Čtyři dobroty aneb tentokrát jsem nešla jen po kosmetice…
Když jsem nedávno psala o e-shopu Emerosa, znala jsem ho hlavně jako místo, kde najdu kosmetiku, přírodní produkty a různé pomocníky pro péči o sebe. Jenže tentokrát jsem si eshop prohlédla důkladněji, a zabrousila úplně jinam. Do sekce, kde jsou potraviny.
Zjistila jsem, že je tu opravdu z čeho vybírat. Ořechy, semínka, luštěniny, sušené a lyofilizované ovoce, medy, oleje, čaje, nápoje, koření nebo různé pochutiny.
Mimochodem, pokud vás při pohledu na název Emerosa napadne „Nebyla to dřív Biorůže?“, tak ano. E-shop se v srpnu 2026 přejmenoval z Biorůže na Emerosu. Změnil se pouze název, ale firma, tým, sortiment i fungování obchodu zůstaly stejné.
Já do tohoto eshopu chodím nakupovat a vybírat hlavně růžovou kosmetiku. Občas mne ale zaujmou i jiné produkty. Třeba ty, které můžeme jíst. Takže jsem je hned šla vyzkoušet – s růžovou kosmetikou jsem velmi spokojená, chtěla jsem tedy zjistit, jestli i dobroty mají na Emerose stejně skvělou kvalitu.
Tentokrát jsem si vybrala čtyři produkty. Červenou čočku, pražené solené pistácie, lyofilizované maliny a lyofilizované broskve.

Musím říct, že je to docela pěkná čtveřice. Jedna věc se hodí do kuchyně, druhá k večernímu zobání a další dvě jsou ideální, když člověka honí mlsná.
Červená čočka: zdravá a dobrá luštěnina, kterou můžete vařit bez dlouhého namáčení

Červená čočka patří mezi luštěniny, které mám ráda už jen kvůli tomu, že s nimi není potřeba plánovat oběd dva dny dopředu. Je loupaná a půlená, takže se nemusí předem namáčet a vaří se poměrně rychle. Po uvaření se navíc rozpadá a krásně zahušťuje polévky, omáčky nebo různé zeleninové směsi.
Já miluju i Hrstkovou polévku, kam – jak název napovídá – dávám po hrstkách různé suroviny, a do této polévky je červená čočka perfektní.
U této čočky je složení jednoduché – 100 % červená čočka. Na 100 gramů připadá podle údajů na obalu 24,6 gramu bílkovin a 10,7 gramu vlákniny. Je tedy opravdu zdravá.
Čočka je zajímavá také jako zdroj rostlinných bílkovin, vlákniny, folátu, železa a dalších minerálních látek.
A co tolik obávané nadýmání? Tady bych zpozorněla, protože luštěniny mají u mnoha lidí pověst potraviny, po které se člověk začne nafukovat jako balón.
Červená čočka nadýmat může, protože stejně jako ostatní luštěniny obsahuje sacharidy, které se dostávají až do tlustého střeva a tam je fermentují střevní bakterie. U červené čočky ale může být výhodou právě její loupání a rychlá příprava. Pro některé lidi může být snesitelnější než klasická hnědá čočka.
Pokud máte s luštěninami problém, vyplatí se také začít menší porcí. Červenou čočku lze po uvaření slít a propláchnout, což může odstranit část fermentovatelných látek, které přešly do vody.
Takže ne, červená čočka není zázračně „nenadýmavá“, ale rozhodně stojí za vyzkoušení i pro ty, kteří se klasické čočky právě kvůli tomuto problému trochu bojí. Já tedy u této čočky problém nemám (na rozdíl od té hnědé).
A malá zajímavost na závěr: Čočka patří mezi vůbec nejstarší pěstované luštěniny. Lidé ji jedli už před tisíci lety a její historie je spojená především s oblastí Blízkého východu. Zkrátka žádná moderní a módní potravina, která se objevila na jídelníčku minulý týden. Je zdravá a dobrá, a staletími prověřená a vyzkoušená.
Pistácie: dobrota, kterou je fajn mít doma, když dostanete chuť něco chroupat třeba u televize.

Pistácie jsou přesně ten druh dobroty, u kterého si řeknu: „Dám si jen pár.“ A pak se podívám do misky a přemýšlí, kam se ty potvůrky všechny poděly.
Tyhle pistácie, které jsem si vybrala, jsou pražené a solené.
Obsahují 98,6 % pistácií, 1,2 % soli a malé množství bramborového škrobu. Na 100 gramů připadá 20 gramů bílkovin a 10 gramů vlákniny.
Pistácie jsou zajímavé také obsahem nenasycených tuků, bílkovin, vlákniny, vitaminu B6, draslíku a dalších látek. Díky kombinaci tuku, bílkovin a vlákniny dokážou poměrně dobře zasytit.
Proto mi pistácie přijdou jako docela sympatická alternativa k různým slaným pochutinám. Když už musím mlsat, snažím se mlsat o něco zdravěji, než nasypat do misky chipsy.
Neznamená to samozřejmě, že je dobré spořádat půlkilový sáček večer u televize. U solených pistácií je potřeba počítat také s přidanou solí. Ta dává pistáciím prima chuť, ale úplně zdravá není, tak na to bacha.
Zajímavé je, že pistácie nemusíme používat jen jako mlsání. Hodí se také do salátů, těstovin, jogurtu, granoly nebo jako posyp na dezerty. Tam ale nedáváme většinou ty solené.
I ty nesolené pistácie na eshopu Emerosa mají, takže pokud nechcete pistácie se solí, vyberte si ty nesolené.
Takže klidně hrst pistácií do misky k televizi, ale také si můžete dopřát pár nasekaných pistácií na jogurt nebo dezert.
A ještě jedna zajímavost: přestože je běžně označujeme jako ořechy, botanicky jsou pistácie semena plodu pistáciovníku.
Já jsem si tentokrát vybrala pražené osolené pistácie, a musím říct, že jsou výborné. Jsou tak akorát upražené, a mají poměrně intenzivní chuť, nejsou přesolené, takže pro mě je to ideální „zobání“ když mě honí mlsná na něco dobrého. Protože pistácie jsou ve slupce, tak jich nesním tolik, jako kdyby byly rovnou naloupané a jen bych je sypala do miskya pak do pusy. To loupání dá trochu práce, takže se prostě nenacpeme …
Lyofilizované ovoce: co se vlastně skrývá pod tím složitým slovem?
Přiznám se, že slovo lyofilizované mi zní trochu jako něco, co by člověk čekal spíš v laboratoři, než ve svačinové taštičce.
Ve skutečnosti jde o sušení mrazem. Jen jinak – tak trochu vznešeně – pojmenované.
Ovoce se nejprve zmrazí a potom se ve vakuu při nízkém tlaku odstraní voda. Díky tomu nemusí procházet vysokou teplotou jako při klasickém sušení. Výsledkem je lehké, suché a křupavé ovoce s výraznou chutí.
Velkou výhodou je, že při lyofilizaci se velmi dobře zachovává řada původních látek v ovoci. Nedá se ale říct jedno univerzální číslo typu „zůstane 90 % vitaminů“. Záleží na konkrétním ovoci, jeho zralosti, zpracování i následném skladování.
Takže já bych lyofilizované ovoce rozhodně nepovažovala za úplně stejné jako čerstvé. Je to ale velmi zajímavý způsob, jak uchovat ovoce na dlouhou dobu bez přidávání cukru a přitom zachovat velkou část jeho původních vlastností. Když nemám doma čerstvé ovoce, je to perfektní možnost si pochutnat na ovoci kdykoliv a kdekoliv.
Je tu ještě jedna drobnost, na kterou je dobré myslet. Z ovoce zmizí voda, nikoliv přirozený cukr. Ten se tedy v lyofilizovaném ovoci na gram hmotnosti koncentruje. Proto se nám také může stát, že během chvilky sníme pořádnou porci původního ovoce, aniž si to vůbec uvědomíme. Na to si dávám pozor, a měli by si na to dávat pozor i diabetici. Aby nesnědli cukru víc, než mohou.
Z lyofilizovaného ovoce jsem si vybrala maliny, které skvěle křupou.
Lyofilizované celé maliny jsou opravdu jen maliny.

Složení tvoří 100 % mrazem sušených malin a neobsahují uvedené alergeny.
Ve 100 gramech je například 29,3 gramu vlákniny a 30,1 gramu přirozených cukrů.
Maliny obsahují vitamin C, vlákninu a další rostlinné látky včetně flavonoidů a antokyanů.
Největší kouzlo je u těchto sušených malin podle mě úplně jinde.
Křupou. Když dostanete chuť na něco sladkého, můžete sáhnout po malinách místo bonbonů nebo jiné sladkosti. Hodí se jen tak, ale také do jogurtu, müsli, smoothie, pečiva nebo dezertů. Je příjemné mít v jogurtu, nebo pudinku křupavé ovoce.
Já bych je ale klidně nechala jen tak. Celá lyofilizovaná malina je totiž docela hezká malá ovocná „dobrota“.
Já s nimi zdobím i koláče a dorty. Na dortech moc hezky vypadají a jsou mňam!
Poslední dobrotou z eshopu Emerosa, kterou jsem ochutnala, jsou lyofilizované plátky broskve.

Přiznávám, že takhle sušené broskve jsem měla v puse poprvé, takže na tu chuť jsem byla velmi zvědavá. Překvapilo mě, že na rozdíl třeba od klasických jablečných, nebo hruškových křížal jsou tyto plátky broskví křupavé. Docela mě to zaujalo, protože křížaly znám, a mám je ráda, čekala jsem, že i broskve budou měkké, jen usušené. Tyhle plátky jsou ale krásně křupavé, jsou dobré jako sladké křupání.
Princip sušení je stejný jako u malin. Čerstvé ovoce se zmrazí a následně se z něj při nízkém tlaku odstraní voda. Broskev tak získá úplně jinou konzistenci než čerstvá. Místo šťavnatého měkkého ovoce dostanete lehké a křupavé plátky.
Právě tady je podle mě největší rozdíl mezi čerstvým a lyofilizovaným ovocem.
Čerstvá broskev je skvělá v létě, když je krásně zralá a šťavnatá. Lyofilizovanou si můžete schovat do skříňky a vytáhnout ji kdykoliv. Klidně v zimě – a ani nemusíte jako Maruška ke dvanácti měsíčkům! Vy si zajdete na Emerosu a hodíte je do košíku, a pak doma do pusy.
Broskve jsou chutné jen tak do pusy, ale také do jogurtu, kaše, müsli nebo na ozdobu dezertů. Koláče i dorty s nimi ozdobíte a pak mňam.
Navíc je příjemné, že u lyofilizovaných dobrot není potřeba žádné složité čtení etikety. Je to prostě dobré ovoce, ze kterého byla odstraněna voda.
Broskve, když jsou čerstvé se často hodně rychle kazí a zahnívají, tyhle sušené můžeme mít doma dlouho beze strachu ze zkažení a hniloby.
Ještě jeden praktický detail, který mi dělá radost. Sáčky s lyofilizovaným ovocem, oříšky, nebo třeba čočkou jsou znovu uzavíratelné.
Takže žádné hledání dózy a žádné zbytečné přesypávání. Ani nemusíte sáček zavírat kolíčkem, gumičkou, nebo složitě přehýbat. Sáček prostě otevřeme, něco si zobneme, zase ho pořádně zavřeme a je hotovo.
Produkty zůstanou krásně čerstvé, nejde do nich vzduch, takže i po čase jsou pořád příjemně křupavé.
Přesně takové maličkosti mám ráda.
Sušené ovoce a oříšky moc ráda kupuji vnoučatům, dětem a rodičům jako dárek, ale nezapomínám ani na sebe.
Čokoládu a různé sladké pochoutky už se snažím tolik nevyhledávat, takže když mám chuť na něco dobrého, častěji sáhnu po trochu zdravější variantě mlsání. Ale ještě jednou upozorňuji – pokud máte cukrovku, hlídejte si, kolik sušeného ovoce sníte, cukr v něm zůstává.
Oříšky nebo lyofilizované ovoce jsou pro mě příjemná alternativa, když si chci něco zobnout, ale nechci pokaždé skončit u tabulky čokolády.
Své místo mají tyhle dobroty i u mého nejstaršího vnuka. Ten už také čokoládě a podobným sladkostem tolik neholduje, začal cvičit a víc se zajímá o zdravější stravování.
Když mu tedy chci přivézt nějakou dobrotu, snažím se vybírat právě mezi oříšky a lyofilizovaným ovocem. Vím, že mu tím udělám radost.
Takže se nám tyhle sáčky doma vlastně docela pěkně zabydlely.
Co mě na nabídce eshopu Emerosa zaujalo?

Když jsem se tentokrát podívala do potravinové části eshopu trochu podrobněji, zjistila jsem, že výběr je opravdu široký.
Najdeme tu ořechy, sušené ovoce, lyofilizované ovoce, sušené houby, luštěniny a obiloviny, semínka, medy, oleje a másla, čaje, nápoje, koření, olivy i různé pochutiny.
Lyofilizované ovoce je přitom jedna z opravdu širokých částí nabídky. Kromě malin a broskví tam najdete například jahody, banán, mango, kiwi, fíky, pomeranč, rybíz, brusinky, švestky, marakuju nebo další druhy.
Takže moje čtyři dobroty byly vlastně jen taková malá ochutnávka.
Červená čočka na vaření. Pistácie na zobání. Maliny a broskve pro chvíle, kdy přijde chuť na něco sladkého a křupavého.
Při nákupu potravin a zdravého mlsání nemusí jít vždycky o nějakou převratnou novinku. Někdy úplně stačí vzít obyčejnou čočku, pistácie nebo ovoce a podívat se na ně trochu jinýma očima.
Právě u lyofilizovaného ovoce mě baví, že otevřete sáček a najednou máte v ruce něco, co vypadá trochu jako ovoce z jiné planety, ale pořád chutná jako ovoce. Jen křupe, až se práší.
Takže tentokrát žádné velké hodnocení typu „tohle je nejlepší“.
Každá z těch čtyř dobrot má totiž úplně jiné využití. Jedna je na vaření, druhá na slané mlsání a další jsou na mlsání i do dezertů.
Rozhodně se mi nepovedlo ochutnat všechno, co je na eshopu v nabídce. To ani najednou nejde. Tentokrát jsem vybrala jen čtyři výrobky.
Do této sekce ale ještě v budoucnu určitě zavítám. Při dalším z „objevných“ nákupů vyzkouším další dobroty. Nejde asi ani tak o to sdělit, jestli mi nějaké ovoce nebo pochutina chutná. Ostatně každý z nás má jinou chuť, a chutnají nám jiné věci.
Je to spíš o upozornění na produkty, které třeba neznáte, nebo nevíte, že je na eshopu můžete koupit.
Pokud si tedy chcete prohlédnout kategorii dobrot a mlsání podrobněji, určitě si uvařte kafe a věnujte prohlížení eshopu čas. Stojí to za to.
—————
Přihlaste se k odběru novinek: