Dnes jsme se probudili do úplně jiného rána, než jsme zvyklí. Do rána v nouzovém stavu karantény. Taková opatření jako jsou nyní naše republika nepamatuje. Všechno je jiné, nové pro nás všechny.Všichni se v tomhle stavu učíme žít. není to jednoduché,ale je to dočasné. Co je v tomhle období důležité je naše osobní disciplína a zodpovědnost, úcta k sobě i ostatním a hlavně ohledupnost. Onemocnět mlůžeme my sami i naši rodiče a prarodiče,a tam mohou být následky fatální. odložme tedy všichni pózu "mě se nemůže nic stát" a "oni to přehánějí a já jim na to kašlu - co mi můžou..." . Takových názorů jsem slyšela hodně, a je mi z toho smutno. neztrácejme náladu a optimizmus, vtipkujme a bavmě se,ale s ohledem na ostatní.
Můj obdiv mají všichni lékaři, sestřičky, prodavačky, i úřednice na úředech na které si chodí někteří z pocitu bezmoci zařvat, i na všechny ostatní, kteří nám pomáhají tohle těžké období zvládnout - jako poštovní rozvoz zásilek a řidiči online obchodů, kteří jezdí do roztrhání těla od rána do večera a rozvážejí jídlo. prostě všem těm statečným, co nám ostatním pomáhají.
Doufám, že tohle přechodné jiné období nebude příliš dlouhé.