Brandýs nad Labem

 
 (něm. Brandeis an der Elbe) je bývalé samostatné město v okrese Praha-východ, od roku1960 jedna z částí souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav.

 

Nejznámější české dvojměstí je zapsáno v seznamu českých zeměpisných rekordů jako město s nejdelším názvem. Leží ve středních Čechách a rozděluje je řeka Labe. Brandýs s renesančním zámkem leží na jejím levém břehu, Stará Boleslav s nejstarším českým poutním místem na pravém.

Svatováclavská poutní tradice

Boleslav, přibližně o 400 let starší než Brandýs, proslavila smrt sv. Václava, kterého tu v roce 935 zavraždil jeho bratr Boleslav. K činu došlo u kostela sv. Kosmy a Damiána, na jehož místě dnes stojíbazilika sv. Václava. Ve známém poutním místě stojí za vidění také románský kostel sv. Klimenta a barokní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Na hlavním oltáři je vystaven reliéf Panny Marie staroboleslavské s dítětem, uctívaný od 17. století jako palladium, symbol ochrany a záštity českých zemí.
 

Drama na lovu

Zámek v Brandýse nad Labem měli ve zvláštní oblibě Habsburkové. Rádi tu pobývali císař Ferdinand I., Maxmilián II. i Rudolf II. V roce 1732 došlo u Brandýsa k tragické nehodě, kdy císař Karel VI. při honu na jeleny postřelil Adama Františka Schwarzenberka, dvorního maršálka u vídeňského dvora a zakladatele loveckého zámku Ohrada. Náruživému lovci se tak jeho láska k myslivosti stala osudnou. Kníže svému zranění ještě v noci podlehl a byl pohřben do rodinné hrobky ve Vídni.
 

Toulky kolem Labe, koupání i lázně

V okolí obou měst najdete několik cyklistických trassportovní letištěumělý kanál pro vodní slalom a dva sportovní areály; ten v městské části Houšťka byl pojmenován po E. Zátopkovi, který trénoval na místní atletické dráze. Milovníky koupání a windsurfingu přitahují Proboštská jezera, kde se pravidelně konají různé kulturní akce a hudební festivaly. K procházkám a výletům zvou také oba labské břehy; můžete se vypravit třeba do blízkých Lázní Toušeň, kde na okraji městečka stojí vodní tvrz.
 
 
8. únor 2016 9:07

Tip na výlet i v zimním období: Zámek Brandýs nad Labem

Brandýs nad Labem-Stará Boleslav
Císařský a královský zámek byl v minulosti oblíbeným loveckým sídlem habsburských panovníků. Významná renesanční památka s dochovanou sgrafitovou výzdobou je celoročně otevřena pro veřejnost. Nově zrestaurované sály a interiérová expozice podávají svědectví o pobytech všech císařů monarchie, kterým zámek patřil až do roku 1918. Součástí rozsáhlých vědeckých sbírek, které zde v 19. století soustředil světoznámý cestovatel, arcivévoda Ludvík Salvátor z rodiny Toskánských Habsburků, je pozoruhodná knihovna v nejstarším gotickém křídle. Mimo hlavní sezónu je zámek otevřen v sobotu a v neděli. Prohlídky se konají každou celou hodinu, v době od 10.00 do 16.00 hodin.
Tip na výlet i v zimním období: Zámek Brandýs nad Labem

zdroj www.kudyznudy.cz


 

Chotěboř

 

K městu Chotěboř mám zvláštní vztah- vyrostla jsem tam a byla doba, kdy jsem tam znala každý kámen. Chodila jsem hodně ppo okolí města, takže můžu s klidem říct, že je to jeden z nejkrásnějších koutů Vysočiny. Stojí za to projít se kolem řeky Doubravy, nebo kdekoliv jinde a nadýchat se čerstvého vzduchu. ten tam ještě pořád je..A jak se panečku po takové procházce u nás na vysočině hezky spí...

Město vzniklo z původní osady na odbočce z Liběcké stezky (Žďár n.S. -Čáslav) na Havlíčkův Brod (tehdy Německý Brod). První dochovaná písemná zpráva z r. 1265 hovoří o zdejší těžbě stříbra (což potvrzuje dochovaný místní název Na stříbrném dolci i nedávná těžba uranové rudy). Chotěboř byla v té době jedním z hornických míst Smila z Lichtenburka. Na město byla Chotěboř povýšena v r. 1278. Královským městem se stala r. 1331 zásluhou Jana Lucemburského. Karel IV. dovolil město ohradit. To se poté stalo věnným městem českých královen. 

Za husitských bouří v r. 1421 dobyl město táborský kněz Petr Hromádka z Jistebnice a stal se městským hejtmanem do doby, než proti němu vytáhlo panské vojsko. Tehdy došlo k tragedii: ačkoli se husité vzdali, nebyl jim dovolen odchod z města a na 300 zajatců bylo upáleno ve třech chotěbořských stodolách. Petr Hromádka byl popraven v Chrudimi. Za to se husité pomstili vypálením benediktinského kláštera v blízkém Vilémově.

Roku 1499 přešla Chotěboř do majetku mocného rodu Trčků z Lípy. Po Bílé hoře upadli Trčkové v nemilost a jejich majetek byl konfiskován. Císař Ferdinand II. věnoval Chotěboř Jaroslavu Sezimovi Rašínovi z Rýzmberka, jehož povýšil do šlechtického stavu. Poté střídalo město majitele. V místním zámku, který dal postavit na místě staré tvrze v létech 1701 - 1702 hrabě Kinský v barokním stylu, se vystřídala řada šlechtických rodů. Poslední z nich, Dobrzenští z Dobrzenic získali zámek v r. 1847 a v nedávné době jim byl vrácen.

SOUČASNOST

Město Chotěboř leží v západní oblasti Českomoravské vrchoviny v nadmořské výšce 515m. Krajina na úpatí Železných hor se vyznačuje zejména čistým životním prostředím a je vhodná pro turistiku, cykloturistiku a rekreaci. Zejména část údolí řeky Doubravy mezi Chotěboří a Bílkem se svým kaňonovitým údolím je vyhledávanou turistickou oblastí. Chotěboř má dobré železniční spojení (trať 238 Havlíčkův Brod - Pardubice) i spojení autobusové (s Prahou,Hradcem Králové, Českými Budějovicemi a dalšími městy). 
Současná Chotěboř má necelých 10 000 obyvatel. V Chotěboři sídlí městský úřad, který je úřadem tzv. III. stupně ( v Chotěboři jsou vykonávány některé agendy státní správy pro 31 obcí).
Převažujícím výrobním odvětvím v Chotěboři je strojírenský průmysl se zaměřením na výrobu potravinářských strojů (zařízení pro mlékárny, pivovary apod.) a průmyslových robotů. Zastoupen je též průmysl dřevozpracující. Ve městě působí řada stavebních a obchodních firem a také živnostníků. 

Jaká zařízení a instituce v Chotěboři můžete najít?

Kultura:kulturní dům,sokolovna, kino, městské muzeum, městská knihovna s informačním centrem.
Ve městě pořádá pravidelně koncerty či jiné akce Klub přátel hudby, ZUŠ a další spolky a organizace (např. pěvecký sbor Doubravan, občanské sdružení Benediktus, DDM-SVČ Junior, klub AUT). Dobře znám je divadelní ochotnický spolek SCHOD, který každý rok připravuje nové představení nejen pro občany města. Každoročně jsou pořádány akce jako Festival fantazie, Hudební a divadelní slavnosti, motopárty, Myslivecké slavnosti a další. 

Sport: sportovní hala, letní stadion s fotbalovým hřištěm, krytý zimní stadion, střelnice, fitcentrum, solárium, tenisová a volejbalová hřiště, lyžařská sjezdovka s vlekem, letiště Aeroklubu u obce Dobkov. V letním období ke koupání a rekreaci slouží Břevnická přehrada za městem.
Pravidelně jsou pořádány akce jako vyhlášení nejlepších sportovců města, soutěže a přehlídky aerobiku, atletické běhy (Běh Chotěbořskem, Běh Terryho Foxe), sportovní turnaje, střelecké soutěže. Sportovní oddíly prezentují město dobrými výsledky (oddíl moderního karate, aerobiku, stolního tenisu, volejbalu, atletiky atd.). Oddíly hokeje a fotbalu mají stále svůj okruh příznivců, kteří je chodí podporovat při zápasech na letním či krytém zimním stadionu. 

Školství: jesle,mateřská škola, dvě základní školy, střední odborné učiliště, obchodní akademii s vyšším studiem, gymnázium 

Zdravotnictví: řada ordinací praktických a odborných lékařů, tři lékárny, rehabilitační ústav, lékařská pohotovost 

Ubytování a restaurace: Ubytování poskytuje hotel U Zámku. Ubytovat se lze také v ubytovacím středisku Geofond nebo Doubravka. V nejbližším okolí ubytovávání poskytuje Pilnův statek v Libici nad Doubravou, hotel Harmonie na Borku, nebo penzion Jitkov. V Chotěboři je více než tucet restaurací, které poskytují příjemné posezení a zábavu občanům města i turistům. 

Servis pro občany i návštěvníky města: informační centrum v městské knihovně, pobočky tří bank, tři benzínové čerpací stanice, autoservis. 

Bezpečnost a pořádek: O bezpečnost a pořádek se stará obvodní oddělení Policie ČR spolu s městskou policií. Ve městě je také stanice Hasičského záchranného sboru. 

ÚDOLÍ DOUBRAVY

Doubrava jezNedaleko Chotěboře vytvořila řeka Doubrava kaňonovité údolí, plné skalních věží a obřích hrnců, s vodopádem a kamenným mořem. Turistická naučná stezka o délce 4,5 km vede romantickými místy i nalezišti chráněných rostlin a živočichů. Dramatické skalní útvary jsou cílem horolezců. Dravá říčka zajatá v úzkém korytu vytváří nezapomenutelnou podívanou. Na stezku můžete nastoupit u Horního Mlýna a po hodině putování kamenitými lesními stezkami, v prostředí jakoby stvořeném pro fantazii, se ocitnete opět v klidné krajině obce Bílek s železničním i autobusovým spojením.
 

 

 

materiál jsem čerpala z www. http://www.chotebor.cz/

 

Maleč

Maleč je obec v okrese Havlíčkův Brod v Kraji Vysočina. Ke dni 28. 8. 2006 zde žilo 721 obyvatel. Obcí protéká Blatnický potok, který je pravostranným přítokem řeky Doubravy.
Zámek byl postaven Augustinem Norbertem Voračickým z Paběnic roku 1687. Po roce 1827 byl zámek rozšířen a přestavěn. Po znárodnění zde vzniklo muzeum historie české hudby. Dnes je zámek v soukromých rukou a není veřejnosti přístupný.
Hlavní obrázek místa
 
zdroj wikipedie a www.hrady.cz

kostel sv. Jana Nepomuckého

Empírový kostel sv. Jana Nepomuckého z roku 1819. Novogotická hranolová věž s opěráky vystavěna r. 1868. Budova kostela spolu s přístavky sakristie s předsíní, oratoří a dvěma bočními oltáři tvoří v podstatě osmiúhelník. Kostelní zvony zrekvírovány během 2. svět. války, mobiliář novodobý.
 
Nová Ves u Chotěboře leží při silnici II/345, spojující Golčův Jeníkov z Chotěboří a Žďárem nad Sázavou. Nachází se 5 km severně od Chotěboře a 16 km jihovýchodně od Golčova Jeníkova. Kostel sv. Jana Nepomuckého leží v centru obce u křižovatky, nedaleko od obecního úřadu.
Pavel Vítek, 10.12. 2011
historie
popis
První písemná zpráva o obci pochází z roku 1347. Kostel sv. Jana Nepomuckého byl postaven roku 1819 v empírovém slohu. Novogotická věž ke kostelu přistavěna roku 1868. Generální opravou prošel kostel v letech 1966–70. Další potřebná oprava kostela vykonána v letech 2010–2011.
Pavel Vítek – zdroj: Kolektiv vědeckých pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, Umělecké památky Čech 2 (K – O), Academia Praha 1980, 10.12. 2011
Kostel sv. Jana Nepomuckého je zajímavá stavba ve tvaru kříže. Ke kostelu přiléhají nižší přístavky sakristie s předsíní, oratoří a dvěma bočními oltáři mezi rameny, takže celek tvoří osmiúhelník. Kostelní věž je čtyřboká, užší, v rozích s opěráky. Zařízení kostela je novodobé. Původně byly v sanktusníku tři malé zvonky. Ve dvacátých letech dvacátého století byly do věže umístěny dva zvony, zrekvírované za 2. světové války.
Pavel Vítek – zdroj: Kolektiv vědeckých pracovníků Ústavu teorie a dějin umění ČSAV v Praze, Umělecké památky Čech 2 (K – O), Academia Praha 1980, 10.12. 2011
 
zdroj www.hrady.cz

 


Libice nad Doubravou

Zámek postaven r.1709 v barokním stylu. V l.1862–64 rozšířen, přistavěna věž a přestavěn novogoticky. Po r.1990 zámek v restituci navrácen potomkům posledního majitele a ti jej prodali. Nyní je v zástavě u banky a obec Libice chce zámek odkoupit.
 
První písemná zmínka o obci Libice nad Doubravou je z let 1146 – 1148. Tehdy patřila olomouckému biskupství. Další zmínky pak pochází z let 1242 a 1352. 
 
Zámek byl vystavěn po roce 1709 a tehdy byl založen i přilehlý park. Původně byl postaven jako jednoduchá barokní stavba. Zdivo a klenby v přízemí zámku pocházejí z tohoto období. V letech 1862 – 1864 zámek rozšířen o severní trakt s věží a zcela přestavěn v novogotickém stylu. 
 
Na panství Libice nad Doubravou se v průběhu staletí vystřídala celá řada majitelů. Z nejvýznačnějších to byla rodina Boleslavských z Rittersteinu, nebo Karel Gürtler z Kleebornu a od roku 1925 ing. Jaroslav Hostan.
 
Po roce 1990 byl zámek v restituci navrácen potomkům posledního majitele, kteří jej okamžitě prodali. Nyní je v zástavě u banky a čeká se na rozhodnutí soudu. Obec Libice nad Doubravou má zájem zámek odkoupit.

zdroj www.hrady.cz


Veselý kopec

 

Jediná rozsáhlejší expozice lidového stavitelství v Pardubickém kraji. Přináší svědectví o životě drobných zemědělců a řemeslníků v období od poloviny 19. století do poloviny 20. století. První expozice byla návštěníkům zpřístupněna v roce 1972. Expoziční celky naleznete v osadě Veselý Kopec a v Hlinsku - památková rezeravce lidové architektury Betlém.
 
Velikonoce na Betlémě
Pro děti z mateřských školek, žáky základních a středních škol jsme připravili pracovní listy, které lze využít při návštěvě velikonočního programu v památkové rezervaci Betlém v Hlinsku.
Během prohlídky s průvodcem získají žáci informace o lidových zvycích a tradicích, které tyto nejvýznamnější lidové a křesťanské svátky provázejí. Získané poznatky pak využijí při vyplňování pracovních listů.
Cílem programu je rozšíření povědomí o tradičních lidových obyčejích, jejich významu a místě v kontextu národní kultury.
Povídky, pověsti a vyprávění
Máte rádi příběhy, v nichž je dobro po zásluze odměněno? Nebo se rádi trochu bojíte a zajímá vás vyprávění o vodnících, vílách, světýlkách a jiných nadpřirozených bytostech? Znáte nějaké pověsti o zajímavých místech ve vašem okolí?
Pak právě na vás čeká tento program plný vyprávění. Je věnován základním žánrům lidové slovesnosti, vymezení jejich postavení v rámci národní kultury a zamyšlení nad jejich významem dříve a dnes. Na konkrétních ukázkách přiblíží základní charakteristiku pohádek, pověstí a pověrečných povídek. Zmíněny budou i známí sběratelé lidové slovesnosti (Karel Jaromír Erben, Božena Němcová a další).
www.vesely-kopec.eu/modules/tableadmin2/external/imageext_new.php?image=WG9%2BY3N%2BMDU4X3Zlc2VseV9rb3BlY19rb3phX2xpemEuanBnfmdhbGVyaWV%2Bb2JyYXpla19jb3VudGVyfjkxfmdhbGVyaWV%2BMX4yMn5vWQ%3D%3D&width=450&height=600
 
zdroj:http://www.vesely-kopec.eu/

 


Zámek Libochovice

V malebné krajině obklopené kopci Českého středohoří, na místě staré gotické tvrze, stojí zámek Libochovice.

V polovině 16. století si zde nechali Lobkowiczové vystavět renesanční zámek. Po požáru v 17. století nechali noví majitelé vybudovat na břehu Ohře majestátní barokní zámek, jehož podoba se zachovala dodnes. Jeho nejstarší zachovanou částí je gotická kaple, interiér odpovídá vývoji šlechtického vkusu – od renesance po 20. století. Známá je pověst o zdejším kouzelném zrcadlu, které prý navrací mládí. Před hlavním průčelím zámku je francouzská zahrada, z druhé strany zámeckou stavbu obklopuje park. Propojení s nádvořím zajišťují netypické prostory. V nich je vystaven ulovený krokodýl, stropy vykládané mušlemi a zajímavé jsou i reliéfy mořských oblud. Jsou zde i dvě fontány zdobené sochami a množstvím květeny dovezené z cest majitelů do Asie a Afriky.

Adresa

 

 

Státní zámek Libochovice

www.zamek-libochovice.cz
zamek.libochovice@usti.npu.cz,
Tel.: +420 416 591 443  

zdroj: http://www.ceskestredohori.info/

 

Třebušín, Litoměřicko

Třebušín je municipalitou velmi starou: již roku 1169 zde – na dnes zcela zaniklé tvrzi – seděl Bleh z Třebušína.

Posléze Třebušín náležel johanitům, býčkovické komendě Řádu německých rytířů, Vartemberkům, Dubanským z Duban a Hostákovským z Arklebic, kteří si zde postavili tvrz, později přestavěnou na zámek. Historie obce je však především nerozlučně spjata s husitským vojevůdcem Janem Žižkou, který si na kopci nad Třebušínem dokonce postavil svůj hrad Kalich. Kališnickou tradici si místní každoročně připomínají na počátku července, kdy se v Třebušíně pořádají „Husitské slavnosti“.

Další informace o zámku Třebušín v sekci: Zlatá stezka zemí hradů

Adresa

 

 

Přístup od:

Úštěk, Ploskovice, Chudoslavice (červená TZ),
Malečov, Proboštov (zelená TZ), Hlinná (žlutá TZ)

Více na:

www.trebusin.cz
zdroj http://www.ceskestredohori.info/
 

Zámek Ploskovice

Klenotem mezi zámky severních Čech jsou Ploskovice poblíž Litoměřic. Zámek v Ploskovicích byl postaven v letech 1720-1730.

Nechala jej vybudovat Anna Marie Františka Toskánská, manželka posledního potomka slavného italského rodu Medici. O přestavbu ploskovické letní rezidence ve stylu vrcholného baroka se zasadil Kilián Ignác Dientzenhofer. Na začátku 19. století se zámek stal majetkem Habsburků, jako letní sídlo jej využíval hlavně císař Ferdinand V. Dobrotivý, a poté i František Josef I. Po vzniku Československa zde bylo zřízeno letní sídlo Ministerstva zahraničí. Jezdil sem hlavně Edvard Beneš se svojí manželkou. Prohlídku ploskovického zámku s procházkou po zahradě s umělou barokní jeskyní a kašnou doporučujeme každému návštěvníkovi oblasti České středohoří.

Další informace o zámku Ploskovice v sekci: Zlatá stezka zemí hradů

Adresa

 

Zámek Ploskovicewww.zamek-ploskovice.cz
zamek.ploskovice@usti.npu.cz,
Tel.: +420 416 749 092

 

zdroj  http://www.ceskestredohori.info/

 


Lobkowiczký zámek a Románský hrad

Pražští biskupové nechali koncem 12. století vystavět na skalnatém výběžku nad řekou Labe románský hrad. V období gotiky byl rozšiřován. V 16. století došlo k přístavbě renesančního křídla a později i k rozšíření celého komplexu.

V letech 1652-1684 za Václava Eusebia z Lobkowicz byl zámecký komplex přebudován do raně barokní podoby, která je zachována dodnes. Zámek tvoří tři křídla kolem prostorného nádvoří a jižní (vstupní) stranu dělí mohutná věž. Zámek byl po dlouhá léta centrem prosperujícího panství Lobkowiczů. Od 2.světové války sloužil jako kasárna německé a později české armádě. Do roku 2009 zde sídlila vojenská hudební škola. Nyní lze zavítat na poutavou prohlídku části zámku i původního románského hradu.

Další informace v sekci Za památkami města Roudnice nad Labem:Roudnický zámekRoudnický hrad

Adresa

 

 

Lobkowiczký zámek a románský hrad,
Roudnice nad Labem
Prohlídky lobkowiczkého zámku

Očkova 1, 413 01 Roudnice nad Labem
www.lobkowicz.czroudnice@lobkowicz.cz,
Tel.: +420 602 238 152

Prohlídky románského hradu s ochutnávkou vín

Středohoří - Podřipsko.cz | Výlet na každý den
Očkova 2, 413 01 Roudnice nad Labem
www.stredohori-podripsko.cz
Tel.: +420 474 774 666 - 7
 
zdroj: http://www.ceskestredohori.info/

 


Hazmburk, Libochovicko

Pokud je za královnu Českého středohoří považována Milešovka, tak za krále musí být zákonitě považován Hazmburk.

Zřícenina gotického hradu na zdaleka viditelném čedičovém vrchu nad obcí Klapý, vzdáleném 3,5 kilometru SZ od města Libochovice, je dominantou krajiny Českého středohoří. Hrad byl od 14. do 16. století sídlem rodu Zajíců. Vrchol hradu leží ve výšce 418 m n. m. Dolnímu hradu dominuje mohutná oválná Černá věž z tmavého čediče, vysoká 25 m. Ta dosahuje šířky 9 m v průměru a má 2 m tlusté zdi. O metr vyšší Bílá věž s cimbuřím, která vévodí Hornímu hradu, je ze světlého pískovce a je přístupná. Pokud se na hrad vypravíte, určitě si na věž vyjděte, protože se vám z jejího vrcholu naskytne nejen báječný rozhled na město Libochovice, ale i na celé dolní Polabí a Poohří v dáli s bájnou horou Říp a také i na úchvatné panoramaČeského středohoří. Při dobré viditelnosti spatříte v dálce na severovýchodě vysílač na Ještědu, a pokud bude vidět ještě lépe, zahlédnete za Ještědem i Krkonoše. Na hrad Hazmburk se lze vypravit ze tří stran – z Libochovic, ze Slatiny a z obce Klapý.

Další informace o hradu Hazmburk v sekci: Zlatá stezka zemí hradů

Adresa

 

 

Hazmburk

www.hrad-hazmburk.cz
hrad.hazmburk@usti.npu.cz,
Tel.: +420 606 175 052
 
zdroj  http://www.ceskestredohori.info/

 


Košťálov, Libochovicko

Hrad připomínaný poprvé roku 1372 sloužil od husitských válek jako rezidence významného severočeského rodu Kaplířů ze Sulevic; i on dosloužil v renesančním 16. století, kdy jej nahradila jiná, dostupnější sídla.

Silueta mohutné skalnaté kupy s ruinou hradního paláce na temeni, tyčící se nad Třebenicemi, patří k významným krajinotvorným dominantám Českého středohoří a místům nabízejícím nevšední panoramatické výhledy.

 

Další informace o hradu Košťálov v sekci: Zlatá stezka zemí hradů

Adresa

 

 

Přístup od:

Třebenice (zelená TZ), Boreč (žlutá TZ)

Více na:

www.hrady-ceskeho-stredohori.cz
 
zdroj  http://www.ceskestredohori.info/

 


Oltářík, Libochovicko

Malý hrad, sestávající prakticky jen z paláce a branské věže, postavil někdy po Lipanech husitský hejtman Jakoubek z Vřesovic.Objekt s funkcí vojenského opěrného bodu byl vzhledem k extrémní poloze na výraznémskalním vrcholu značně nepohodlný, a tak není divu, že již v první polovině 16. století byl opuštěn. V krajině nesmírně malebně položená troska hradu je dnes vyhledávaným cílem pěších výletníků, kterým se odmění dalekým kruhovým rozhledem.

Adresa

 

 

Přístup od:

Děkovka (červená a modrá TZ),
Dřemčice (modrá TZ)

Více na:

www.hrady-ceskeho-stredohori.cz
 
zdroj: http://www.ceskestredohori.info/

 


Hrádek (Helfenburk), Litoměřicko

Původní hrad Ronovců z první poloviny 14. století byl na sklonku téhož století výrazně rozšířen a zveleben známým pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna.

V 16. století však už význam hradu výrazně poklesl a definitivní tečku za jeho existencí učinila třicetiletá válka. V 2. pol. 20. století byl hrad dlouhodobě konzervován a částečně rekonstruován. Jeho nejdochovanější částí je obvodová hradba s cimbuřím a vysokou hranolovou věží na vstupní straně, obklopující fragmenty staršího jádra na centrálním pískovcovém bloku.

Adresa

 

Přístup od:
Rašovice (zelená TZ), Úštěk (žlutá TZ)

Více na:

www.mesto-ustek.cz
 
zdroj  http://www.ceskestredohori.info/

 


KAREL IV. ZVE NA SVŮJ HRAD

Karel IV. zve na svůj hrad

Hrad Karlštejn, jeden z nejnavštěvovanějších českých hradů, zahajuje jarní sezonu již v březnu. Karlštejn si můžete projít denně mimo pondělí v časech od 9.30 do 16.00 hod. Unikátní kaple svatého Kříže a celý druhý prohlídkový okruh budou přístupny veřejnosti od 1. května.

V květnu si Karlštejn také připomíná 700. výročí narození svého zakladatele, císaře a krále Karla IV. Tomuto výročí se věnuje Národní památkový ústav v projektu „Po stopách šlechtických rodů“, letos – Lucemburský rok. Letos se na Karlštejně zaměřili na děti a ve spolupráci s metodickým centrem NPÚ pro vzdělávání v Telči připravili několik edukačních programů včetně dětských prohlídek. Nebudou chybět ani další zajímavé akce:

  • Posvátné prostory večerního Karlštejna – mimořádné večerní prohlídky kaple svatého Kříže (květen, červen, září | každý pátek od 18 hod.; červenec a srpen každé pondělí od 19 hod.)
  • Karlštejnský poklad – výstava s podtitulem Kultura císařského dvora Karla IV. (od 7. 5. v prostorách tzv. Konírny Císařského paláce)
  • Večerní putování hradem s překvapením (každou středu o prázdninách)
  • Ať žije král! Ať žije císař! aneb životem Karla IV. – život a vládu Karla IV. připomenou zcela nové noční prohlídky (15.–16. 7. a 12.–13. 8.)
  • Noc na Karlštejně – 10 exkluzivních představení slavného muzikálu na nádvoří hradu (červenec a srpen)
  • Hradozámecká noc na Karlštejně (27. 8.)
zdroj www.kampocesku.cz

Kutná hora

HISTORIE MĚSTA

 

Pojďte se a námi projít Kutnou Horou, pojďte objevovat a poznávat historii města které kdysi stálo hned za královskou Prahou, města nazvaného pokladnicí a klenotem země, města, jehož bohatství postavilo české království na piedestal slávy a moci. Dnes dýchá historie ze všech ulic, domů i kostelů. Každý z nich svou vlastní řečí vypovídá o tom, co bylo v jeho době, a tato mozaika skládá obraz historie vskutku nevšedni.

Vznik Kutné Hory je tradičně spojován s rozvojem peněžního hospodářství ve 13. století, nicméně prvopočátky dolování jsou podstatně dávnějšího data. Povrchové výchozy stříbrných rudních žil byly zřejmě odhaleny již v závěru 10. století Slavníkovci, kteří na svém hradišti Malíně - dnes součást Kutné Hory - razili v letech 985-995 z tohoto stříbra mince-denáry, které poznáme podle opisu "MALIN CIVITAS".

Povědomí o existenci stříbrného bohatství v regionu bývá někdy spojováno se založením cisterciáckého kláštera v Sedlci roku 1142. Možnost, že mniši znali tajemství svého okolí a využívali je, však do určité míry vyvrací skutečnost, že klášter v prvním století svého bytí zápasil o holou existenci a teprve po objevení důlních nalezišť se jeho hospodářská situace nápadně zlepšila.

Po těchto peripetiích již křivka dějin směřovala přímo k odkrytí kutnohorských rudních ložisek. Technicky šlo o dílo prospektorů, kteří programově pátrali v oblasti Českomoravské vrchoviny. Patrně prvním dokladem o těžbě a zpracování stříbra ve 13. století je archeologicky doložená bezejmenná vesnička nedaleko Malína. Zvěst o tom, že v blízkém okolí kaňkovských vrchů existuje lákavá možnost zbohatnutí, přivedla do zdejších končin obrovské množství nových usedlíků, zejména z přilehlých německy mluvících oblastí, kteří přinesli pokročilejší výrobní technologii i společenské vztahy a záhy se stali vůdčí skupinou v celé aglomeraci. Kolem jednotlivých šachet vyrostla provizorní obydlí, dřevěné kaple a primitivní těžní zařízení. Atmosféra Kutné Hory této doby bývá často přirovnávána k atmosféře amerických zlatokopeckých osad, staré prameny hovoří o "sběhu ke Kutné" a lapidárně tak vyjadřují skutečnost, že ohlas zdejších nalezišť záhy přesáhl hranice země.

Hornické osady, vznikající neplánovitě a překotně neměly v prvních letech žádná práva a veškeré právní záležitosti řešila sousední města Čáslav a Kolín. Dlouho se jim říkalo obecně pouze Mons - Hora a teprve v roce 1289 nacházíme pojmenování MONS CUTHNA. Důležitým prvkem při formování právních a správních poměrů byl sedlecký klášter, který zaujal místo hlavní duchovní autority.

Přelom v dějinách Kutné Hory znamenal rok 1300, kdy král Václav II. (1278-1305) udělil osadám horní zákoník IUS REGALE MONTANORUM, právní dokument mimořádné hodnoty, který stanovil veškeré organizační a technické podmínky nutné pro pravidelný chod dolů. Právní postavení v nějž se osady začaly přetvářet, podepřela řada privilegií a výsad králů z rodu Lucemburků, která vynesla Kutnou Horu na druhé místo po Praze.

Krátce po roce 1300 byla do Kutné Hory přenesena i centrální mincovna českého státu a pro její činnost vyhrazen královský hrádek, jež se záhy začal nazývat Vlašským dvorern na paměť italských odborníků, Vlachů, kteří stáli u zrodu mincovní reformy. Ražení pražského groše a jeho dílů-parvů uzavřelo výrobní cyklus začínající těžbou rudy. Kutná Hora se tak postupně vyvinula ve finanční centrum českého státu.

Vzhled Kutné Hory v prvních desetiletích její existence zatím neodpovídal bohatství, které zde pramenilo. Nicméně archeologické výzkumy naznačují, že již na počátku 14. století byly položeny základy většiny měšťanských domů. Po narychlo vybudovaných dřevěných hradbách z roku 1304 se postupně stavěly skutečné městské zdi, které musely být záhy rozšířeny ještě o jedno pásmo, neboť původní založení se ukázalo jako příliš těsné pro rychle se rozšiřující aglomeraci. Ohrazený prostor byl na středověké poměry obrovský a srovnatelný snad jen se Starým městem pražským. Od dvacátých let původní dřevěné kaple začaly dostávat důstojnější sousedy - započata byla stavba Vysokého kostela (dnešní sv. Jakub, tehdy zasvěcen P. Marii) a posléze i Panny Marie Na Náměti a další, dnes již nedochované kostely. Město postupně budovalo i sociální zázemí, jako krámy, lázně a špitál. Spory, které Kutná Hora od svého počátku vedla se sedleckým klášterem, se v závěru 14. století staly pro silné a sebevědomé město neúnosné a vyústily k rozhodnutí odpoutat se od kláštera i v doméně jemu nejvlastnější, v církevní správě. Rozhodnutí stavět katedrálu sv. Barbory mimo dosah klášterní jurisdikce, učiněné kolem roku 1380, bylo tak projevem emancipace založené na zdánlivě nevysychajícím prameni stříbra.

Nicméně právě v době tohoto osudového rozhodnutí muselo kutnohorské dolování čelit prvním závažnějším problémům. Povrchové zdroje již byly vyčerpány a sestup do hlubiny vyžadoval náročnější postupy i složitější technická zařízení. Na jistou dobu se proto těžba zpomalila a produkce snížila, což se odrazilo i na kvalitě pražského groše.

Dominující převaha německého patriciátu - potomků původních osadníků, určila postoje města na počátku husitských válek. Kutná Hora stanula pevně na straně císaře Zikmunda. Série vítězství husitů v průběhu roku 1421 však vzala Kutné Hoře veškeré naděje, že se snad stříbrnému městu válečná vřava vyhne. Když pak v květnu padl a vyhořel sedlecký klášter, vzdali se i Horníci a s obavou očekávali věci příští. Následující dva roky 1422 a 1424 byly zlé, provázené vyhnáním některých německých horníků a dvěma ničivými požáry. Důsledky obou událostí byly neblahé a vedly ke zhroucení důlní činnosti, která se obnovila až v závěru vlády Jiřího z Poděbrad, kdy zvýšení produkce stříbra umožnilo roku 1469 obnovit do konce i ražbu pražského groše.

O dva roky později se na Vlašském dvoře odehrálo sněmovní jednání, které vyústilo ve volbu Vladislava z polského rodu Jagellonců za českého krále. Kutné Hoře se otevřela doba bouřlivého rozkvětu. V plném rozsahu se obnovilo dolování a mincovní produkce stačila i na velké investice do stavby Pražského hradu a Karlštejna. Důlní konjunktura uvedla v život nový, tentokrát český, podnikatelský partriciát, horní podnikatele a finančníky. Tito lidé ovládli veškerý život města a pronikali i do kruhů blízkých panovníkovi. Pravidelně zasedali v městské radě, byli přísedícími horního soudu, spravovali jednotlivá důlní díla. Je zcela na místě předpokládat, že celková atmosféra Kutné Hory byla živnou půdou pro korupci a podvody nejrůznějšího druhu. Z tohoto podhoubí vyrůstalo sociální napětí, které vyústilo letech 1494-1496 v hornické bouře, považované za nejostřejší revoltu pozdního středověku.

Mimořádné postavení Kutné Hory podtrhovaly i časté pobyty panovníka a konání sněmů, z nichž patrně nejdůležitější byl ten, který r. 1485 přijal tzv.Kutnohorský náboženský mír a potvrdil dlouhé období náboženské tolerance.

Do prvních desetiletí 16. století vstupovala Kutná Hora jako kvetoucí město se zdánlivě nevyčerpatelným bohatstvím. Důlní pásma, především pásmo oselské, nadále přinášela značný výnos, nicméně varující byla skutečnost, že horníci postupovali do hloubek na hranici pěti set metrů s velkým nebezpečím spodních vod a ubývajicí mocností ložisek. Tyto krizové příznaky zesílily od třicátých let a vedly k omezení těžby na hlavních pásmech. Pro místní obyvatele bylo doslova šokující uzavření nejslavnějšího důlního pásma, oselského, roku 1543. Kutná Hora viděla možnost nápravy v masivnějším přísunu finančních prostředků, kterých se však trvale nedostávalo.

Roku 1547 ukončila zdejší mincovna ražbu tradiční české mince pražského groše, který Kutná Hora po staletí považovala za svou chloubu. Nové tolarové ražby byly, ovšem neoprávněně, považovány za cizorodý produkt a spojovány s nemilostivým postojem habsburského dvora. Přes tyto jevy se celkový obraz města po celé 16. století jevil příznivě. Kaňkovské doly si udržovaly slušnou produkci, mincovna pracovala na vysoký výkon i díky dovezenému stříbru a město celkově jevilo známky rozkvětu a bohatství.

Na počátku 17. století však do té doby latentní krizové příznaky zesílily a bylo jasné, že mnoho cest k obratu k lepšímu v Kutné Hoře již není. Do této komplikované situace přišla porážka na Bílé hoře. Nejnaléhavěji se nové poměry projevily v zásazích do náboženské svobody. V prvních měsících po bělohorské bitvě postupovala rekatolizace poměrně umírněným tempem a zástupci města se snažili zachovat svobodu luteránského vyznání pro německou osadu u sv. Jiří v obavě z hromadné emigrace dělníků a ochromení práce na zbývajících důlních pásmech. Pomalá rekatolizace Kutné Hory si nakonec vynutila nasazení pověstných oddílů plukovníka Huerty r. 1625 a završil ji příchod jezuitů, kteří se zde s podporou mincmistra Vřesovce rozhodli vybudovat kolej.

Válečná léta zatížila Kutnou Horu nepředstavitelnými problémy. Trvalé zvyšování nejrůznějších daní a kontribucí, konfiskace předměstských statků, stejně jako pohyby vojska způsobily prakticky rozpad městských financí. Dolování, které již v době předbělohorské zápasilo s těžko řešitelnými problémy, bylo zastaveno a nedostatek finančních prostředků vedl r. 1625 kutnohorskou městskou radu k žádosti o dovolení opustit doly kaňkovského pásma. Mincovna razila znehodnocené mince z dovezeného stříbra, či z pagamentu. Po dlouhém úsilí získalo město roku 1628 zpět svá privilegia, obnovené svobody však platily pouze pro katolické obyvatelstvo.

Obrovskou újmu způsobily městu švédské vpády v letech 1639 a 1643. Obraz, který ve čtyřicátých letech 17. století Kutná Hora skýtala, byl smutný. Domy opuštěné emigranty či zpustošené Švédy, v dolech zůstal jen nepatrný počet havířů.

První známky hospodářského oživení lze pozorovat od konce padesátých let. Klidnější mírový vývoj přál rozvoji řemesel i obchodu, začaly první nesmělé pokusy oživit dolování. Zlepšená finanční situace umožnila postupně obnovovat a rozšiřovat pozemkový majetek mimo hradby města. Duchovní život ovládli jezuité. Pozitivně je třeba hodnotit jezuitské gymnasium, které poskytovalo solidní sumu znalostí a vychovalo řadu jedinců, kteří se uplatnili v řádu i mimo něj.

Na přelomu 17. a 18. století se objevily i pokusy o otevření nových důlních ložisek a oživení staré hornické slávy Kutné Hory. Naděje se však nesplnily. Nové žíly byly málo výnosné a vyžadovaly až příliš vysoké provozní náklady. Nastalá situace vyústila pak v uzavření mincovny v roce 1727. Ačkoliv zde zůstaly horní úřady, lze říci, že uzavřením mincovny Kutná Hora jako horní město skončila. Na počatku 19. století sice ještě patřila mezi větší města (kolem r. 1800 měla asi 6 tisíc lidí), ztrácela však nezadržitelně na svém významu a nutno říci, že nezachytila nástup průmyslové revoluce. Dlouhou dobu byly jedinými podniky, které mohly nést název průmyslový Breuerova kartounka z roku 1774 a Státní tabáková továrna v Sedlci založená v roce 1812 v budovách zrušeného cisterciáckého kláštera.

Hlavní složku kutnohorského obyvatelstva tvořila v této době úřednická inteligence, důstojníci posádky umístěné zde od roku 1749 a střední vrstva řemeslníků a obchodníků. Ti byli také nositeli stavební aktivity, která se projevila nejvíce po roce 1823, když velký požár zničil většinu domů ve východní části města.

Národní obrození se zde projevilo především výrazným uvědoměním významu města a jeho slavné minulosti. Romantické prostředí temných křivolakých uliček a majestátní katedrály inspirovalo umělce - spisovatele a malíře. Ve slovech naší národní hymny dodnes zaznívá okouzlení J. K. Tyla malebností okolní krajiny. Není náhodné, že právě v této době vznikají první historická díla pojednávající o dějinách města a jeho stavebních památkách. Začaly se však rozvíjet velmi vážné úvahy, co z památek, na nichž hlodal zub času, vlastně zachovat; zda šetřit město jako celek, či vybrat pouze některé vyznamné solitéry. Diskuse tehdy vedené byly naštěstí pouze akademické, neboť na větší přestavby se nedostávalo peněz a omezené zdroje bylo třeba směřovat především na vůčihledně chátrající monumenty. Šlo především o chrám sv. Barbory, jehož stav se po polovině 19. století jevil více než kritický. Velká akce obnovy chrámu sv. Barbory se podařila a roku 1905 mohl být chrám znovu slavnostně vysvěcen.

Další významnou kutnohorskou stavbou, jejíž stav byl více než tristní, byl kdysi slavný Vlašský dvůr. Opuštěn mincovnou i horními úředníky zchátral tak, že některé jeho části zcela vážně ohrožovaly okolí. Po velmi složitých peripetiích, kdy nechyběly ani názory, že objekt je třeba smést s povrchu zemského, zvítězila nakonec poměrně citlivá varianta přestavby, jejímž autorern byl Ludvík Lábler, který se ostatně společně s arch. Mockerem angažoval i na opravách a dostavbě sv. Barbory.

Éru Československé republiky zahajovali kutnohorští s vírou, že se jim podaří obohatit město o nové moderní městské čtvrti a vytvořit tím podmínky pro dynamičtější rozvoj. Městská správa se snažila povznést průmysl a živnosti a přilákat mladší populaci, nicméně narážela na nepříznivý vývoj dopravy, především železniční sítě. Po celou první republiku tak zůstala Kutná Hora městem památek a výletníků, městem poklidným a trošku ospalým. Tento stav měl i své světlé stránky, především vysokou kulturní úroveň.

Stavební aktivita první republiky, která dodnes určuje charakter částí města, bezprostředně přiléhajících k historickému jádru, byla ovládána především místními staviteli a podnikateli, jako byli např. autor projektu Tylova divadla Rudolf Hraba či stavitel Zemské průmyslové školy Rudolf Ryšán. Patrně nejmodernějším dílem je Dvořákův monument padlým (1933-1934) umístěný na náměstíčku před historickou budovou Hrádku, který zároveň dokumentuje tvůrčí symbiózu historického prostředí a avantgardní plastiky. V dějinách české moderní architektury náleží čestné místo ještě Krohovým domům, Machoňovu (bývalému) okresnímu úřadu, činžovnímu domu Richarda Podzemného. Tyto objekty ukázaly možnosti rozvoje Kutné Hory tak, aby zůstalo nedotčeno historické jádro a moderní čtvrti mu daly důstojný rámec.

Naše krátká cesta po dějinách města končí před druhou světovou válkou. Dějinná smršť, která poté nastala, nezasáhla zásadně do historického a památkového charakteru města. Zapsání do seznamu památkových rezervací a další právní kroky umožnily alespoň elementární ochranu. Vývoj města jako památkového solitéru pak ukončil rok 1995, kdy došlo ke slavnostnímu zápisu na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

text ã PhDr. Helena Štroblová
foto 
ã Pavel Ladra

 

zdroj: http://www.kutnahora.cz/


zámek Hrádek U nechanic

Zámek Hrádek u Nechanic je jednou z nejvýznamnějších romantických staveb na území České republiky. Zámek vznikl v letech 1839 - 1857 ve stylu windsorské gotiky, jako reprezentační sídlo šlechtického rodu Harrachů. Zámecké interiéry mají převážně novorenesanční vzhled.
Zámek Hrádek u Nechanic byl postaven v letech 1839 – 1857 ve stylu romantické windsorské gotiky jako reprezentační sídlo významného hraběcího rodu Harrachů. V původních bohatě zdobených a vybavených interiérech je prezentována ukázka bydlení šlechty ve druhé polovině 19. století. Impozantní Rytířský sál je věnován nejvýznamnějším členům rodu a jeho historii. Největší a nejkrásnější zámeckou místností je Zlatý sál. Jeho pojmenování je odvozeno od unikátních zlacených kožených tapet na stěnách, vyrobených v 17. století v Belgii.

Mühlgrubském salonu je vystaven ojedinělý soubor kurfiřtských židlí, v jídelně uvidíte vzácnésbírky harrachovského skla, keramiky a cínového nádobí ze 16. a 17. století. V herně si prohlédnete obraz "Slavnost v lázních" od slavného malíře 16. století Lukase van Falckenborgha. V prvním patře jsousoukromá apartmá hraběte a hraběnky, rodová galerie v letní jídelně a pokoje pro hosty. Kolem zámku je anglický park. Některé části místností (stropy, obklady, portály) byly na zámek přeneseny z jiných starších harrachovských sídel a pocházejí i ze 16. století. V zámeckém parku se pravidelně konají iC. a K. manévry.
 
V parku zámku se nachází golfové hřiště Hrádek. Hřiště na Hrádku má 9 jamek s celkovým parem 66 a díky své poloze ve staletém zámeckém parku, nabízí svým návštěvníkům mimořádný zážitek. Devítijamkové golfové hřiště vybudovala v období 1994-97 společnost Golf Hrádek s.r.o., ve zvlněné malebné krajině 12 km od Hradce Králové. V květnu 2005 bylo realizováno rozšíření hřiště o nové jamky v prostoru bývalých zámeckých sadů. Přestože se celkový par hřiště (66) nezvýšil, došlo k prodloužení o cca 500 metrů.
 
V bezprostřední blízkosti golfového hřiště Hrádek se nachází tréninkové centrum. Driving range nabízí 20 odpalovacích stání pro trénovaní odpalů. Pro trénink krátké hry slouží tříjamkový Putting green,Chipping green se čtyřmi jamkami a Training bunker. V prostorách zámeckého parku je umístěnaPitching area na trénink krátkých přihrávek do vzdálenosti cca 80 metrů od greenu.
 
V Driving Centru Hrádek působí PRO trenér a cvičitel golfu, s nimiž je možné absolvovat celou řadu výukových kurzů. Pro začátečníky je organizován kurz pro získání "Golfové způsobilosti" (dřive tzv. Zelená karta), pro pokročilé hráče jsou připraveny kurzy sloužící ke zvýšení golfové výkonnosti. Pro svoji atraktivní polohu a širokou nabídku služeb je golfový areál vyhledáván úspěšnými společnostmi, které zde pořádají řadu rozmanitých akcí pro obchodní partnery či zaměstnance firmy.
 
zdroj: http://www.kudyznudy.cz

 


Benátky nad Jizerou

K Benátkám, městu nad údolím Jizery přibližně v polovině cesty mezi Prahou a Mladou Boleslaví, neodmyslitelně patří zámek s parkem a vinicí, několik osobností v čele s císařem Rudolfem druhým a také zřícenina hradu Dražice. Najdete tu dvě zajímavá muzea, okolí vybízí k turistice i cykloturistice, k projížďkám na lodi nebo na koni.

V Benátkách objevíte dvě zajímavá muzea

Renesanční benátecký zámek představuje skvělý tip pro rodiny s dětmi. Sídlí tu dvě muzea: v přízemí soukromé Muzeum hraček, v druhém patře městské Muzeum Benátky. V jeho jednotlivých expozicích si malí i velcí užijí spousty interaktivních hříček a kratochvílí: můžete si tu například okovat koně, vytvořit vlastní dražickou pečeť, postavit si hrad Dražice v původní podobě nebo jako zříceninu a vyzkoušet si rytířskou zbroj, renesanční oděv nebo oblečení dávných Keltů. Nově se také můžete podívat na výstavu věnovanou stavebnici Merkur, jejíž tvůrce Jaroslav Vancl se v Benátkách narodil.
 

Císařův astronom a benátecký poledník

Císař Rudolf II. měl rád horoskopy, alchymisty a tajemství, která skrývají hvězdy – a právě na zámku v Benátkách nechal zřídit observatoř dánskému astronomu Tychonovi Brahe. Památkou na jeho pobyt je benátecký poledník, jímž Brahe přesně vyměřil polohu města na 14° 51´30“ východní délky a 50°18´30“ severní šířky. Poledník si prohlédnete při návštěvě benáteckého muzea v místnosti, kde údajně pracoval sám mistr astronomie a kde se setkal se svým přítelem i konkurentem Janem Keplerem.
 

Golf, pohádky a zřícenina

Okolí Benátek je přímo stvořené pro výlety pěšky nebo na kole – cílem může být třeba již zmíněnázřícenina hradu Dražice anebo se nechte vést naučnou stezkou Krajinou Rudolfa II., která vede podél Jizery přes Lysou nad Labem do Brandýsa nad Labem. V Golf Club Resortu Paradise si můžete zahrát golf, na půjčené kanoi zase zažijete pohodovou plavbu po řece Jizeře. S dětmi se můžete vypravit do pohádkové země zábavy a poznání Mirakulum v nedalekých Milovicích.
 
zdroj www.kudyznudy.cz

 


Benešov

 

Město v Posázaví je známé zejména díky blízkému romantickému zámku Konopiště. Z městských památek přitahuje největší pozornost torzo presbytáře gotického klášterního kostela minoritů na Karlově, moderní dobu naopak zastupuje Muzeum umění a designu, zaměřené na tvorbu 20. století a současnost.

Co musíte vidět v Benešově

Upravené Masarykovo náměstí obklopují převážně domy z 19. a 20. století, výjimkou je barokní piaristická kolej s chrámem sv. Anny od G. B. Alliprandiho a několikrát upravovaná Stará radniceNová radnice byla obnovena J. Pleskotem dle projektu, který získal Grand Prix obce architektů za rok 1995. Muzeum umění a designu vám představí osobnosti české moderní grafiky a československé fotografie 20. století i regionální umění Benešovska, prohlédnout si můžete i sbírku logotypů a další expozice. Navštívit můžete i benešovský pivovar, nebo se kolm něj vydat na vycházku po naučné stezce, která vás seznámí s procesem vaření piva.
 

Koho byste měli znát z habsburského rodu na Konopišti

Pro seznámení s následníkem habsburského trůnu Františkem Ferdinandem d’Este (1863–1914) v Česku neexistuje lepší místo než zámek Konopiště, obklopený nádherným parkem srůžovou zahradou. Synovec císaře a krále Františka Josefa I., který měl po jeho smrti usednout na rakousko-uherský trůn, byl posledním šlechtickým majitelem zámku. V zámku nahlédnete dosoukromých apartmánů jeho rodiny a prohlédnete si četné lovecké trofeje, které vášnivý lovec na Konopiště vozil z celého světa.
 

Cestovatelská potěšení v okolí Konopiště

Konopiště a jeho okolí si můžete prohlédnout při vyjížďkách na koních, při vyhlídkových letechanebo při golfu. Staročeskou kuchyni a zvěřinové speciality ochutnáte v restauraci Stará myslivna, v místech, kde František Ferdinand d’Este hostil prominentní účastníky svých pověstných honů. Milovníci technických zajímavostí by neměli přehlédnout Jawa muzeum Konopiště a Motocyklové a technické muzeum v Netvořicích, v benešovském sportovně relaxačním S-centru se odreagujete při bowlingu nebo tenisu.
 
zdroj: www.kudyznudy.cz

 


Beroun

Město ležící na březích Berounky je oblíbené mezi vodáky i turisty. Projděte si příjemné centrum města se zbytky hradeb. Před návštěvou Českého krasu nezapomeňte získat teoretické znalosti v Muzeu Českého krasu. Vystoupejte také na rozhlednu a prozkoumejte Berounsko z výšky.

Co musíte vidět v Berouně

V Berouně byste neměli vynechat návštěvu Muzea Českého krasu. Expozice vás seznámí s CHKO Český kras, se světově významnou geologickou oblastí Barrandien, s dějinami Berouna a jeho osobnostmi. Kousek od centra navštivte medvědárium, kde bydlí Méďové ze stejnojmenného večerníčku Václava Chaloupky. Věděli jste, že symbol medvěda má město Beroun ve znaku i na svém praporu?

Beroun není jenom Berounka a vodáctví

Na Beroun a jeho okolí se můžete podívat také z výškyRozhledna Městská hora v berounském parku poskytuje krásný výhled na panorama Dědu, vrcholky Křivoklátska, oblast Českého krasu a Brdy. Po 56 schodech vystoupáte na rozhlednu Děd, která má podobu hradní věže. Vápencový lom Alkazar nedaleko Berouna je dobře známý všem turistům i vodákům. V lomu vás překvapí volně přístupnýhorolezecký park, první sportoviště svého druhu v Česku. Další sportovní vyžití nabízí luxusní Beroun Golf ResortV Hotelu Na Ostrově a jeho nejbližším okolí si užijete bruslení, lední i in-line hokej, koupání i relaxaci.

Berounsko láká svojí přírodou

Beroun je vstupní místem do Českého krasu. Největším lákadlem v okolí Berouna jsou Koněpruské jeskyně, v nichž můžete obdivovat krápníkovou výzdobu od dubna do října. Nezapomeňte na procházku podél řeky Berounky, která skýtá krásné pohledy na skály a lesy. Poutní kostel Narození sv. Jana Křtitele, známé poutní místo, se nachází v obci Svatý Jan pod SkalouCyklostezka a naučná stezkaPo stopách českých králů na Berounsku spojuje Beroun s hrady TočníkKarlštejn a Nižbor a informuje o historii těžby vápence.

 


Březnice

Co byste neměli přehlédnout v Březnici, městečku ležícím na rozhraní jižních a středních Čech jižně od Příbrami? Největší pozornost samozřejmě přitahuje renesanční zámek, ale jsou tu také dva pěkné kostely, zbytky židovského ghetta se synagogou, kamenný most zdobený sochami a malebné okolí.

V březnickém zámku uvidíte vzácnou renesanční knihovnu

Březnickým zámkem s renesanční zahradou, obklopenou baštami na jedné straně a parkem na straně druhé, vás provede několik okruhů. Prohlédnete si reprezentační interiéry s řadou portrétů a afrických loveckých trofejí, sbírky zbraní i Lokšanskou knihovnu z roku 1558, nejstarší dochovanou renesanční zámeckou knihovnu v Čechách. Za prohlídku stojí i bylinková zahrada a anglický park, po kterém se v létě můžete projet kočárem. Program zpestřují večerní koncerty, kostýmované či vánoční prohlídky.
 

Tajná láska císařova syna

V lednu 1557 se na březnickém zámku uskutečnila tajná svatba neteře majitelky zámku Filipíny Welserové arcivévodou Ferdinandem Tyrolským, synem císaře Ferdinanda I. Podle všech známek to bylo manželství nejen šťastné, ale také obdařené mnoha dětmi. Nějaký čas žila tajná manželka v pražském letohrádku Hvězda, který pro ni manžel postavil, a také na hradě Křivoklát. Teprve roku 1876 papež zprostil Ferdinanda a Filipínu slibu mlčení a oba mohli vystupovat jako manželé i na veřejnosti.
 

Na lov, do mlýna anebo na vyjížďku na koni

Oblíbenou kratochvíli někdejšího zámeckého panstva si můžete vyzkoušet v honitbě Martinice.Bažantnice Simínský mlýn tu zájemcům nabízí například lovy divokých kachen anebo dvoudenní lovy, kdy je kombinován hon na bažanty s naháňkou na černou a vysokou zvěř. Nelákají vás lovy? Pak si můžete prohlédnout třeba zajímavou technickou památku, 220 let starý mlýn v Starosedlském Hrádku, anebo se vypravit na jízdárnu či do aquacentra Equitana Hotel Resortu.
 
zdroj www.kudyznudy.cz

 


Čáslav

 

V Čáslavi vás už zdálky přivítá věž kostela sv. Petra a Pavla; není sice nejvyšší v Česku, ale díky výšce 88,5 m ji v rovinaté krajině určitě nepřehlédnete. Místní kuriozitou je lebka, objevená roku 1910 v jednom ze zazděných výklenků v chrámové kapli – možná patřila Janu Žižkovi z Trocnova.

Čáslavské zemědělské muzeum

Ve městě, označovaném za bránu do Železných hor, stojí za vidění souvislý pás městského opevnění s 15 baštami a gotickou válcovou Otakarovou věží. Kromě historických památek však Čáslav bývá častým cílem milovníků staré techniky a rodin s dětmi, a to kvůli Muzeu zemědělské techniky. Jsou tu vystaveny stařičké traktory, parní oračky, mlátičky a desítky dalšíchhistorických zemědělských strojů. V muzejním areálu se také každoročně koná řada akcí, při nichž můžete vidět dobové exponáty v provozu.
 

Slavní sportovci začínali v Čáslavi

S Čáslaví a zejména se zdejším atletickým stadionem je spojena kariéra řady vynikajících sportovců. Trénovaly tu i mistryně světa v běhu na 800 m Jarmila Kratochvílová (* 1951 v Golčově Jeníkově) a její svěřenkyně Ludmila Formanová (* 1974 ve Žlebech). Jarmila Kratochvílová je stále držitelkousvětového rekordu na 800 m v čase 1:53,28 minut, který vytvořila 26. července 1983 v Mnichově. Jedná se o vůbec nejdéle trvající světový rekord v oficiálních disciplínách v atletické historii.
 

Odpočinek, wellness a pohádkové zámky

Výlet do Čáslavi můžete vhodně spojit s pobytem v romantickém zámeckém hotelu Hostačovanebo v novogotickém zámku Filipov. Kouzlo staré Anglie si vychutnáte při prohlídcepohádkového zámku Žleby, na který navazuje rozsáhlý anglický park. Jen pár minut chůze od zámku najdete oboru, proslavenou chovem bílých jelenů. V malém zooparku si prohlédnete nejenom vzácné jeleny, ale i divoká prasata, muflony, daňky a divoké krocany, dravce, sovy, kunovité šelmy a ukázky sokolnictví.
 
zdroj www.kudyznudy.cz

 


Dobříš

 

Do Dobříše, města na úpatí Brd jihozápadně od Prahy, se jezdí na výlety především kvůli rokokovému zámku s francouzskou zahradou a anglickým parkem. Díky krásným a rozsáhlým lesům láká okolí Dobříše také turisty a milovníky cyklistiky, navíc tu narazíte na stopy známého spisovatele K. Čapka.

Výlet s francouzským šarmem

Největším turistickým lákadlem je zámek Dobříš, postavený ve stylu slavných francouzských zámků. Kromě historických interiérů včetně obrazové galerie a speciální trasy pro děti si můžete prohlédnout také expozice městského muzea, velkolepou francouzskou zahradu s květinovými ornamenty, stříhanými živými ploty a řadou sousoší, soch a fontán i rozsáhlý anglický park. Milovníci romantiky se na zámku mohou ubytovat, hostům zámeckého hotelu je k dispozici fitness nebopůjčovna horských kol.
 

Odpočiňte si tam, kde trávil volno Karel Čapek

Kousek od Dobříše, pod hrází rybníka ve Staré Strži, objevíte letní sídlo a památník spisovatele, dramatika a novináře Karla Čapka. Na Strži Čapek napsal Válku s mlokyBílou nemocPrvní partuCestu na sever i další díla; tady si vychutnával venkov, houbaření a malebnou přírodu Dobříšska, podílel se i na přestavbě domu a na úpravách rozsáhlé zahrady. Kromě domu si můžete prohlédnout také řadu příjemných odpočinkových zákoutí v okolí a projít se po místech, kam Čapek rád chodíval. Kdo touží po odpočinku a relaxaci, ten by se měl vydat do obce Svaté Pole jižně od Dobříše; zdejší Wellness centrum nabízí řadu rehabilitačně-regeneračních a relaxačních programů s rozmanitými terapeutickými účinky.

Židovské památky v Dobříši

Někdejší židovskou komunitu připomíná bývalá synagoga, nyní Kulturní dům, dějiště častých výstav, koncertů a divadelních představení. Na severním okraji města na vrchu Větrník si můžete prohlédnout cenný židovský hřbitov.
 
zdroj: www.kudyznudy.cz

 


Hořovice

 

Ve městě pod severními svahy Brd byste měli navštívit barokní zámek s nádhernou Sluneční bránou a Cibulové jarmarky, které se konají každoročně v říjnu. Můžete také vyzkoušet letní aquapark a některou z řady značených turistických tras a cyklostezek, které vás zavedou do tajemných brdských lesů.

Město se Sluneční bránou

Hořovický zámek s barokními a empírovými interiéry měl štěstí na majitele – jak významná česká hraběcí rodina Vrbnů, tak starobylá německá rodina knížat z Hanau (po česku Hanavských) pečovaly nejen o šlechtické sídlo, ale také o zdejší tradiční železářství. Prohlídkové okruhy vám představíreprezentační interiéry a soukromá apartmá, zvláštní trasa je věnována hrám a hračkám malých aristokratů. Navštívit můžete i výstavu hracích strojků či zámecký park se sochami M. B. Brauna.
 

Brdským lesům vládne duch Fabián

Nechte se inspirovat strašidelnou expozicí na hořovickém zámku a vydejte se objevovat svět brdských oblud na vlastní pěst. Mezi místa bohatá na výskyt strašidel patří vrch Plešivec, kam se prý odedávna slétaly brdské čarodějnice. Prý se tady zjevuje i brdský duch Fabián, jehož „zahrádku“ a skálu zvanou Fabiánovo lože, kam prý chodí pán Brd odpočívat, najdete nedaleko vrcholu. Na Plešivec míří značené cesty hned z několika stran; stačí si vybrat tu pravou a vykročit strašidlům vstříc.
 

Hořovice: koupání, toulky lesoparkem a vůně cibule

Zbylo vám trochu času? Pak se vydejte na procházku do hořovického lesoparku Dražovka anebo si zaplavte v krytém bazénu. V letních měsících je k dispozici i venkovní aquapark s vodními atrakcemi. Pokud přijedete do Hořovic první sobotu v říjnu, můžete si užít Cibulový jarmark, kde tradičním suvenýrem je pěkně vázaný cibulový cop. A protože to odtud máte jen kousek do brdských lesů, vypravte se třeba ke zřícenině hradu Valdek nebo do míst, kde stávala zaniklá obec Hrachoviště.
 
zdroj:www.kudyznudy.cz

 


Jílové u Prahy

 

Jílové leží asi 20 km jižně od Prahy nedaleko pravého břehu řeky Sázavy. Je obklopené masivní pahorkatinou, která společně s údolím tvoří jedno z nekrásnějších míst v okolí Prahy. Nezaměnitelná romantická atmosféra tohoto místa byla vyhledávána již od minulého století a je tomu tak i v době současné.

Zlatá minulost města

Jílové má díky zlatu bohatou historickou minulost. Těžba zlata v okolí města zasahuje podle nepřímých dokladů až do období Keltů. Zlato tu bylo rýžováno už v 1. a 3. století před naším letopočtem. Rýžování pokračovalo i za prvních Přemyslovců v 10. a 11. století, kdy začíná hlubinná těžba, vrcholu dosáhlave 13. a 14. století, kdy byly Čechy jednou z hlavních produkčních oblastí tohoto kovu v Evropě. Město samo vzniklo jako hornická osada v první polovině 13. století a v roce 1348 potvrdil Karel IV. Jílové jako královské město.

Historická produkce přibližně 11 tun zlata z jílovského revíru tvoří celou jednu čtvrtinu produkce tohoto kovu v Čechách. Těžba pokračovala s přestávkami až do roku 1970, kdy bylapro svou nerentabilnost zcela zastavena. Těžební činnost však zanechala ve městě a jeho okolí četné stopy – projít se po jejich stopách můžete například naučnou stezkou Jílovské doly. Modely dolů a mnoho zajímavých informací poskytne také Regionální muzeum.
 

Historické perly města, které byste neměli minout

Historické centrum města bylo v roce 1992 vyhlášeno památkovou zónou. Nejstaršími památkově chráněnými budovami, které současně tvoří historické dominanty města, jsou komplex budov radnicese zachovanými celami okresního vězení, dům "Mince" (kde je dnes Regionální muzeum). V okrajové části města zvané Lázně stojí kaplička sv. Václava, využívaná ke komorním kulturním akcím.
 

Kostel, který si zahrál v Amadeovi

Mezi nejstarší a historicky nejcennější budovy města patří kostel sv. Vojtěcha z první poloviny 13. století s gotickým deskovým oltářem. Mimořádně zdařilý interiér tohoto kostela si vybral i Miloš Forman pro natáčení svého filmu Amadeus.

 

zdroj www.kudyznudy.cz

 


Kladno

Než byla v polovině 19. století v okolí objevena ložiska černého uhlí a železné rudy, bývalo Kladno docela obyčejná zemědělská vesnice. Pak nastal rychlý rozvoj, několikanásobně stoupl počet obyvatel a dnes je výsledkem město pro moderní život s historickým centrem, aquaparkem a řadou sportovišť.

Co musíte vidět v okolí Kladna

V areálu památkově chráněného dolu Mayrau, kde se uhlí těžilo od roku 1874 do roku 1997, vznikl díky nadšencům pro hornickou historii originální hornický skanzen. Krásu zachovalé technické památky podtrhuje koncepce posledního pracovního dne. Všechny budovy opuštěné šachty vypadají, jako by horníci odešli teprve včera. Kromě starých těžních strojů tu najdete napříkladvyhlídkovou věž, podzemí plné strašidel a industriální galerii uměleckých děl, odehrává se tu řada zajímavých akcí.
 

Koho byste měli znát z kladenské historie

Vedle kladenského zámku, v němž jsou umístěny expozice Sládečkova vlastivědného muzea, leží v centru města také zámecká zahrada a v ní proslulé medvědárium. Od roku 2001 v něm žijí dvě medvědice, Míša a její matka Marta. Neměly lehké osudy, byly nalezeny na parkovišti u Moravských Budějovic, kde je „zapomněl“ ukrajinský cirkus, a než Kladno obě medvědice adoptovalo, prožily dlouhé dny v těsných klecích. Dnes jsou nesmírně populární zejména mezi kladenskými dětmi.
 

Cestovatelská potěšení Kladna

Kromě aquaparku s adrenalinovou vodní atrakcí spacebowl se v horských letních dnech můžete osvěžit v letním koupališti Bažantnice a na koupališti u Sletiště. V areálu Městského stadionu Sletiště objevíte také trampolínový park, multifunkční hřiště a dráhu, určenou výhradně pro in-line bruslaře; k dispozici je půjčovna in-line bruslí, chráničů a ochranných přileb. Kromě toho si můžete zahrát bowling anebo se vypravit do Vodního parku Čabárna s okrasnými jezírky, rybami a vodními rostlinami.
 
zdroj www.kudyznudy.cz

 


Kolín

 

Určitě jste už někdy slyšeli zlidovělou Kmochovu písničku o Kolínu, který stojí v pěkné rovině. Vystoupejte na věž chrámu sv. Bartoloměje a přesvědčte se sami, zda je ta okolní rovina opravdu tak rovná; projděte se také historickým centrem s židovskou čtvrtí a nezapomeňte na výlet řepařskou drážkou!

Co musíte rozhodně vidět v Kolíně

Kromě malebného náměstígotické katedrály s vyhlídkovou věží, zámku, části dochovanýchhradeb s baštou Práchovnou a několika kostelů stojí v Kolíně za vidění rovněž část původníhožidovského ghetta. Židovská čtvrť zabírala takřka čtvrtinu plochy vlastního hrazeného města a přístup do ghetta z Kouřimské a Pražské ulice zřejmě oddělovaly zdi s průchody a uzavíratelnými branami či řetězy. Klenotem ghetta je raně barokní synagoga, založená však zřejmě již na přelomu 14. a 15. století.
 

Koho byste měli znát z rodáků a hudebníků města Kolína

V Kolíně se narodila a prožila část života řada známých osobností. Patřil k nim i dirigent a skladatel dechové hudby František Kmoch (1848–1912), rodák z nedalekých Zásmuk. Stal se učitelem, ale protože své povinnosti zanedbával a místo toho vystupoval s kapelami na plesech, šla nakonec kantořina stranou. Kmoch se pak už věnoval jen muzicírování – a dobře udělal. Navždy zůstal věrný Kolínu, stal se dirigentem městské kapely a řada z jeho přibližně pěti set skladeb zlidověla.
 

Cestovatelská potěšení v kolínské rovině

Když už budete v Kolíně, musíte se projet po řepařské drážce, obnovené trati úzkorozchodné železničky, kterou se v Polabí svážela řepa, nebo výletní lodí Kolinea či navštívit zdejší aquaparks jedinečnou trojskluzavkou. V Kolíně najdete také Dvořákovo muzeum Kolínska v pravěku či expozice věnované bydlení měšťanů během 19. století, dobové hygieně a péči o tělo vČervinkovském domě. Západně od města u Křečhoře objevíte Památník bitvy u Kolína; odehrála se v červnu 1757 a každoročně se konají vzpomínkové akce.
 
zdroj www.kudyznudy.cz

 


Lysá nad Labem 

 
Zámecký park s barokními sochami v Lysé nad Labem vám možná připomene jiný architektonický skvost – Kuks. Nebudete daleko od pravdy, i Lysá nad Labem vděčí za svůj rozkvět uměnímilovnému hraběti Šporkovi. Kromě toho možná znáte i zdejší výstaviště, dostihové závodiště nebo muzeum B. Hrozného.

Do Lysé za barokem z doby hraběte Šporka

Zámek v Lysé nad Labem slouží jako domov seniorů, ale můžete se projít po zámecké zahradě. Při prohlídce zjistíte, že si zdejší sochy dvanácti měsíců, ročních období, dne a noci, přírodních živlů a světadílů od žáků Matyáše Bernarda Brauna si nijak nezadají se známějším východočeskýmKuksem. Dominantou města je augustiniánský klášter, kde se pořádají výstavy, na náměstí v barokním domě sídlí muzeum zdejšího rodáka, orientalisty Bedřicha Hrozného (1879–1952), který rozluštil písmo Chetitů.
 

Toulky krajinou Rudolfa II.

císaři Rudolfovi II. se říká, že zdědil lásku k zahradnickému umění a že si mimořádně oblíbil Brandýs nad Labem. Pěstoval tu prý olivy, palmy, cedry a ovoce všeho druhu, cizokrajné stromy, keře a květiny. Právě nad plány zámeckých zahrad v Brandýse, Lysé nad Labem a Benátek nad Jizerou se zrodil společný projekt naučné stezky Krajinou Rudolfa II., která vás seznámí s přírodou, památkami a zahradami v Polabí a Pojizeří, které kdysi patřilo císaři coby rozsáhlá knížecí a královská honitba.
 

Z okrouhlice do vesnice umění a řemesel v Ostré

Poblíž Lysé objevíte dvě zajímavé vesnice. Zatímco ta první, historická vesnice umění a řemesel Botanicus v Ostré, je mezi cestovateli už dost známá, o té druhé se moc neví. Jedná se o Byšičky, místní část Lysé, kde se dochovala náves ve tvaru okrouhlice s původními vesnickými domy, kapličkou a lipami. Kromě toho se můžete vypravit také do nedalekého skanzenu v Přerově nad Labem, malí i velcí kluci jistě neodolají ani prohlídce tamního muzea historických kol a motocyklů.

zdroj www.kudyznudy.cz


Mělník

 

Mělník není jen centrum vinařství se zámkem a historickým centrem zčásti obklopeným hradbami. To nejzajímavější se tady totiž skrývá pod zemí, ať už jde o zámecké vinné sklepy, vinařskou expozici v muzeu, městské podzemí s unikátní studnou anebo kostnici pod chrámem sv. Petra a Pavla.

Co musíte vidět v Mělníce

Pod bílým kruhem v dlažbě uprostřed Náměstí míru se nachází 54 m hluboká středověká studna, zapsána v české Guinessově knize rekordů jako nejširší v tuzemsku; těsně nad hladinou její průměr dosahuje 4,543 m. Pochází ze 14. století, ale zaklenuta byla až na konci 19. století – a klenbu už nyní zdobí tenké dlouhé krápníky. Do studny můžete nahlédnout při prohlídce mělnického podzemí, uvidíte i malou expozici hrdelního soudnictví model rumpálu, který se používal k čerpání vody. 
 

Koho byste měli znát z mělnické historie

Že je Mělník městem vína se přesvědčíte na zámku s restauracícukrárnou a hlavně s rozsáhlýmivinnými sklepy. Při jejich prohlídce se seznámíte i s nejznámějším mělnickým vínem, plněným dooriginálních lahví, takzvaných kalamářů, a pojmenovaným po svaté Ludmile (asi 860–921), babičce svatého Václava. Ludmila je považovaná za zakladatelku mělnických vinařských tradic, její jméno nese též zámecká vinice s vinotékou a letní terasou s výhledem na soutok Labe a Vltavy.
 

Cestovatelská potěšení města Mělník

Až navštívíte mělnickou raritu, tedy kostnici v kryptě chrámu sv. Petra a Pavla, vyjděte na zámecké terasy. Odtud uvidíte jak soutok Labe s Vltavou, tak historické zdymadlo na říčním kanálu v Hoříně; mimochodem tady i na nedaleké pískovně Baraba se v zimě skvěle bruslí. Rodinám s dětmi se bude líbit také Zoopark v Zelčíně či pitoreskní skalní byty ve Lhotce u Mělníka, příjemné koupání v letních dnech nabízí Harasov, místo předené temnými pověstmi o hrůzném Krvomlýnu
 
zdroj  www.kudyznudy.cz

 


 

Nymburk

 

Nymburk a jeho pivovar proslavil Bohumil Hrabal ve svých Postřižinách. Projděte se kolem malebných gotických hradeb a romantickými uličkami Velké a Malé Valy, prohlédněte si anglický park na Ostrově, secesní vodárnu a figurku na oltáři gotického kostela sv. Jiljí, která má obě nohy levé.

Co musíte vidět v historickém Nymburce

Nymburkem vás provede naučná turistická stezka se 68 zastaveními. Zahrnuje pestrou mozaiku pamětihodností a zajímavostí – církevní památky, přístav, středověké opevnění, domy spojené svýznamnými osobnostmiVlastivědné muzeum, elektrárnu, jez na Labi a další místa. Poznáte takéStarou rybárnu, v níž se podle pověsti skrývala osmnáctiletá Eliška Přemyslovna, Tureckou věž, která sloužila jako vodárna, Vodárenskou věž či Sladovnu, kde se už v 16. století vyráběl slad pro nymburské pivo.
 

Koho byste měli znát v souvislosti s Nymburkem a Kerskem

Reklamní slogan „vaše podlomené zdraví pivo upevní a spraví“ neodmyslitelně patří knymburskému pivovaru, s nímž je spojeno dětství a mládí spisovatele Bohumila Hrabala (1914–1997). Pivovar, kde byl jeho otec správcem, zve na prohlídky spojené s ochutnávkou Postřižinského piva, ve Vlastivědném muzeu najdete hrabalovskou expozici. Pokud vás okouzlily Slavnosti sněženek, vydejte se po stopách Bohumila Hrabala také do Kerska a navštivte místa, která dobře znáte ze stejnojmenného filmu J. Menzela.
 

Cestovatelská potěšení města na Labi

Pokud si chcete užít Nymburk aktivně, navštivte Sportovní centrum na Ostrově nebo Zimní stadion, případně si vyjeďte na kole nebo in-linech po stezce podél břehů Labe. Celá řada zajímavostí tu čeká také na rodiny s dětmi – skvělé letní koupání nabízí pískovna u Sadské, jen kousek od Nymburka v Ostré objevíte historickou vesnici umění a řemesel Botanicus, lákavá je izoologická zahrada Chleby. Kuriozitou je rozhledna Romanka u Hrubého Jeseníku, jedna znejníže položených rozhleden v Česku.
 
zdroj www.kudyznudy.cz

 


 

Poděbrady

 

Do osudů lázeňského města na Labi se zapsalo několik panovníků, ovšem hlavní roli hrál Jiří z Poděbrad. Toho připomíná hlavní náměstí Krále Jiřího i expozice Polabského muzea s Památníkem krále Jiřího v místním zámku. K lázním patří také moderní kolonáda, voda z léčivých pramenů a křupavé oplatky.

Co musíte vidět v lázeňských Poděbradech

Úhledné lázeňské město Poděbrady s řadou parků, cukráren, kaváren, pavilonů a pramenů, které v roce 2008 oslavilo sto let od zahájení první lázeňské sezóny, si můžete prohlížet sami,s průvodcem i z vyhlídkového vláčku. V Polabském muzeu si prohlédnete model první automatické plnírny lahví, do nichž se stáčí slavná minerálka Poděbradka. Zajímavé může být srovnání chutí přírodní a upravené Poděbradky – stačí se vyzbrojit kalíškem a vypravit se k jednotlivým pramenům!
 

Koho byste měli znát z lázeňské historie města na Labi

Ve jménech poděbradských minerálních pramenů, které vesměs mají teplotu kolem čtrnácti stupňů a obsahují hodně železa, objevíte řadu osobností. Ten nejznámější (pramen Hohenlohe, zvaný téžZámecký) najdete v hradním příkopu, další jsou v kryté kolonádě u vodotrysků (pramen profesora Libenského, pramen Bočka z Kunštátu), v altánku proti nádraží (Trnkův pramen), na Riegrově náměstí (Riegrův pramen), nedaleko kostela Povýšení svatého Kříže (Svatojánský pramen) či za nádražím (Žižkův pramen).
 

Cestovatelská potěšení města Poděbrady

S dětmi se zajděte podívat na Dětský orloj u vstupu na kolonádu z náměstí Krále Jiřího, který pro Poděbrady navrhla výtvarnice Lucie Seifertová, milovníci českého skla se mohou vypravit naexkurzi do poděbradské sklárny Crystal Bohemia. Horké letní dny využijte ke koupánípoděbradském Jezeře, anebo se vydejte na výlet po cyklistické a in-line stezce do Nymburka. Cesta opačným směrem vás dovede k hradišti v Libici nad Cidlinou, obestřenému krvavou legendou o vyvraždění rodu Slavníkovců. Chcete si užít vyhlídkovou plavbu, pohodu na palubě, výhled do Polabské nížiny? Naloďte se v Poděbradech na loď Král Jiří a vydejte se Polabím po Labi.
 
zdroj: www.kudyznudy.cz

 


 

Příbram

 

Příbram proslavila těžba stříbra a posléze železných a uranových rud, proto nikoho nepřekvapí, že hlavním turistickým magnetem je Hornické muzeum s řadou nadzemních i podzemních expozic. Navštívit byste měli i Svatou Horu, jedno z nejznámějších mariánských poutních míst ve střední Evropě.

Příbram dnes již není městem hornickým. Zůstává však městem poutním a památníkem bohatých hornických tradic, svědectvím uranového průmyslu i protikomunistického odboje.

Co musíte vidět v Příbrami

Nad Příbramí se rozkládá barokní poutní areál Svatá Hora, který v polovině 17. století vybudovalarchitekt Carlo Lurago. V areálu si prohlédnete rozlehlé ambity se čtyřmi nárožními kaplemi apoutní baziliku minor se stříbrným oltářem a gotickou soškou Panny Marie Svatohorské. V městské části Březové Hory leží Hornické muzeum; nahlédnete tu do stálých expozic i dobáňských staveb, dokonce se můžete svézt důlním vláčkem k ústí 1 600 m hluboké jámy Prokop, nejhlubší šachty celého revíru.
 

Koho byste měli znát z historie Svaté Hory

sošce Panny Marie Svatohorské se říká, že ji z hruškového dřeva vyřezal sám arcibiskup Arnošt z Pardubic (1297– 1364), měl ji na oltáři v arkýři kaple a před smrtí ji daroval poutnímu místu na Svaté Hoře. Vyprávění starých pamětníků zřejmě jako první zaznamenal Bohuslav Balbín (1621–1688), literát, historik a zeměpisec, který patří mezi nejvýznamnější osobnosti českého baroka a mimo jiné působil několik let coby jezuitský kněz také v Příbrami.
 

Cestovatelská potěšení města Příbrami

S dětmi se vydejte na prohlídku dolu Drkolnov s unikátním podzemním vodním kolem, kde se do hlubin dá sjet po 51 metrů dlouhé „skluzavce“ – atrakce je oblíbená hlavně u malých návštěvníků! Vyhledávaným místem je rovněž příbramský aquapark, v zimě se můžete těšit na lyžařský areál Padák. Raritou je jediný památník letecké akrobacie na světě, který stojí na příbramském letišti – zájemci o tuhle nevšední kratochvíli si mohou objednat akrobatický let, samozřejmě v doprovodu zkušeného pilota!
zdroj www.kudyznudy.cz

 


Rakovník

 

Rakovník je město památek, piva a renesančních povídek Zikmunda Wintera. A také bílého mýdla s rakem, jak připomíná prvorepublikový reklamní slogan „když souboj, tak s drakem – když mýdlo, tak s rakem“. Možná Rakovník znáte z filmu Nezbedný bakalář, ale pokud jste tu ještě nebyli, neváhejte!

Rakovnicko je eldorádem památek, krásné přírody. Tradiční oblast pěstování chmele křižuje tisíc kilometrů značených tras pro pěší, cyklisty, vodáky i jezdce na koních.

Co musíte vidět v Rakovníku

Chloubou a symbolem Rakovníka jsou dvě gotické brány středověkého opevněníVysoká aPražská, jíž se kvůli rozložitému tvaru říká Selka. Právě tou projdete do nejpůsobivější části historického centra s centrálním Husovým náměstím; u barokního Mariánského sloupu se v minulosti shromažďovala procesí při poutích na Svatou Horu. Prohlédnete si kostel sv. Bartoloměje, dvě starodávné dřevěné zvonice a barokní palác s historickými a přírodovědnými sbírkami Muzea T. G. Masaryka.
 

Koho byste měli znát z městské historie

Nejzajímavějším majitelem domu č.p. 29 na Husově náměstí byl rakovnický měšťan Heřman Sklenář. Žil na přelomu 15. a 16. století a pro neobyčejně vysokou a vychrtlou postavu se mu říkalorakovnická Smrt. Velký dobrodinec byl zároveň neúnavným zastáncem městských práv a Rakovník často hájil v nejrůznějších sporech – a hájil jej zřejmě velmi úspěšné, protože jeho chování a jednání prý dalo vzniknout pořekadlu „kde nic není, ani smrt nebere“.
 

Cestovatelská potěšení okolí Rakovníka

Dopřejte si procházku křivolakými uličkami někdejšího židovského města k bývalé synagoze ažidovské škole, dnes koncertní Heroldově síni a Rabasově galerii se stálou expozicí tvorby malíře Václava Rabase. Měli byste také ochutnat rakovnické pivo a zjistit, co je pravdy na renesanční ódě, že je stejně výjimečné jako jeden papež v Římě, jedna věž v Cremoně a jeden přístav v Anconě. A rozhodně nezapomeňte na železniční muzeum v Lužnéráj všech rodin s dětmi a milovníků mašinek a železnic!
zdroj www.kudyznudy.cz

 


 

Rožmitál pod Třemšínem

 

Město leží v jihozápadní části Brd na úpatí vrchu Třemšína (827 m). Měli byste navštívit kostel Povýšení sv. Kříže ve Starém Rožmitále, kde jako ředitel kůru a kantor působil J. J. Ryba, autor České mše vánoční, projít se alejí Johanky z Rožmitálu a nahlédnout také do rožmitálských muzeí.

Ve Starém Rožmitále stojí od nepaměti farní kostel Povýšení sv. Kříže s unikátními varhanami z roku 1750, na něž hrával Jakub Jan Ryba.

Od zámku ke kostelu ve Starém Rožmitále

Nejcennější památkou města by jistě byl zámek, jenže ten už řadu let chátrá. Prohlédněte si alespoňcentrum města s barokním kostelem sv. Jana Nepomuckého a pak se podél břehůPodzámeckého rybníka vydejte alejí Johanky z Rožmitálu ke kostelu Povýšení sv. Kříže z počátku 13. století. Právě tady starorožmitálský regenschori Jakub Jakub Jan Ryba poprvé představil slavnou Českou mši vánoční. Skladatelův hrob objevíte na blízkém hřbitově, jeho ostatky sem byly přemístěny z morového hřbitova.
 

Město, kde žil a tvořil Jakub Jan Ryba

„Co jde od srdce, jde k srdci,“ napsal přeštický rodák Jakub Jan Ryba (1765–1815) roku 1801 ve svém hudebním životopisu. Již tehdy složil úctyhodných 1 083 skladeb, církevních i světských, menuetů, tanců, árií, pastorel, mší a dalších, včetně nejznámějšího díla, České mše vánoční, která poprvé zazněla roku 1796. Jihozápadně od Rožmitálu v lese nad obcí Voltuš se nachází Rybova mohyla – právě v těchto místech 8. dubna 1815 Jakub Jan Ryba vlastní rukou dobrovolně odešel ze světa.
 

Rožmitálská muzea nabízejí přehlídku kuriozit všeho druhu

Tři stovky vyřezávaných městských znaků a více než dvě stě rodových erbů od řezbáře V. Kotrbatého, model katedrály svatého Víta z milionu stébel slámy od K. Valenty, sbírku historických automobilů značky Aero i pamětní síň Jakuba Jana Ryby – to všechno můžete vidět v expozicích Podbrdského muzea. Můžete si také prohlédnout krátkodobé výstavy, sbírku starých zemědělských strojů či unikátní Cvokařské muzeum, k výletům láká vrch Třemšín s pozůstatkystředověkého hradu.
 
zdroj www.kudyznudy.cz

 


 

 

Sázava

 

V roce 1032 vznikl na ostrohu nad řekou Sázavou jeden z nejstarších benediktinských klášterů v Čechách; areál s nedostavěnou lodí gotické baziliky dodnes přitahuje pozornost četných návštěvníků i vodáků, splouvajících sázavské peřeje. V okolí můžete navštívit několik hradů a zámků.

Sázava je známá díky Sázavskému klášteru a zámku, dávné sklářské tradici a nádherné přírodě.

Sázavský klášter aneb pouť za svatým Prokopem

Bývalý klášter v Sázavě s bezmála tisíciletou tradicí je prodchnut duchovní atmosférou a dávnými příběhy. V době vzniku se od jiných lišil tím, že rozvíjel slovanskou liturgii a stal se tak mystickou křižovatkou západní a východní kultury. V klášteře, později přestavěném na zámek, můžete navštívit muzeum, věnované založení konventu, barokní refektář nebo kapitulní síň s gotickými freskami. Za vidění stojí zahrada se základy kostela z 11. století a nedostavěná loď gotické baziliky.
 

Na Čertovu brázdu vzpomínal i Voskovec

Poustevnická jeskyně v klášterním areálu a louka Votočnice na břehu Sázavy připomínají dávnou legendu o založení kláštera. Na podmáčené nivní louce s třemi tůněmi a slepým ramenem se dle legendy otáčel svatý Prokop, když oral s čertem takzvanou Čertovu brázdu. Místem vás provede naučná stezka, doplněná vyhlídkovou plošinou. Jen kousek odtud se roku 1905 narodil herec a dramatik Jiří Voskovec (+ 1981), který na „Otočnici“ vzpomínal i později v dobách amerického exilu.
 

Sklářské tradice a šlechtická sídla

Sázavu proslavily i zdejší sklárny; tradici výroby skla založil v roce 1837 František Kavalier ve Svatoprokopské huti. Na sázavskou sklářskou tradici navazuje sklářské centrum v huti František,kde můžete navštívit jak interaktivní expozici seznamující s jednotlivými sklářskými technikami, tak se i zúčastnit některého z kurzů, kde si tyto techniky sami vyzkoušíte. Na výlet se můžete vypravit také na nedaleký hrad Český Šternberk anebo do dalšího městečka na skalních ostrozích nad řekou Sázavou, do Ratají nad Sázavou s jedinečným Dřevorubeckým muzeem a zříceninou hradu Pirkštejn. A kdo má rád vodu, ten nutně musí vyrazit i na plavbu po peřejích Sázavy!
 
zdroj www.kudyznudy.cz

 


 

Sedlčany

Sedlčany leží v kraji s řadou balvanů, skalek a skal na rozmezí středních a jižních Čech. Okolní oblasti si vysloužily nevšední názvy jako Český Merán nebo Česká Sibiř. Na náměstí si v budově radnice můžete prohlédnout expozice městského muzea, k výletu láká zřícenina obřího větrného mlýna.

Mírně zvlněný kraj téměř nedotčené přírody plné lesů, nevšedních balvanů, skal, žulových lomů, rybníků, potůčků a tůní; kraj, kde kopce střídají údolí - to je Sedlčansko. Krajina okolo Sedlčan je více než malebná a zve k romantickým toulkám přírodou. Není proto divu, že se zde nachází turistická oblast Toulava.

Ze Sedlčan do skanzenu ve Vysokém Chlumci

Sedlčany se mohou pochlubit krásně opraveným náměstím, kterému dominují budovy bývalé hospodářské záložny staré radnice s expozicemi Městského muzea. Jeho součástí je Sukova síň, věnovaná slavnému houslistovi, rodákovi z nedalekých Křečovic. K nejzajímavějším exponátům patří housličky, se kterými tehdy osmiletý Josef poprvé vystoupil na veřejnosti v sedlčanském hostinci U Zlaté koruny, k vidění jsou i další dokumenty a fotografie, vypovídající o životě a díle Josefa Suka.
 

Odnesl si Jakuba Krčína čert?

Na Sedlčansku žil až do své smrti slavný rybníkář Jakub Krčín. V Křepenicích si postavil sídlo nazvané Nový hrádek Krčínovpozději se však přestěhoval do Obděnic a za místo posledního odpočinku si zvolil tamní chrám Nanebevzetí Panny Marie. Dodnes tu můžete vidět Krčínův legendami opředený náhrobek s vynechaným místem pro datum úmrtí, kam nikdy nikdo nedoplnil číslice, navíc při rekonstrukci kostela se zjistilo, že hrobka je prázdná. Na Sedlčansku se proto dodnes tvrdí, že Krčína odnesl čert.
 

Na výlet k zámku, k zřícenině a do skanzenu

Přímo ze Sedlčan vás červená turistická značka dovede do Příčov k torzu největšího větrného mlýnu u nás. Východně od města naleznete půvabný neogotický zámek Červený Hrádek; dnešní podobu získal koncem 19. století pod vedením architekta Jana Kotěry. Není sice přístupný, ale můžete nahlédnout do okolního anglického parku. Skvělým výletním cílem je také skanzen Muzeum vesnických staveb středního Povltaví ve Vysokém Chlumci nebo četné rozhledny v okolí, rodiny s dětmi si užijí na zámku Radíč.
 
zdroj www.kudyznudy.cz

 


Výlet do Brandýsa na Audienci u Karla I.

news/audience-u-cisare-karla-i/

kdo nemá žádné plány na 23.24 4 vyrazte do Brandýsa nad labem na Audienci u císaře Karla I. Opravdu to stojí za to vidět Emotikona smile
Audience u císaře Karla I. je od roku 2003 již tradiční, každoroční historickou akcí, při níž si město i zámek Brandýs nad Labem připomínají svoji slavnou minulost, spjatou s hlavním proudem českých dějin, s královskou tradicí zemí Koruny svatováclavské a s panovnickým rodem Habsbursko-Lotrinským od roku 1547 až do roku 1918, kdy zámek patřil poslednímu císaři středoevropské monarchie a českému králi, blahoslavenému Karlu I.
Společenská, kulturní a vojensko-historická akce se díky svému aktuálnímu poselství pro tradiční přátelství a spolupráci národů střední Evropy stala událostí i v evropském měřítku, jak o tom svědčí zájem návštěvníků z domova i z řady evropských zemí.

www.brandysko.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=904&id_dokumenty=34105


Fata Morgana -výlet za krásou motýlů

 

Dnes jsme byli na výletě ve skleníku Fata Morgana podívat se na motýly. Motýli se mi líbí odjakživa, líbí se asi všem. A kdo by si nepřál vidět velké tropické motýly. A když si vám sedne motýl na rameno a nebo na hlavu, téměř se vám zastaví dech.

Dojet do skleníku Fata Morgana byl trochu problém - v Praze je spousta uzavírek a objíždek, takže jsme jeli chvilku déle a trochu jsme hledali. Díky rekonstrukcím a opravám jsme museli parkovat až u ZOO a dojít pěšky. Skleník stojí na pomětrně velkém kopci, takže vyjít k němu je trochu zkouška fyzických sil, pro hodně staré nebo víc  pohybově omezené lidi asi trochu problém, nikdo na vás ale nespěchá, lze vyjít pomalu. Je zde i stánek s občerstvením, takže hlad ani žízeň mít nebudete. U vchodu jsou stánky kde lze si tropického motýla ve skle koupit i domů. 

Samotný skleník má trasu, kterou procházíte. Kromě tropických rostlin a motýlů projdete i "podzemní" uličkou s akvárii - je to velmi zajímavá podívaná na tropické ryby, obzvláště děti byly uneseny tou podívanou. 

Trochu mě zklamalo, že nekvetlo moc orchideí a ani motýlů nebylo toloik kolik jsem čekala - představovala jsem si, že jich vzduchem létají desítky. Motýla uvidíte na "krmítku" s chkrovou vodou, poletujících jen málo, spíše sedí na oknech nebo rostlinách.

Po prvotním zklamání z počtu motýlů jsem se soustředila na ty, které jsem viděla a byla jsem spokojená - jsou velcí a nádherní. Jen je trochu nedořešené, že tam i zpátky jdete stejnou trasou, tudíž se prodíráte mezi lidmi  tak trochu v protisměru.

Celkový dojem z výletu byl ale nakonec příznivý. Každý by měl tropické motýly ve fata Morganě alespoň jednou vidět.

www.botanicka.cz/hlavni-stranka/navstevnicke-okruhy/sklenik-fata-morgana.html?page_id=180


Sečská přehrada

 

 

Venku je ještě krásně, ,pokud si chcete udělat krásný výlet, vydejte se na přehradu Seč.  Sečská přehrada je na Českomoravské vysočině, kousek od Železných hor a je tam úchvatná příroda. Sečská přehrada je navštěvována hlavně lidmi z pardubického kraje , a je velmi oblíbená.

co o Seči říká Wikipedie?

Seč je údolní přehradní nádrž na toku řeky Chrudimkyhráz postavená v letech 1925 až 1934 je zděná a byla postavena ze žulových bloků mezi skalisky, na nichž se nacházejí zříceniny hradů Oheb a VildštejnKámen na stavbu se dopravoval lanovou dráhou z lomu pod Libkovem. Výška koruny hráze činí 42,0 m a její délka je 165,0 m.[1]Šířka hráze v koruně činí 6,8 m.[1] Přehrada zadržuje téměř 22 milionů m³ vody.[1] Jejím provozovatelem je státní podnik Povodí Labe.

Přehrada zatopila kromě jedenácti obytných domů a jednoho velkého statku čtyři mlýny, čtyři pily a tírnu lnu. Na jejích březích postupně vznikl nejrozsáhlejší rekreační areál Pardubického kraje. Na skalnatém poloostrově a svazích nad nádrží, byla v roce 1996 vyhlášena přírodní rezervace, zahrnující i zříceninu hradu Oheb.

 

To jsou ale jen strohá fakta. Já jsem na Seči byla a moc se mi líbila tamní pláž i koupání, příroda kolem, prostě pokud chcete bezva výlet- vyrazte na Seč, bude se Vám tam líbit. A když náhodou nebude počasí na koupání, projdete se po železných horách, prohlédnete si hory, lesy, zátoky řeky a zříceniny starých hradů (Oheb nebo nedaleká Lichnice),, nebo zámek v Klokočově,tady je památná Klokočovská lípa- v roce 2008 se stala vítězem ankety strom roku,stáří lípy se odhaduje na 1000 let, obvod je aso9 metrů a výška asi 19 metrů- říká se, že pod tímto stromem odpočíval Karel IV při návratu z hrau Lichnice, lípeě se říká Králova nebo Karlova. 

Na Seč se vydejte ať je horko nebo i na podzim - bude se Vám tam líbit.

 

Zdroj:http://cestovani.idnes.cz/vylet-kolem-secske-prehrady-d12-/tipy-na-vylet.aspx?c=A121129_113808_kolem-sveta_tom

fotka zdroj: www.idnes.cz

Venku je ještě krásně, ,pokud si chcete udělat krásný výlet, vydejte se na přehradu Seč.  Sečská přehrada je na Českomoravské vysočině, kousek od Železných hor a je tam úchvatná příroda. Sečská přehrada je navštěvována hlavně lidmi z pardubického kraje , a je velmi oblíbená.

co o Seči říká Wikipedie?

Seč je údolní přehradní nádrž na toku řeky Chrudimkyhráz postavená v letech 1925 až 1934 je zděná a byla postavena ze žulových bloků mezi skalisky, na nichž se nacházejí zříceniny hradů Oheb a VildštejnKámen na stavbu se dopravoval lanovou dráhou z lomu pod Libkovem. Výška koruny hráze činí 42,0 m a její délka je 165,0 m.[1]Šířka hráze v koruně činí 6,8 m.[1] Přehrada zadržuje téměř 22 milionů m³ vody.[1] Jejím provozovatelem je státní podnik Povodí Labe.

Přehrada zatopila kromě jedenácti obytných domů a jednoho velkého statku čtyři mlýny, čtyři pily a tírnu lnu. Na jejích březích postupně vznikl nejrozsáhlejší rekreační areál Pardubického kraje. Na skalnatém poloostrově a svazích nad nádrží, byla v roce 1996 vyhlášena přírodní rezervace, zahrnující i zříceninu hradu Oheb.

 

To jsou ale jen strohá fakta. Já jsem na Seči byla a moc se mi líbila tamní pláž i koupání, příroda kolem, prostě pokud chcete bezva výlet- vyrazte na Seč, bude se Vám tam líbit. A když náhodou nebude počasí na koupání, projdete se po železných horách, prohlédnete si hory, lesy, zátoky řeky a zříceniny starých hradů (Oheb nebo nedaleká Lichnice),, nebo zámek v Klokočově,tady je památná Klokočovská lípa- v roce 2008 se stala vítězem ankety strom roku,stáří lípy se odhaduje na 1000 let, obvod je aso9 metrů a výška asi 19 metrů- říká se, že pod tímto stromem odpočíval Karel IV při návratu z hrau Lichnice, lípeě se říká Králova nebo Karlova. 

Na Seč se vydejte ať je horko nebo i na podzim - bude se Vám tam líbit.

 

Zdroj:http://cestovani.idnes.cz/vylet-kolem-secske-prehrady-d12-/tipy-na-vylet.aspx?c=A121129_113808_kolem-sveta_tom

fotka zdroj: www.idnes.cz

 


 

Svatováclavská národní pouť 2016

Pro všechny lidi, kterým není lhostejná minulost naší země a mají rádi tradice je tu i v letošním roce Národní svatováclavská pouť.

Není to jen pro věřící, i když  těch tu bývá nejvíce ( v minulosti dokonce i papež přijel na jednu z poutí), svoje si tu najde každý. Bohatý doprovodný program je v každém ročníku.

A tak Hopsa hejsa do Brandejsa - tenhle výlet za to určitě opravdu stojí

Poutní mše začne ve středu 28. září 2016 v 10.00 na Mariánském náměstí ve Staré Boleslavi. Jejím hlavním celebrantem, tedy tím, kdo bude mši sloužit, bude Mons. Vojtěch Cikrle, brněnský biskup. Hlavním kazatelem bude Joachim kardinál Meisner, emeritní arcibiskup Kolína nad Rýnem.

Kulturní a doprovodné programy: 
Středa 28. 9. 2016 Mariánské náměstí
12.45–13.30 Jamchestra
14.00–14.45 Jagabab 
15.15–16.00 FF Band
16.30–17.15 Divadlo Černý Petr 
17.15–17.30 předávání Svatováclavské plakety
17.45–18.30 TĚŽKÁ PÁRA 
19.00–20.00 Spirituál kvintet
20.00 Průvod sv. Václava
20.30 Ohňostroj v Houštce

Náměstí sv. Václava
12.00–20.00 Historické tržiště

Staroboleslavská rezidence (M. Švabinského 371)
11.00–17.00 Středověký svatováclavský jarmark v Klíčku

Restaurace V Pivovaře 
15.00–18.00 skupina ANTIKVARIÁT
----------------------------------------------------------
Pátek 30. 9. 2016 Letní kino Houštka
17.00–17.40 Antikvariát
18.00–18.40 Druhej Dech Ládi Weyrostka
19.00–20.00 Nouze – Želiborů a přátelé 
20.30–21.30 Milan Drobný

Sobota 1. 10. 2016 Letní kino Houštka
12.30–13.10 Vombat Kruton
13.40–14.20 Hard to Frame
14.50–15.30 Tvuj Dědek TD 
16.00–16.40 Interpret Neznámý
17.10–17.50 Anebo
18.20–19.00 Klasickej postup
19.30–20.30 Koncert Davida Krause a jeho kapely 
21.00–22.00 Brouci Band – The Beatles Revival

28. 9. – 2. 10. 2016 Houštka a Lázeňská ulice

Lidová pouťová zábava a atrakce, ukázky dobových řemesel, stánkový prodej, občerstvení

Čtvrtek 29. 9. 2016 od 14.00 – odpoledne pro děti – lunapark

Duchovní program:   
 

Úterý 27. září 2016

 

 

BAZILIKA SV. VÁCLAVA

17.30 Mše svatá a vigilie v kryptě

18.30 Uvítání relikvie sv. Václava v Brandýse nad Labem pod zámkem – průvod do Staré Boleslavi

18.50 Uvítání relikvie ve Staré Boleslavi

19.00 Slavnostní svatováclavský koncert a nešpory

 

Středa 28. září, Den české státnosti

BAZILIKA SV. VÁCLAVA

6.30 Anděl Páně, modlitba s čtením

7.00 Latinská mše svatá v kryptě, ranní chvály

8.30 Mše svatá v kryptě

13.00 a 15.00 Prohlídka baziliky

16.50 Rozloučení s relikvií sv. Václava

17.00 Mše svatá

 

MARIÁNSKÉ NÁMĚSTÍ

10.00 Slavnostní poutní mše svatá

Hlavní celebrant: Mons. Vojtěch Cikrle

Kazatel: Joachim kardinál Meisner, arcibiskup Kolína nad Rýnem

(Mši přenáší v přímém přenosu ČT)

 

CHRÁM NANEBEVZETÍ PANNY MARIE

14.00 Modlitba za národ u Palladia země české

17.00 Svatováclavský chrámový koncert

  

Chrámy budou otevřeny po celý sváteční den do 19.00 hod.

V kryptě baziliky sv. Václava budou vystaveny svatováclavské relikvie.

Poutníci mohou přijmout svátost smíření v bazilice sv. Václava dopoledne a v chrámu Nanebevzetí Panny Marie během celého dne.

 

28. 9. – 2. 10. 2016 Houštka a Lázeňská ulice

Lidová pouťová zábava a atrakce, ukázky dobových řemesel, stánkový prodej a občerstvení

 

 


Kontakt

Jana v pohodě


Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: