osudy jednotlivých postav by byly víc rozvinuté.

Četla jsem s napětím, a s radostí.

Děj mne do sebe vtáhl.

I když jsem říkala, že u válečných knížek se snažím nepředstavovat si sebe sama v osudu hrdinů, tady jsem ale udělala výjimku.

Co bych dělala na Hildině místě? Jednala bych stejně? Zamilovala bych se taky tak bezhlavě? Dala bych slib, a dokázala ho dodržet?

Upřímně? Já bych asi reagovala jinak. Jsem ale člověk z jiné doby a z jiného prostředí.

Děj vám nechci popsat, protože bych vám nerada kazila radost ze čtení.

 Proto i když se mi chce okomentovat konec, a napsat, jak silně na mne zapůsobil, neudělám to.

I když se mi strašně chce.

Závěr mne totiž překvapil.

To mám u knih ráda, když končí jinak, než jsem čekala a děj není úplně předvídatelný.

Jak už jsem zmínila, knížka je čtivá, bavila mne.

 I když je z válečného období, není to kniha, co by váz emocionálně vyčerpala, naopak – čtení si užijete.

Postavy nejsou černobílé – užijete si i morální dilemata každé z nich.

Když například vojákovi SS přidáte tu „lidskou podobu“, najednou to není jen zabiják, ale chlap, který má i starosti jako každý z nás.

Knížka je fajn, bavila mne. Jak už jsem psala, klidně bych uvítala, kdyby byla delší – čte se dobře.

Moc se těším na autorovy další knihy.

Poslední sliby jsou moje první knížka od E. Satrana, a po přečtení jsem celkem natěšená na jeho další knihy.

Jeho styl psaní mne baví, mám ráda knihy, ve kterých jsou silné emoce a silný příběh.

 Základní informace:
Autor: Eugen Satran
Název: Poslední sliby
Rok vydání: 2025
https://esatran.cz/
Rozsah: cca 190 stran
bookla.cz
Žánr: historický román / romantické drama z 2. světové války

Kde knihu koupíte? Například zde: Bookla.cz nebo Databazeknih.cz