Den rodiny: rodina je to nejcennější, co v životě máme.

Dnes je Den rodiny.
Už odmalička jsem si přála mít velkou rodinu.
Takovou, kde je pořád živo, kde se lidé scházejí kolem jednoho stolu, kde nechybí smích, dětské hry ani společné vzpomínky.
Dnes můžu s vděčností říct, že se mi ten sen splnil.
Mám čtyři báječné děti, k nim jejich partnery a dnes už i vnoučata. Naše rodina se postupně rozrostla do krásného velkého kruhu lidí, kteří k sobě patří.
A právě proto pro mě Den rodiny znamená něco opravdu důležitého.
V dnešní uspěchané době není samozřejmostí, že si lidé na sebe umí udělat čas.
O to víc si vážím každé společné chvíle — obyčejných rozhovorů, společných obědů, výletů i momentů, kdy jsme prostě jen spolu. Protože právě tyto chvíle tvoří to nejcennější, co nám v životě zůstává.
Mám ráda i naše dlouhé telefonáty, kde probíráme jak běží všední život a den, když máme navíc chvíli času a nejsme zrovna spolu.
Nikdo z nás není dokonalý, každý máme svoje zvyky a jinou povahu.
Rodina ale není o dokonalosti.
Je o blízkosti, podpoře a jistotě, že ať se děje cokoli, máme se kam vrátit.
Vždycky jsem se snažila, aby moje děti věděly, že u mě mají svoje doma ať jsem kde jsem, moje náruč je připravená, a mají se vždycky kam vrátit.
Rodina je o lásce, která se postupně předává dál — z nás, rodičů na děti, z dětí na vnoučata.
Když se dnes podívám kolem sebe, cítím obrovskou vděčnost.
Za každého člena naší rodiny a za to jaký je z něj báječný člověk.
Za smích našich vnoučat. Za to, že se dokážeme sejít, obejmout se a být si navzájem oporou.
A možná právě proto vnímám Den rodiny jako něco nesmírně důležitého. Připomíná mi, že to největší štěstí často není v tom, co máme, ale v tom, koho máme vedle sebe.
Protože rodina je místo, kde začíná život a nikdy nekončí láska.