Dáváte si Novoroční předsevzetí?

Po oslavách nového roku se všichni ptají, jestli si dávám nějaké předsevzetí. No, upřímně - přímo předsevzetí si nedávám. Spíš si tak nějak rovnám v hlavě, co bych chtěla, nebo nechtěla. Ona všechna naše předsevzetí jsou právě o tom, co máme v hlavě - jestli to opravdu chceme, nebo jen prostě vyslovíme nahlas něco, co bychom jindy neřekli. Já například když jsem byla mladá - tedy mladší (abych si nepřipadala jakoé stařena), jsem si dávala předsevzetí časi -každý rok. Třeba kouřit jsem přestávala pokaždé po Silvestru. Říkali to všichni, tak já taky..Ale nikdy jsem nepřestala. Týrala jsem se, a měla strašnou chuť na cigaretu. nebyla jsem o tom totiž pevně přesvědčená. Kouřit jsem přestala před 13 lety, prostě jsem k tomu dozrála a došla.A pak to šlo - bez potíží, a bez absťáku. Ne naráz, ale postupně a nenásilně. A tak by to mělo být se vším. Postupně a nenásilně. Ta mediální masáž, a motivační knihy, citáty a statusy mne vůbec neberou, naopak mne trochu štvou. Vnucují mi totiž, že něco dělám špatně. A to se mi nelíbí - všechno co dělám, se přece snažím dělat dobře. A co vy? Dáváte si předsevzetí? Podléháte tomu novoročnímu tlaku, že je třeba začít s novým rokem vše nově, a to staré je úplně špatně?