Na vánoční stůl patří vánočka. Tenhle recept jsem vvyzkoušela a je vynikající.

(Všechny suroviny by měly mít pokojovou teplotu.)

• •    500 g polohrubé mouky (prosáté)
  •    120 g krystalového cukru
  •    100 g rozpuštěného másla
  •    1 lžíci rozpuštěného sádla
  •    1 kostku droždí (42 g)
  •    1 vejce + 1 žloutek navíc
  •    250 ml mléka
  •    1/4 lžičky soli
  •    hrst hrozinek naložených v rumu
  •    hrst vlašských ořechů
  •    hrst sekaných mandlí na posypání
  •    plus: 2 dřevěné špejle  a 1 rozšlehané vejce na potření
  •   1. Všechno sem! 
    Droždí rozdrobte do velké mísy a se lžící cukru rozmíchejte do tekutého stavu. Přilijte trochu mléka, potom i vejce a žloutek. Promíchejte. Postupně přidejte máslo, sádlo, sůl, mouku, zbytek cukru a teprve pak i zbylé mléko.
    
    2. Opřete se do toho
    Hmotu propracujte nejprve vařečkou. Pak vyklopte na vál a hněťte rukama asi 10 minut. Dejte si načas, chvíli trvá, než mouka absorbuje vše tak, jak má. Teprve pak se ukáže, zda těsto lepí (podsypte moukou), nebo je málo pružné (podlijte lžičkou oleje). Pokud nemusíte, nepřidávejte nic.
    
    3. Kynutí – jděte do kina
    Vytvarujte bochánek, vraťte do mísy a přikryjte utěrkou. Nechte kynout na ne příliš teplém nevětraném místě 3–4 hodiny. Vyjměte a znovu prohněťte. Zároveň zapracujte ořechy a hrozinky (ty ale velmi jemně – naložené plody mají tendenci se rozpadat).
    
    4. Cop ze čtyř, nebo ze tří?
    Teď těsto rozdělte nožem na 8 nebo 9 stejně velkých bochánků. Počet záleží na tom, zda ovládáte pletení copu ze 4 pramenů. Pokud ano, bochánků je 9 (4 + 3 + 2). Pokud ne, nevadí – upleťte klasický cop ze 3; není sice tak pevný, o to však jednodušší. Pak potřebujete 8 bochánků (3 + 3 + 2). Vyválejte je rukama na stejně dlouhé prameny.
    
    5. Pletení k spletení 
    Začněte plést, a to vždycky od středu směrem ke koncům – prameny se jinak vytahují a mění délku. Spodní patro pleťte tak, aby výsledek vypadal pravidelně hlavně z boku, který bude vidět. Konce zahněte dospod. Přeneste na plech a hřbetem ruky doslova splácněte svrchu po celé délce. Tak vytvoříte plochu, která ponese další patro. Upleťte, položte a opět lehce zploštěte. Konce posledního pletence nezahýbejte pod sebe, ale pod samý spodek vánočky. Na závěr zapíchněte do vánočky špejle šikmo proti sobě, tím  pletence definitivně zpevníte. Unikající vzduch při pečení pak nepůsobí neplechu.
    
    6. Šup do trouby
    Troubu předehřejte na 220 °C. Vánočka bude ještě 30 minut kynout na plechu. Těsně předtím, než půjde do trouby, ji potřete rozšlehaným vejcem a posypte kousky mandlí. Pečte celkem hodinu: prvních 5–10 minut na 220 °C, na dalších 25 minut stáhněte teplotu na 150 °C a po zbytek času pečte už jen při 100 °C. Po upečení nechte vánočku úplně vychladnout – pak teprve pocukrujte.
    
    Vánočka na jedničku
    ■ Neutop mlynáře, říkala moje prababička: jinými slovy, mouka nikdy nesmí přijít až po mléce, ale v opačném pořadí – nejprve mouka, pak teprve mléko. Mimochodem, absorpční vlastnosti různých druhů mouky se liší: není nutné spotřebovat veškeré množství mléka uvedené v receptu.
    
    ■ Osobně se sádlu vyhýbám, ovšem u vánočky mám pocit, že jde o víc. Určité věci prostě mají svůj řád. Dříve se říkalo, že správná vánočka je jedině ze tří druhů tuku: másla, sádla a… zpravidla loje. Tak myslím, že v porovnání s lojem se sádlo dá ještě ,skousnout‘, ne? Navíc bez něj nikdy nebude tak vláčná.
    
    ■ Nenechte se zmást dlouhým kynutím. Čtyři hodiny mají svůj smysl. Čím pomaleji vánočka kyne, tím lépe. Má-li naopak málo času, vzduchové bubliny se při pečení derou ven všemi směry, a tvar dostává na frak.
• zdroj: https://www.apetitonline.cz/recepty/290-vanocka.html
•