1.10 je Den Seniorů.

Dnes je Den seniorů.
Zavolejte, nebo navštivte svoje babičky a dědečky. Budou určitě rádi.
Jestli mě něco mrzí, tak že já už svou milovanou babičku nemůžu obejmout, ani navštívit.
U babičky jsem jako malá holka trávila víkendy i prázdniny kdykoliv to bylo možné.
Byla jsem u ní šťastná.
Měla vždycky dobrou náladu, a velkou trpělivost.
Nikdy na mě nekřičela. Ani nemusela. Nikdy mě ani nenapadlo ji zlobit.
Vlastně jednou na mě křikla, když jsem honila slepice a ony pak nechtěly snášet :-D.
Dnes mě mrzí, že jsem se jí víc neptala. Dnes bych se chtěla ptát, ale už to nejde.
Druhou babičku a dědu jsem měla taky ráda, ale ne tolik.
Možná proto, že děda byl trochu bručoun.
Jako malou mě to štvalo, ale jako starší jsem pochopila, že v totálním nasazení zažil spoustu špatných věcí, a neměl nervy úplně v pořádku. Teprve pak jsme spolu k sobě našli cestu.
A co vy? A co vaše babičky a dědečkové?