Pro maminky


Těhotenská nevolnost, zvracení v těhotenství

Nevolnosti a zvracení v těhotenství.

Mám čtyři děti, takže o těhotenských nevolnostech vím poměrně dost. V prvním těhotenství jsem měla nevolnosti opravdu denně a až do konce šestého měsíce a v osmém znova, druhé těhotenství bylo téměř bez nevolností a to třetí s dvojčaty, to bylo čtyřměsíční utrpení. Takže jsem se rozhodla některé svoje zkušenosti předat dál.

Záměrně mluvím o těhotenských nevolnostech a nikoliv ranních. Některé ženy sice mají nevolnosti ráno, až tři čtvrtiny žen mají ale nevolnosti celodenní. Co za nevolnostmi v těhotenství stojí? Může za to hormon zvaný HCG. Hladina tohoto hormonu je nejvyšší mezi 8. A 9 týdnem těhotenství, pak jeho hladina klesá a u většiny žen nevolnosti ustoupí.

I tak nás ale ty první měsíce nevolnosti dokáží pěkně potrápit. Obecně je doporučováno sníst ráno, když vstanete sladkou sušenku a tím si zvýšit hladinu krevního cukru. Pak teprve se pomalu nasnídat. Pozor, sušenky ale nenahrazují klasickou snídani, to byste si zadělaly na problém. Pokuste se nasnídat vydatně – zakysané mléčné výrobky jako studený jogurt bývají poměrně dobře stravitelné.

Dopřejte si ovoce – banány, strouhané jablko, hroznové víno jsou bezva. Mě moc pomáhal vychlazený meloun po kouskách. Je dobrý a nebylo mi po něm špatně.

Nezapomeňte v době nevolností dostatečně pít. Pomáháte tím miminku i sobě. Pokud nepijete, přidá se ke zvracení ještě bolest hlavy a o to nikdo z nás určitě nestojí. Už naše babičky doporučovaly v těhotenství heřmánkový čaj – ten zklidňuje žaludek a pomáhá trávení a také fenyklový čaj. Ale i tady platí všeho s mírou. Stačí 1 šálek denně, nemusíte ho vypít najednou, lepší je po malých doušcích a pomalu.

Důležité je také jíst pravidelně, i když vám není dobře, pokuste se 5 až 6x denně jíst po malých porcích.  

Setkala jsem se také s tím, že zázvorová lízátka zastaví nevolnosti. Mě tedy nikdy nezabrala, ale asi někomu ano, když jsou tak často doporučována.

Když jsem čekala dvojčata, byly nevolnosti tak silné, že jsem měla problém něco sníst. Starý venkovský lékař mi doporučil zmrzlinu. Zachladí žaludek a většinou nezvracíte. Ale pozor, vybírejte si zmrzliny kvalitní jako Míša z tvarohu, nebo dřeně z ovoce a podobně. Nejezte tučné smetanové zmrzliny, je v nich víc našlehaného tuku a cukru než je potřeba a bylo by vám nakonec po nic těžko. Obecně ale studené pomáhá.

Někteří lékaři doporučují na nevolnosti homeopatika, ale myslím, že léky nejsou nutné, pokud nezvracíme tak že v sobě opravdu nic neudržíme a hubneme tak, že by to mohlo ublížit miminku – tam pak lékař doporučí hospitalizaci a podává tišící léky pod dohledem.

Ve většině případů ale do čtvrtého měsíce nevolnosti u většiny žen vymizí, a pak začneme normálně jíst a přibírat. A věřte, že těhotenské chutě stojí často za to .

Takže moje rada z vlastní zkušenosti je zmrzlina a studený meloun.

Přeju ať vám nevolnosti nekazí pocit těšení se na miminko. Věřte, že sto stojí za to.

A podle posledních studií prý těhotenské nevolnosti miminku prospívají. Nevím sice čím, ale věřme tomu. Důležité je nepodléhat beznaději, nevolnosti přejdou a vše bude zase tak jak má.


 

Lezení miminek

Naše miminka procházejí velkým vývojem svalové hmoty už od narození. Lezení je důležitým vývojovým stupněm,ale pokud je děti přeskočí a rovnou se postaví, není to důvod k panice.

A teď něco pro lezení.

Děti obvykle začínají lézt mezi 7 a 10 měsícem věku. Pokud jsou drobné odchylky, nepanikařte, někteří lenoši prostě lezou o něco málo déle.

Děti by měly být na polohu na bříšku zvyklé už od zhruba jednoho měsíce. I když v porodnici je doporučováno děti na bříško nedávat kvůli syndromu náhlého úmrtí kojence, od zhruba 1 měsíce bychom s dozorem na chvilku na bříško děti dávat měly. I v této době může být miminko několikrát denně na břiše pod dohledem maminky. Není to tak dlouho, kdy se naopak doporučovalo nechávat děti jen v poloze na břiše. Spát by ale děti měly na zádech. Počítejte s tím, že se děti v poloze na bříšku rychle unaví, zaujmete ho, když mu před obličejem budete pohybovat hračkou (cca 20 – 30 cm od obličeje)- nejdříve bude dítě hračku sledovat jen očima, později bude za ní otáčet hlavičku a nakonec se po ní bude snažit sáhnout a chytit ji. V poslední fázi začne chtít na hračku dosáhnout a začne se snažit k hračce přiblížit – lézt.

Mezi 3. a 4. Měsícem je vhodné nechávat děti na tvrdé podložce – děti se mohou dobře opírat a lépe se začnou pohybovat. Na chladné podlaze je ale nenechávejte – použijte hrací deku, pěnové puzzle nebo koberec. Na hracím koberci dávejte hrazdičku jen někdy. Některé děti jsou línější a nemají pak důvod se natáhnout pro vzdálenější hračku. Pozorují a hrají si jen s hrazdičkou.

Pobyt v houpacím nebo jiném lehátku dítěti neublíží, pokud v něm tráví tak 10 % bdělého času, pokud v něm miminko necháte dlouhou dobu ( nad 50 % času), brzdíte tím jeho vývoj.

V tomto věku bývají miminka dlouhou dobu v posteli, anebo na gauči. To pro ně moc bezpečné není. Matrace je také měkká a miminko se nemůže opřít. Pokud přecházíte s pokoje do pokoje, přeneste miminko s dekou. Děti jsou většinou spokojené, když vás vidí.

Pobývání dítěte má i výhodu v nácviku režimu – v postýlce se spí, na zemi je prostor ke hraní.

Také existuje fáma, že miminka by měla v 6. měsících sedět – z hlediska vývoje je to nereálné, tento mýtus se traduje z doby, kdy byly děti pasivně posazované, aby trénovaly zádové svaly. Postupem času když tato generace dorostla se zjistilo, že trpí velkými bolestmi zad – častěji než jiné generace. Proto miminka násilně neposazujte.

Lezení je důležitý a zdravý pohyb – propojuje mozkové hemisféry, zlepšuje koordinaci a soustředění, posiluje zádové a břišní svaly miminka a připravuje děti na sezení. Lezení zaujímá ve vývoji dlouhou dobu 4 – 5 měsíců, než začnou děti samy chodit. Je dost dětí , které nelezou. Důvodů je více, nejčastější je právě pasivní posazování a sed, některé děti nelezou kvůli chodítku.Chodítko neumožní rychlejší nástup chůze,je výhodné jen pro rodiče, kteří chtějí mít od dětí klid (podloženo lékařskými výzkumy).Dětem se líbí vidět svět z jiné perspektivy,rodiče jsou rádi, že dítěti se nic nemůže stát – bohužel ale dítě nemůže ani lézt.

Pokud vaše miminko mezi 7. A 10. Měsícem ale neleze, neděste se, že má narušený vývoj. Některé děti mají třeba jen chybičku v řízení – svaly nedostanou z řídícího centra ten správný impulz, vznikne svalová nerovnováha, děti se vyvíjejí asymetricky. Pak vás většinou pediatr pošle k terapeutovi na rehabilitaci, tam se miminko rozhýbe správným způsobem nenásilnou formou většinou ve velmi krátké době. Na rehabilitaci by děti měly jít i ve chvíli, kdy dítě se přitahuje jen jednou rukou a odstrkuje jen jednou nožičkou. Opět krátká rehabilitace postačí k napravení. Není důležité, jestli dítě leze po čtyřech, plazí se, nebo se jen odstrkuje, důležité je, aby pohyb byl symetrický a dítě používalo obě ruce a nohy.

Zdroj http://www.poliklinikaprosek.cz/mapa-nejcastejsi-chyby-rodicu-v-prubehu-pohyboveho-vyvoje-deti-do-1-roku-61


 

Vývoj dítěte - držení hlavičky

Třetí měsíc je pro vývoj miminek velmi důležitý. Jeho pohybový a nervový systém dozrál natolik, že schopnosti z vývoje miminek v tomto období se budou odrážet v jeho dalším vývoji i životě.  Na rozdíl od sociálního vývoje probíhá pohybový vývoj spontánně, nemusíme ho učit. Pokud má miminko vhodné podmínky a pohyb mu umožníme, začne se vyvíjet. Novorozené miminko má vrozené některé pohybové reflexy spojené s krmením, reflexy úlekové a spojené s držením se toho, kdo o něj pečuje. Neumí se ale samo pohybovat e ještě dlouhou dobu se to bude učit.

Ve třetím měsíci začne mizet ohnutí končetin – ruce jsou častěji natažené a pěstičky se čím dál častěji otevírají. Pohyb miminek se stává méně trhavý, je cílenější a záměrnější. Na konci třetího měsíce se děťátko naučí ovládat pohyb hlavy. Když děti nespí, převládá držení hlavy ve střední poloze, když dáme miminko na bříško- takzvaně pase koníčky, umí se na ručičkách vzepřít tak aby se lokty nedotýkalo podložky, takže ramínka i hrudníček jsou nad podložkou a hlavička je vztyčená. Pokud to Vaše miminko neumí hned na konci 3. Měsíce, nepanikařte, vývoj v tomto období jde opravdu rychle, takže následující den může být všechno jinak. Dejte miminku možnost trénovat a pokládejte ho na bříško, někteří „lenoši“ to zvládají až o týden nebo dva později. Pokud miminko neudrží hlavu samo, je třeba mu ji v začátku podpírat, později podporu omezit na minimum (přiměřeně tomu, jak se zpevňují svaly miminka).Děti často chovejme a houpejme – musí přitom namáhat svaly, které v postýlce ani v sedacích lehátkách nevyužívá a nezapojuje, také v šátcích a klokankách musí miminko zapojovat svaly a smysl pro rovnováhu a vyvažovat pohyb dospělého, tím si posiluje celé tělo.

Nikdy nedávejte miminko do polohy, do které se samo neumí pořádně dostat. Neposazujte ho, když se samo neumí posadit a nestavte ho, dokud se samo nezačne aktivně stavět. Motorický vývoj každého miminka je různý, proto není dobře ho předbíhat jenom proto, že chceme aby umělo víc věcí nebo napodobujeme jiné možná i starší kojence. Vývoj každého miminka odpovídá vývoji jeho nervové a pohybové soustavy, není dobře tohle tempo předbíhat, můžete nadělat veliké škody.

Tenhle měsíc je zajímavý i tím, že dítě objevuje i svoji ručičku. To znamená, že ruce pozoruje,také se jednou rukou chytá té druhé a hraje si s nimi. Objevováním vlastní ručičky jeho vývoj poskočí o kus dál – naučí se vést ruku k hračkám a předmětům a začne se samo snažit je uchopit.

V tomto období také pozorujeme úžasnou věc – děti začínají broukat a tím „odpovídat“ na mluvení rodiče. Mluvit na miminka je velmi důležité pro jejich další rozvoj.

Pokud máte pocit, že ani po „trénování pasení koníčků“ vaše miminko nemá držení hlavy jak by mělo být, poraďte se s pediatrem. Pokud by shledal nějakou vadu, pošle vás na rehabilitaci, která miminko rychle rozhýbe. Většinou vás ale uklidní, že vývoj miminka probíhá u každého miminka jinak. Přesto ale poradu s pediatrem nepodceňujte – rady nasbírané na internetových diskuzích jsou laické a jsou jen o zkušenostech ostatních maminek, žádná stav toho vašeho nedokáže odborně posoudit.

Zdroj: http://rodina-deti.doktorka.cz/motoricky-vyvoj-ditete/ a http://www.mamaaja.cz/index.cfm?module=Calculator&page=Evolution&EvolutionID=52


Vývoj miminka v těhotenství

 

1.měsíc ( 1-4 týden těhotenství)

Přesné datum oplodnění vajíčka zatím neumíme stanovit, proto je datum početí počítáno od data poslední menstruace. Dobu od oplodnění vajíčka do ukončeného 9.týdne těhotenství se nazývá zárodečné a zárodek označujeme jako embryo. Je to období neuvěřitelně rychlého vývoje. Oplodněné vajíčko se v průběhu asi 24 hodin rozdělí na 2 buňky, v průběhu dalších 60 hodin na 16 buněk, ty se dále množí a asi 6 dní po ovulaci dojde k zanoření do sliznice, tím je dané budoucí umístění placenty. Výživu zárodku zatím zajišťuje žloutkový váček. Zárodek na konci 4. Týdne měří asi 1 milimetr

2. měsíc ( 5. – 8. týden těhotenství)

Na zárodku začneme rozeznávat hlavový a ocasní konec. Začíná vývoj mozku a míchy, na stranách hlavy se začínají vytvářet oči a uši, začíná vývoj trávicího ústrojí, ledvin, svalů a kostry. Od ukončeného 6. Týdne by na ultrazvuku měla být slyšet srdeční akce plodu. Koncem 8. Týdne začíná zárodek vypadat jako člověk, měří asi 2 centimetry, váží asi 5 gramů

3. měsíc (9.- 12. Týden těhotenství)

Zárodek už vypadá jako dítě, má ruce i nohy a probíhá vývoj prstů. V 9. Týdnu se uzavírá vývoj míšního kanálu. Na hlavě jsou jasně vidět oči a nos, mohutní placenta, která přebírá výživu plodu a zanikne žloutkový váček. Končí zárodečné období a od 10. týdne mluvíme již o plodu. Koncem 12 týdne plod měří asi 7,8 centimetrů a váží asi 15 gramů.

4. měsíc ( 13. – 16 týden těhotenství)

Koncem 4 měsíce plod měří asi 16 cm své celkové délky a váží asi 150 gramů. Je to období rychlého růstu, pokračuje vývoj kostí, roste zevní genitál,takže už je možné určit pohlaví plodu. Tělo plodu je pokryté jemným ochlupením – říká se mu lanugo, vyvíjí se obočí, začíná růst vlasů a nehtů, vyvíjí se sluchové ústrojí. Plod je velmi aktivní, pohyby ale pro matku ještě většinou nejsou zřetelné

5. měsíc ( 17-20 týden)

Plod koncem 5. Měsíce měří asi 25 cm své celkové výšky a váží asi 280 gramů. Tempo růstu je pomalejší,prodlužují se nohy a hlava začíná odpovídat velikostí zbytku těla. Plod je aktivní a maminka jeho pohyby začíná cítit. Kůže se pokrývá mazlavou hmotou – říká se jí mlázek, ten kůži chrání až do konce těhotenství před působením plodové vody. Plod může slyšet zvuky z okolí. Také polyká plodovou vodu a podílí se tak na její obměně.

6. měsíc (  21. – 24. Týden těhotenství)

Plod na konci 6. Měsíce měří asi 30 cm své celkové výšky a váží asi 600 gramů. Obličej začíná vypadat jako novorozenec, plod lépe slyší a rozeznává hlasy. Vyvíjejí se smysly – chuť a hmat. Na ultrazvuku bývá někdy vidět jak si dítě cucá palec. Ve střevech se hromadí smolka a vyvíjejí se plíce. Na konci 24. Týdne a hmotnosti alespoň 500 gramů je u nás stanovená hranice životaschopnosti plodu při předčasných porodech.

7. měsíc ( 25.  – 28. Týden těhotenství)

Plod měří na konci 7. Měsíce asi 35 cm své celkové výšky a váží asi 1100 gramů. Zvětšuje se množství podkožního tuku, posilují se svaly potřebné po narození k sání a posiluje se sací reflex. Vytváří se oční víčka a vyvíjejí se oči, dítě je schopné vnímat světlo a tmu. Plod je schopný sevřít ručičku do pěstičky.

8. měsíc (  29- - 32. Týden těhotenství)

Plod na konci 8. Měsíce měří asi 40 cm své celkové výšky a váží asi 1800 gramů. Pokračuje rozvoj mozku a všech orgánů. Plod přibývá na váze a nemá už moc prostoru k pohybu,ale pohyby zesilují. Kolem 30. Týdne těhotenství zaujme polohu hlavičkou dolů – nejčastější a nejvýhodnější polohu pro porod. Postupně mizí ochlupení (lanugo), umí otáčet hlavu ze strany na stranu, trénuje dýchací pohyby a otevírání a zavírání očí.

9. měsíc ( 33. – 36. Týden těhotenství)

Plod měří na konci 9. měsíce asi 45 cm a váží asi 2700 gramů. Hlava se zvětšuje vlivem rychlého růstu mozku, dál se tvoří podkožní tuk. Plod přibývá hodně na váze, už zabírá většinu prostoru dělohy. Vyvíjí se imunita, plíce sílí a dozrávají.

10. měsíc ( 37. – 40. Týden těhotenství)

Plod měří asi 50 cm a váží průměrně 3500 gramů. Od ukončeného 36. Týdne je plod považován za donošený a může se kdykoliv narodit. Všechny orgány a tělesné systémy jsou vyvinuté. Mizí lanugo, kůže je napjatá, nehty přesahují konečky prstů.

 

 

Zdroj http://www.femibion.cz/jak-miminko-roste/


 

Prohlídky a očkování miminek

 

Harmonogram preventivní péče od narození do 2 týdnů

 

Týden 0-2

Do 3 dnů po návratu z porodnice absolvuje novorozenec první prohlídku u svého pediatra. Někteří lékaři provádějí tuto prohlídku přímo v domácím prostředí dítěte. Lékař dítě celkově klinicky vyšetří a posoudí jeho zdravotní stav. Od rodičů pak převezme propouštěcí zprávu z porodnice.

14. den od narození dítěte probíhá druhá preventivní prohlídka u dětského lékaře. Celkové vyšetření i kontrolní převážení dítěte. Lékař s rodiči většinou hovoří o povinném a nepovinném očkování. Doporučí ortopedické vyšetření kyčlí v šestém týdnu věku. V tuto dobu se rovněž zahajuje preventivní podávání vitaminu D pro správný růst kostí.

 

Týden 3-6

Harmonogram preventivní péče do 3. měsíce

Od 9. týdne se zahajuje očkování proti záškrtu, tetanu, dávivému kašli, hemofilovým infekcím způsobeným bakterií haemophillus influaenze b, dětské přenosné obrně a virové hepatitidě B (žloutence B). Lékař dětem aplikuje první dávku hexavakcíny. Rodiče se mohou rozhodnout pro vakcinaci proti pneumokokům. Pneumokoky nejčastěji způsobují záněty středního ucha. Očkuje se ve čtyřech dávkách a nejčastěji právě společně s hexavakcínou, není tedy nutné hlídat si jiné čtyři termíny. Obě očkování lze provést najednou v těchto termínech. Jedná se o nepovinné, ale ze zdravotního pojištění hrazené očkování.

Preventivní prohlídka ve 3 měsících se zaměřuje na psychomotorický vývoj kojence.

 

6 měsíc

Harmonogram preventivní péče do 6. měsíce

Na preventivní prohlídce ve 4 měsících provádí pediatr orientační vyšetření zraku a sluchu. Klinické vyšetření proběhne stejně jako ve 3 měsících. Lékař znovu posoudí hmotnostní přírůstky a psychomotorický vývoj. Pediatr rodiče poučí o příkrmech.

Ve 3 a 4 měsících lékař dítěti podá další dávky očkování hexavakcínou a případně pneumokokovou vakcínou (2. – 3. dávka, pokud bylo očkování zahájeno ve věku 2 měsíců).

V 6 měsících probíhá kontrola vývoje chrupu. Pediatr rodiče poučí o vhodnosti první návštěvy zubního lékaře (doporučuje se ideálně mezi 6. – 12. měsícem).

 

Harmonogram preventivní péče do 8. měsíce

V 8 měsících probíhá na preventivní prohlídce u dětského lékaře orientační vyšetření zraku a sluchu a další standardní klinická vyšetření.

Harmonogram preventivní péče do 10. měsíce

V 10. měsíci se dětský lékař mimo jiné zaměřuje na protikřivičnou profylaxi – lékař dítě zváží, změří a posoudí jeho tělesné proporce.

 

Harmonogram preventivní péče do 12. měsíce

Ve 12. měsíci lékař hodnotí základní antropometrické ukazatele, doporučí stomatologické vyšetření (pokud se dítěti neobjevily zoubky dříve, nebyl důvod navštívit zubaře). Na této prohlídce rovněž probíhá přeočkování hexavakcínou (nejméně 6 měsíců po 3. dávce, nejpozději do 18. měsíce), a pokud se rodiče rozhodli pro ochranu proti pneumokokům, také vakcínou proti pneumokokům.

zdroj http://www.hexavakcina.cz/ockovaci-kalendar/

 

Kontakt

Jana v pohodě


Novinky

Přihlaste se k odběru novinek: